„Ochutnej tohle!" zakřičí Viarnar na alfa samce smečky vlků a bodne ho svou kudlou. Po jeho boku stojí i Alexander a nabijí útok svou magickou holí. „Ledová koule!" vykřikne a vystřelí do vlků pidi ledovou kouli. Alex si povzdechne. „To je na nic, má velká síla je pryč a nové zkušenosti vůbec nepřichází." Viarnar dozabije posledního vlka smečky a přistoupí k nejnovějšímu členu guildy. „Takhle to dál nejde, jsi příliš slabý a naše guilda už má příliš velkou úroveň," řekne a pomyslí si, že po splnění toho S++-tier úkolu se na ně všichni budou koukat jako na exoty, když přijmou nejlehčí mise. „Já vím," posmutní démon, „jenže co mohu dělat?" Viarnar jen uklidí svoji dýku a přejde k mrtvolám vlků. Postupně je všechny polootí a pak se vrátí k Alexovi. „Jdem dom," oznámí mu. Alex přikývne a společně se vrací ke své základně ve městě Nazisubarashi.
Cesta je poklidná a netrvá dlouho. „No," pokusí se započít diskuzi Viarnar, „když jsi takhle slabý... a k ničemu... tak nám asi nezbývá jiná možnost." Alex se na něho podívá a zeptá se: „Jaká možnost?" „Budeme tě muset vyhodit," oznámí mu zcela vážným hlasem. „Oh," zareaguje na to démon a znovu posmutní. Od doby, co se stal puberťákem, je velmi smutný a asi mu brzy bude mentálně třináct, takže má nárok na to mít velmi těžké deprese. „Dělám si prdel," pohodí rukama Viarnar, „samozřejmě, že tě nevyhodíme. Když už jsi kvůli nám přišel o veškerou sílu, tak by to byla tak trochu zrada." Na chvíli se zamyslí. „I když by to nebyla špatná taktika, jak se zbavovat démonů," konstatuje pro sebe nahlas.
„Tak o co tedy?" přeruší jeho přemýšlení Alex. „Co?" je zprvu zmaten zloděj, „jo aha, ty," nějakým způsobem se mu podařilo na jeho nového kamaráda zapomenout. „No, když ti tedy nepadají zkušenosti po dobrém, tak ti musí začít padat po zlém." „Po zlém?" nechápe ho mág. „Samozřejmě, nebudeš nikoho zabíjet, to je v Království dobra zakázané, pokud by tedy nešlo o zběhlé elfy nebo trpaslíky," vysvětluje zloděj své myšlenkové pochody, „po zlém myslím tím, že začneme s tvrdým tréninkem." „Ach táák," už to konečně chápe. „A jelikož samozřejmě chceme, abys byl co nejlepší, tak ti seženeme toho nejlepšího trenéra vůbec," odhodlaně prohlásí Joronin. „A to je?" ptá se Vestorius. „To jsem já, samozřejmě, to už ti mělo být jasné, cc," řekne otráveným tónem a do toho zamlaská.
Po krátké cestě dojdou ke svému domku, který se od minule proměnil v krásné sídlo, ve kterém se již dá žít. „Konečně doma," uleví si Viarnar, když spatří dům, protože má opět přeplněný inventář, který je třeba vyprázdnit. Ti dva otevřou branku a projdou na pozemek. Když branku zavřou, z domu se ozve povědomý křik. „ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!" ozve se křiklavý hlas, který je až moc povědomý jisté princezně. Viarnar a Alex se podívají na sebe a pak směrem k domu. „Avindro!" vykřiknou oba naráz a vběhnou do domu.
·Pos—Přá—Pří—Pří!·
— Poslední přání: Příliš příležitostí! —— Prequel k VIII. kapitole —
·Výkřik·
ČTEŠ
Poslední přání: Příliš příležitostí!
HumorPřáli jste si někdy přejít po smrti do jiného světa? No, Ema Straširybková ne. Ema je citově složitá a komplikovaná dívka, ostatně jako všechny v jejím věku (je jí 13 let), která se jednoho dne rozhodne skoncovat se svým životem. Ale věci tak úplně...