I'm just here for you/hyunlix

"Byla To Jeho Sestra, Která Je Mrtvá."

Jeli jsme po uklizené lesní cestě. Protože patří k pozemkům školy, tak se o něho také starají. Dávají pryč staré stromy, nové vysazují a další věci.

Každý byl ve svých myšlenkách. Nevím, nad čím přemýšlel Niki, ale já obdivoval krásu přírody. Listí už se pomalu bavilo do žluté nebo oranžové. Přece jenom je skoro půlka podzimu za námi.

Začal trochu foukat vánek. Bylo to příjemné, bylo totiž ještě teplo. Glow poletovala hříva. Vypadala, že si vyjížďku užívá také.

Jak koně pokládali kopyta, někdy pod jejich váhou praskla nějaká větvička, nebo zašustilo listí.

"Felixi, já vím že to pro tebe bude těžké, ale neřekl by jsi mi co se přesně stalo ten den?" optal se mě Niki. Potichu jsem si povzdechl, ale tak aby to neslyšel. "Já ani sám nevím. Učitel si mě zavolal na stranu, že se mnou musí něco probrat. Dojel jsem za ním, tam jsme se bavili o skocích a takových dalších věcech ohledně parkuru. Pak se ozvaly dva výstřeli. Glow se lekla a splašila se. Snažil jsem se jí uklidnit, tak jsem ji donutil do kruhů. Když už to vypadalo, že je v pohodě, tak se výstřel ozval znovu a to už jsem ji nezkrotil. Rozběhla se na překážky. Myslel jsem si, že je přeskočí, ale ona prudce zabrzdila a já ji přeletěl přes hlavu. Dopadl jsem na překážku, která se následně zbořila a dopadla na mě. Více si nepamatuji. "Do řekl jsem vše, co jsem si pamatoval.

"Jestli chceš, tak ti můžu odpovědět ten zbytek." já přikývl a čekal s čím přijde. "No, potom co to na tebe spadlo, tak se pan Hwang za tebou rozběhl. Hyunjin mu pomohl odstranit překážku. Viděli, že jsi na tom špatně, a tak zavolali Maxe. Ten když přišel tak řekl, že nedycháš, ale záchranka už byla zavolaná. Snažili se tě oživit, ale nešlo to. Když přijeli, tak tě rovnou přikryli černým pytle, protože jsi na sobě nejevil žádné známky života. Hyunjin vypadal strašně a týden nechodil do školy. Jeho táta ho omluvil že všech hodin, protože by to prý psychicky nedal. Sice vypadá na člověka, který je takto vyrovnaný, ale už jednou viděl zemřít člověka právě při pádu z koně."

Trochu mi ho bylo líto. Nikdy nechce vidět zemřít nějakého člověka. Je to trauma. Mě jednou před očima srazili jednoho kluka, kterému nemohlo být víc jak dvacet. Na místě byl mrtvý. Kdybych udělal o tři kroky navíc, dopadl bych stejně.

" Kdo to vlastně byl?" zeptal jsem se. Niki se na mě podíval zvláštním pohledem. "Slib mi, že to nikomu neřekneš." já zvedl dva prsty směrem k nebi. "Slibuji."

"Dobře, tak já ti to povím. Na tom koní se zabila jedna z jeho blízkých osob. Byla to jeho sestra, který je mrtvá."

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Jsem zpět s novou kapitolkou. Moc mě těší vaše aktivita a komentáři, kterými mi mě odměňuje. Jste super. 나는 당신을 사랑합니다 햇빛 ❤️

Musím se vám svěřit, co se mi stalo. Seděla jsem na posteli a na mě ležel můj krásný a dokonalí kocourek. A teď jsem mu chtěla říct, ty šmudlo. No, skončilo to tak, že jsem mu řekla ty šmoulo🤦🏻‍♀️

Bye sunshines ☀️☀️
🐿️🐷🐺🦊🐰🐶🥟🐥