Vězíš ve svých činech

6 1 2
                                    

Si muž, nebo monstrum?
Kdo to vědět má.
Si muž nebo monstrum?
Každý na tebe jinak vspomíná.

Zlo v tobě dřímá,
láska postupně umírá.
Kolemdoucí jen tak svou dýkou zabíjíš,
svou zlost si na nich vybíjíš.

Pak dívka se zlatými vlasy, se ti do života odváží vstoupit,
dívka s vlasy jak ranní úsvit.
A ty jen dále zabíjíš,
svého si nadále hledíš.

Ty jsi zvíře, ona kráska,
na tváři ti sedí tmavá maska.
Si ten tmavý,
mocný, ale občas zoufalý a stracený.

Tvůj osud je sečtený,
tvé skutky to jednku a provždy spečetí.
Zloduchy nikdy nečeká dobrý konec,
jenže né všichni vědí, žes udělal i dobrý skutek.

V Prokletí Veršů [ DOKONČENO ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat