Felix je patnáctiletý kluk, který že všeho nejvíce miluje koně. On a jeho nejlepší kamarád Jisung se společně přihlásí na jezdeckou akademii. Oba jsou přijati a připravují se školní rok strávený s koňmi. Jenže to netuší co je potká.
Na škole se sezn...
Bylo za pět minut sedm. Akorát jít pro tátu. Obul jsem si boty, hodil na sebe nějakou mikinu, protože už bylo celkem chladno, a šel směr táty pokoj.
Chystal jsem se zaklepat, ale dveře se otevřely samy. Táta měl na sobě černé volné triko a tepláky stejné barvy. Vlasy měl ještě vlhké. Určitě byl ve vaně. To také napovídaly jeho zvrásněné prsty.
"Jdeme Jinie?" zeptal se. Já přikývl. Taťka za sebou jen zavřel a zamkl dveře. Pak mě chytl kolem pasu. Já udělal to stejné. Dnešek jsem si chtěl pořádně užít. Třebaže za chvíli bude končit, je potřeba z toho vyždímat co nejvíce.
"Chyběli mi takoveléhle chvíle." zašeptal mi táta do ucha. "Mě taky tati, mě taky." došli jsme společně do jídelny.
Holky, které nás viděli si začali špitat a chechtat se. Jak já ty křehké stvoření nesnáším. Teda, Rosé miluju, ale ostatní moc nemusím. Jediný případ, kdy se s holkou bavím je tehdy, kdy doopravdy sám chci. Ano, mám i nějaké kamarádky, ale to nejsou ty nafintěný děvky. Moje kamarádky, jsou přírodní, a když si na sebe nějaký ten makeup dají, tak to je řasenka nebo lesk či korektor. Jinak nic.
Došli jsem si pro jídlo a sedli si ke stolu pro dva. Nechtěli jsme sedět, kde by nás někdo rušil od naší rodinné večeře.
Povídali jsem si o nadcházejícím závodě. Já jedu juniory a táta dospělé. Máme vcelku dobrou šanci na první místo. Prospělo by to naší škole a navíc byjsme dostali jak peněžní tak i jezdeckou odměnu.
Mezi jezdeckou odměnu patřili nové podsedlovky, které se rozdávají na konci školního roku jako odměna pro pylné žáky. Také tam dostaneme čištění, nějaké rajtky a celkově oblečení. Nesmím zapomenout na krmivo pro koně.
Nějak jsme ještě vylepšovali naše strategie a pak se odebrali do pokoje. Konečně uvidím a uslyším mámu. Sice to bude přes videohovor, ale to nevadí. Ve Francii je už dobré dva týdny.
Felix's pov
Doběhl jsem před dveře, kde bydlí Jiny. Opatrně jsem zaklepal a čekal, než někdo přijde otevřít.
Nečekal jsem moc dlouho a dveře mi otevřela nějaká slečna menšího vzrůstu. Na obličeji měla masku na černé tečky a na hlavě takovou tu čelenku na líčení. "Jé, ty musíš být Felix. Já jsem Yuqi." pozdravila mě a natáhla ke mě ruku. Tu jsem ji stiskl. "Pane jo, ta máš ale stisk. No nic, Jiny je ještě v koupelně, tak pojď dál."
Ustoupila a já mohl vejít. Pokoj byl laděn do růžové s fialovou. Někde byly i plakáty s K-pop idoly a skupinami. Na poličkách byly vyskládané alba z kpopu a nějaké knížky.
Měli to tam hezky udělané. Kolem ještě svítili malé světýlka. Dodávali tomu takovou útulnou atmosféru. Prostě nádhera.
Posadil jsem se na jednu postel. Yuqi skočila na druhou, kde se válely časopisy o módě, líčení a dalších holčičích věcí. "Felixi, je mi to trochu blbé se tě na to ptát, ale jakto že jsi přežil takovou nehodu. Většina lidí by byla na místě mrtvá." přesně to jsem čekal. Dnes jsem se tu zjevil. Polovina lidí si určitě myslela, že jsem po smrti. "No, doktoři to popsali jako že nade mnou stojí můj anděl strážný. Navíc jsem neměl žádnou zlomeninu ani žádná kost nebyla nalomená."
"Ty krávo, promiň mi můj slovník, ale to je neuvěřitelné. Já bych Teda..." přejela si prstem po krku. No, to asi každý. Pak jsem zjistil, že Yuqi jezdí Paint Horse jménem Spotted Beauty. No není nádherná.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Asi po deseti minutách, co jsme si povídali, Jiny opustila koupelnu.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~ Lásky je tu další kapitola. Je sice trochu kratší, ale snad to nevadí.
Mám nový nápad na knížku, dokonce jsem napsala už první kapitolu, jen přemýšlím, jestli ji publikovat. Proto se vás chci zeptat, jaký na to máte názor. Budu se těšit na Vaši odpověď. Jediné co vám prozradím je, že je to do stylu mafie a je to na ship Hyunlix.
