"Jestli Okamžitě Nebudete Dávat Pozor Pane Hwang..."

101 15 4
                                    

Felix's pov

Vzbudil jsem se v nějaké místnosti s bílým stropem a světli. Chtěl jsem se sednout, ale ucítil jsem šílenou bolest.

Spadl jsem zpět na polštář. Byl jsem unavený. Hlava mě bolela, stejně tak jako ruka. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Na židli seděl nějaký člověk, hlavu v dlaních. Asi spal.

To jsem v nemocnici?

Někdo otevřel dveře. Vůbec jsem nechápal, co se děje. "Pane doktore, pane doktore stal se zázrak. On se probudil!" trochu mě zabolela hlava. Taková hysterka, že se člověk, který jen spal probral.

Jenže to jsem netušil, že to je na mě. Do pokoje se nahrnul skoro celý oddíl. Z dvou lidí nás tam bylo asi třicet.

"Stal se zázrak. Jsi zázračné dítě." řekl mi jeden z těch bílých pošuků. Byl jsem zaražený. Chtěl jsem domů.

Time skyp

Hyunjin 's pov

Už to jsou dva týdny, co se stala ta nehoda. Pořád jsem hodně přecitlivělí a nespraví to ani sex s Rosé.

Chybí mi, moc mi chybí. Ten jeho úsměv, když jsme byli na projížďce. Max mi nic neřekl, ani tátovi, takže to znamená, že Lee Felix je mrtvý.

Jisung se zhroutil, ale má tu nějaké kamarády, kteří mu s tím pomáhají. Minho se mi svěřil, že o něho má zájem, ale teď ho nechce zatěžovat.

Mám hodinu drezury. Právě chystám Fire a u toho mi tečou slzy. Rychle jsem je setřel a dále se věnoval přípravě. Je toho na mě moc.

Felix's pov

Konečně mě pouští z nemocnice. Hrozně se těším na Sunga a Glow. Nikdo mi neřekl, co se stalo, ale to mě teď netrápí.

Těším se, ať si sednu na Glow a vyjedeme si. Třeba i s Jisungem, Seungminem a Jeonginem.

Za pět minut tu má být Max, který mě odveze zpět. Pan Hwang na mě bude čekat a projedeme se.

...

Už jsem zpět na škole. Věci mám na pokoji. Za nějakou tu minutu mám být dole. Schody jsem bral po dvou.

Ostatní se teď učí korejštinu, matiku nebo další předměty, jen já mohu na koně. Za to jsem moc rád. "Dobré ráno pane."

Pozdravil jsem pana Hwanga. "Dobré i tobě Felixi. Jdeme do stáje, Glow už se tě nemůže dočkat." byl jsem hodně natěšený, ale zároveň jsem byl nervózní. Ani nevím, kde se ve mě vzala.

Přišel jsem k boxu, který obývala. Stála tam a koukala na koně naproti. Hned co mě spatřila, zaržála radostí.
Byl jsem šťastný, jako nikdy víc.

Sice doktoři říkali, že bych se měl ještě první dva týdny šetřit, ale znáte mě. Cokoliv mi někdo nařídí, tak já poruším. Někdy je se mnou fakt terno.

"Dneska to vezmem jen zlehka. Půlku pojedeme na jízdárně, ale tu první vezmem do lesa. Ať se s ní zase seznámíš." byl jsem trochu skládaný, chtěl jsem s ní trénovat. "Dobře, jaké sedlo jí mám dát?"

"Asi univerzální, budeš chvíli v klusu, cvalu a možná zkusíme i trysk. Ale jinak to nebudeme přehánět. Já pojedu také, tak si ji nástroj a sraz je na jízdárně." přikývl jsem a šel si pro věci. Vzal jsem její univerzální sedlo, uzdečku a podsedlovku.

Přemýšlel jsem, jestli ji mám dát kamaše. Nakonec jsem se rozhodl, že ano. Vybral jsem žlutou barvu, protože dnes jsem se rozhodl zářit.

Prosím, dělejte že to je bílý kůň a že nemá ty zvony

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Prosím, dělejte že to je bílý kůň a že nemá ty zvony. Děkuji ☺️

Glow zářila a já s ní. Měl jsem dobrou náladu a nic mi jí nemůže pokazit. Pan Hwang už byl na jízdárně se svým koněm.

"Tak tohle je Ball Lightning

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"Tak tohle je Ball Lightning. Je to barb." musím uznat, že je krásný. Neskutečně krásný.

"Dobře, nasedni a projedeme se." udělal jsem,co mi bylo řečeno. Glow se celá zachvěla. Jsme prostě stejní. Oba jsme se neskutečně těšili na vyjížďku.

Hyunjin's pov

Seděl jsem v učebně chemie. Učitelka nám vykládala něco o kyselinách, ale já jí vůbec neposlouchal.

Byl jsem zaujatý venkovní krásou. Ale pak něco přitáhlo mojí pozornost. Nějaký člověk vedl ven nasteojenou Glow.

Ale ta patří Felixovi. Vlastně ne, nepatří. Felix je mrtvý a Glow je volná. S ním tam ještě byl můj otec s Lighningem, kterého má na parkur.

Oba jsou velice talentovaní. Vždy sem otci jeho talent záviděl. On mi ale vždy řekl. Je to hlavně o souznění s koněm. Musíte se naladit na stejnou vlnu, a pak to jde samo.

Tomu klukovi, nebo kdo to je, se podařilo vylést nahoru. Ještě nějakou dobu jsem je pozoroval, dokud mě nevyrušil hlas učitelky.

"Jestli okamžitě nebudete dávat pozor, pane Hwang, budete zkoušený." nad tím jsem protočil očima, ale pro jistotu jsem se věnoval učení a výkladu.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Další kapitola is here. Omlouvám se za ten šok, který přišel v minulé kapitole. Taky jsem si to odnesla. Má sestra mi to oplatila modřinou na rameni, zádech a na boku.
Jestli vás to trochu postrašilo, tak to splnilo účel.

Moc vám děkuji za tolik přečtení a hvězdiček. Jste neuvěřitelní. Dělá mi to velkou radost a psaní mě pak i více baví. Nikdy jsem nečekalaxze to dotáhneme až takhle daleko.
Jinak obsadili jsme první místo jako tag Hyunlix.

Bye sunshines ☀️☀️

I'm just here for you/hyunlix Kde žijí příběhy. Začni objevovat