I'm just here for you/hyunlix

"Nejsem Maniac"

Momentálně jsem posraná z bouřky, co je právě venku. A abych se odreagovala tady máte další kapitolku☺️ (přečtěte si i kecy dole)

Cítil jsem, jak mi někdo svázal ruce a nohy. (ty vole, připadám si jako, když ho chtějí znásilnit. Což se asi sta... Teda cooo) Byl jsem hozen přes rameno, tak rychle a tvrdé, že jsem se bouchl do zubů. Co vám budu povídat, samozřejmě že to bolelo.

Nevím, jak dlouho se mnou šli, ale za tu cestu mi stihli čtyři krát bouchnout hlavou o zeď nebo dveře. No a můj zadek schytal několik flákanců. Kdybych mohl, jednou rukou si chráním hlavu a druhou moje pozadí.

No, konečně mě donesli tam, kde mě chtěli mít. Čekal jsem nějaké pomalé sundání a hlavně, že to bude opatrné. Ne Felixi, sni dál. Hodili se mnou na židli, která pod náporem zapraskala (rip židle 😅).

Zkoušel jsem se nějak pohnou. Zjistil jsem, že k té židli nejsem přivázaný. Oh jaké štěstí, třeba se mi podaří utéct. Pak jsem si ale vzpomněl na svázané končetiny a pásku přes oči a pusu.

Opřel jsem se a čekal, dokud nepřijde můj únosce. Měl jsem dva typy, kdo to může být. Buď Woojin, nebo blonska. Oba dva nesnáším. Ale Woojin se mi přímo hnusí. Nikdy nezapomenu na to co mi dělal. To bude pořádně zakryté ve mě a moje jizvy na rukou mi to budou připomínat.

Hyunjin's pov
"Je v koupelně, má na sobě pořád tu pásku a je i svázáný." řekl mi Woojin. "Oh jaká skvělá zpráva. Musíme mu přece ukázat, že Nikimu se neomlouvá." zvedl jsem se z postele a vzal menší zalamovací nožík.

Měl jsem v plánu, ho tím jen trochu škrábnout. Nebojte, nejsem maniac (maniac ha ha😅😂, můj mozek se rozbil), který by do někoho řezal.

Otevřel jsem dveře a naskytl se mi krásný pohled na toho, toho, do píči, jak se jenom jmenuje. Alex? Axel? Ne to není ono.

"Hej Woojine, jak se vlastně jmenuje?" zeptal jsem se. "Felix." houkl přes rameno. Těsně vedle.

Jisung's pov
Slyšeli jsme bouchnutí dveří. Vyběhl jsem ven. Přede mnou na zemi ležel Seungmin, pravděpodobně v bezvědomí. Přiběhl jsem k němu. Na spánku jsem uviděl stopu po krvi.

Sehl jsem se k němu a skontroloval jsem mu puls. Už takovej návyk, když máte za kamaráda Felixe. "Uhniiiii!" zakřičel někdo na mě.

Otočil jsem se uviděl jsem Nikiho, jak se rozběhl s kýblem plným vody. Jen tak tak jsem jsem stihl uhnout. Chrstl na něj vodu tak, že nebyl mokrej jen Seungmin, ale i podlaha, skříňka a i kus zdi.

"Dobrá trefa." řekl jsem s ironií v hlase. "Díky, já vím." odpověděl mi Niki. Nad tím jsem jen protočil očima.

"Hele kluci, kde je Lix?" ozvala se Jennie. To mě docela zarazilo. Vždyť je tady, nebo ne? Rozhlédl jsem se po pokoji, ale po něm ani památky. "No to snad ne."

Felix's pov
Cítil jsem, jak mě někdo udeřil. Jenže díky tomu, že jsem se řezal a Woojin mě mlátil, jsem na bolest zvyklí.

Páska, kterou jsem měl na puse byla pryč. Samozřejmě, že když ji sundávali, strhli mi s ní i kousek kůže že rtů. Olízl jsem si je a ucítil kovovou chuť krve. Znovu jsem byl udeřen.

"Tak ty budeš Nikimu odmlouvat a ignorovat ho?" zakřičel mi do ucha. Sundal mi i šátek z očí, takže jsem konečně viděl. Stál přede mnou, Hyunjin? Ten co si dovoloval na Jennie.

"Je slušné odpovědět." řekl mi a já schytal další facku. I přes to jsem měl pusu zavřenou. Nebudu mu odpovídat, nejsem blázen. "No, když to nejde po dobrém..." vytáhl nůž z kapsy"...tak to půjde po zlém! "