Když čtu, jako by se po mně slehla zem.
Pomalu obracím stránky a žiju svůj sen.
No jenom jeden žánr ve mně vzbuzuje čistotu a zároveň i napětí.
Jsou to slova poezie, básníků zasněných.Tehdy cítím to, co jindy ne,
a přesto pořád nevím, čím to je.
Možná těmi věčnými pocity,
které v sobě autor nositi.Ale skutečnou pravdu já v tom nehledám.
Jenom ty řádky plynout nechám.
Nemůžu a ani nechci změnit to co vidíme,
když to pouze je.
ČTEŠ
V Prokletí Veršů [ DOKONČENO ]
ŞiirMoje básne, piesne, proste všetko, čo ma kedy napadlo. Básne som písala aj po česky, ale aj po slovensky. Tie na začiatku sú staré, keď som ešte len písať začínala, preto nebudú asi zrovna najlepšie. Každí predsa nejako začínal :D.