Poslední přání: Příliš příležitostí!

Prequel k XI. kapitole

„Vaše káva, ma'am," řekne lehce nervózním hlasem nově najatá služebná královnou Kate Chladné růže, když ji do trůnního sálu přinese tácek s kávou a miskou medu. „Děkuji," řekne Kate sedící na trůně a tácek se svoji výbornou kávou si převezme. Lžičkou si nakydá med do šálku kávy a zamíchá si to. Pak si usrkne. „Dobře, vím, že jsem to řekla v skoro každém prequelu, ve kterém jsem se objevila, ale káva s medem," zavře své oči a nemůže ani uvěřit tomu, jak může být něco tak dobrého, „delikatesa." Přehodí si nohu přes nohu a pohlédne se do chlumku devíti lidí, zbývajících členů Dvanáctky drsňáků. „Doslechla jsem se," znovu si usrkne kávy, protože je prostě fakt moc lit, „že náš drahý kolega, Feran partie de Mérkais, uspěl ve své misi a zabil korunního prince Království dobra, Herberta z rodu Guts." „Proč by něco takového dělal?" podivují se hlasy v davu. „Protože jsem mu to řekla," odsekne je královna a ďábelsky se usměje. „Víte, jakožto největší záporačka tohohle příběhu musím mít z nás všech největší inteligenci a vymýšlet nejlepší plány, takže jsem jeden skutečně ďábelskej vymyslela," započne svůj zdrcující monolog Kate, „Guildu Knihovnomolů chceme z nějakého důvodu, už si ho vlastně ani nepamatuji, zničit a jedním skvělým takovým způsobem je je oslabit. Tím, že je postupně zbavíme členů, dokud nezbude jen jeden a guilda bude v tahu!" „A jak přesně měla smrt Herberta pomoci?" nechápe mužský hlas. „Ts ts ts," zamlaská královna a opět si usrkne své prequelové dávky kofeinu, „no přece tím, že se titul korunní princezny přesune na Avindru, tu pipku z guildy." 

„A-aha?" nejsou z toho moc moudří členi Dvanáctky drsňáků. „Tím, že se teď Avindra stala korunní princeznou, bude muset guildu Knihovnomů jednou pro vždy opustit a cvičit se na svoji budoucí roli královny Království dobra!" prozradí svým poddaným i zbytek toho plánu. „Ahááááá!" už jsou mnohem chytřejší členi Dvanáctky drsňáků. „Takže, teď když je plán splněn, je plán více než jasný!" oznámí královnička, „Feran je momentálně na útěku z města Nazisubarashi a jsem si jistá, že po něm guilda Knihovnomů půjde," opět si usrkne své kávy, protože to prostě JE nutné, „takže bude potřebovat lehkou pomoc, až dojde na drsný souboj." V davu se ozvou tiché šeptavé hlásky. „Samozřejmě, mohla bych tam poslat všechny z vás, abyste tu hroznou guildu, co nám nic neudělala, mohli zničit rovnou už teď a ukončit tak trápení čtenářů tohohle hrozného příběhu," *srk*, „ale jak již jsem několikrát naznačila, rozhodovat se rozumně nepřichází ze strany antagonisty v úvahu. Takže mnohem riskantnější bude, když tam opět půjde jen jeden z vás." Královna se rozhlédne po členech své guildy. „Nuže, kdo z vás se hlásí?" Nikdo se nepřihlásí. „Nehlaste se všichni," řekne královna otráveným hlasem a pak si okamžitě zacpe pusu, „oh bože... jedna z nich... nějak jsem nabrala otravné hlášky učitelů. Fujky fujky." Královna se postaví. „Pak tedy vyberu sama," prohlásí a ukáže prstem po jediné elfce v guildě. „Ty," řekne, „ty půjdeš a pomůžeš Feranovi v útěku." Elfka se ukloní. „Ano, můžete se spolehnout."

·Pos—Přá—Pří—Pří!·
— Poslední přání: Příliš příležitostí! —

— Prequel k XI. kapitole —
·Záchranná mise začíná·

A kruci... tenhle název už jsem použil.

Tak ještě jednou!

·Pos—Přá—Pří—Pří!·
— Poslední přání: Příliš příležitostí! —

— Prequel k XI. kapitole —
·Mise: Zachraň polívku·