Naděje

1 1 0
                                    

Mocná hvězdo, vyslyš přání mé.
Až jednou slunce zapadne,
dej vědět zda jednou mír nastane,
a že už to tak navěky zůstane.
Mocná hvězdo, tvé sestry jsou vidět jako jediné.
A přesto tvou záři nespochybním.
Žiješ a přitom nedýcháš,
ani jen pocity nevnímáš.
Dřímáš v každém z nás,
a čekáš, až přijde chladných dnů mráz.
Tehdy ukážeš svou pravou tvář.
Co jindy bývalo pohřbeno,
už najednou není navěky ztraceno.
Prosté jméno nosíš,
náš lid vděčně chráníš.
A nedovolíš, aby se cítili zlomeně.
Dokud tu jsi, je nám ctí nazývat tě Naděje.

V Prokletí Veršů [ DOKONČENO ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat