Nevlastní bratr

~3~

Dobelhala jsem se domů. Bylo 15:43. Doma nikdo nebyl.

Přišla jsem do kuchyně a napustila jsem si plnou sklenici studené vody, kterou jsem hned vypila. Vylezla jsem schody do druhého patra a zapadla do pokoje.

Náš dům byl celkem velký a moderní. Měl dvě patra a prostornou zahradu s bazénem. Když jste vešli do hlavních dveří, byla před váma malá předsíň, ve které byli dvoje dveře. Jedny vedli do bytu a ty druhé do sklepa. Když jste vešli do bytu objevili jste se v malinké chodbě, kde byly jedny dveře do koupelny. Chodba byla propojena s obývacím pokojem, který byl napravo od chodby, a kuchyní, která byla nalevo. Hned za kuchyní byla jídelna s výhledem na zahradu. Naproti kuchyni byli schody do druhého patra. Hned naproti schodům jsem měla pokoj já, vedle mě Jack a vedle něj byla ložnice. Každý pokoj ve druhém patře měl svou vlastní koupelnu. Celý dům byl laděný do bílé a světle šedé.

Můj pokoj byl laděný do bílé a pastelově fialové. Postel jsem měla skoro naproti dveřím. Napravo od ní byla velká skříň a vedle ní dveře, které vedli do mojí vlastní koupelny. Nalevo od postele jsem měla noční stolek a asi půl metru od nej stůl. V rohu u dveří, které vedli do mého pokoje, bylo křeslo.

Hodila jsem batoh ke stolu a šla se převléknout do něčeho pohodlného. Připravila jsem si extrémně dlouhé triko s krátkým rukávem, které jsem měla skoro až po kolena, a k němu černé kraťasy.

Vlezla jsem do koupelny, která byla laděná do stejných barev, jako můj pokoj, a šla si dát sprchu.

Ze sprchy jsem vylezla asi po 20 minutách. Utřela jsem se do ručníku a převlékla se.

Vylezla jsem s koupelny a svalila jsem se na postel. Vzala do ruky mobil a projížděla všemožné sociální sítě.

Po asi půl hodině koukání do telefonu jsem se šla učit.

…

Hrozně jsem se lekla, když jsem uslyšela velkou ránu vchodových dveří. Uvědomila jsem si, že to je Jack a doběhla k pokojovým dveřím, které jsem zamkla.

Peter domů moc často nechodí. Pořád jen pracuje a pracuje, sem tam odjede na nějakou služební cestu. No prostě doma je zřídka kdy. To taky znamená, že jsem s Jackem skoro pořád sama doma a to pak vede k tomu, že mě čím dál tím víc mlátí.

S Peterem jsem nikdy to, co mi dělá Jack neřešila, a popravdě jsem to s ním ani řešit nechtěla. Není to můj táta, a i když mě má rád tak ho jako tátu nikdy brát nebudu. Já ho mám taky ráda a strašně, ale můj táta to prostě není...

*Ťuk, ťuk, ťuk*

Ozvalo se zaklepání na moje dveře. Bála jsem se a jen doufala, že si Jack bude myslet, že tu nejsem. Skusil dveře otevřít. Když zjistil, že je zamknuto zaklepal hlasitěji.

*ŤUK, ŤUK, ŤUK*

Pořád jsem nic neříkala. „Nikolo otevři ty debilní dveře!“ rozkřikl se Jack. „Jsem ve sprše!“ zalhala jsem. „Jo? To je zvláštní, že neslyším vodu!“ rozkřikl se ještě víc.

Sakra! Řekla jsem si. „No to protože jsem ji vypla.“ řekla jsem. „Nikolo, víš co se stane, když mi lžeš,“ dodal už hodně podrážděně, „přijde trest! Tak otevři ty dveře, nebo ten trest bude horší!“

Sakra! Sakra! Sakra! Co teď? Nemám jinou možnost...šla jsem otevřít dveře...

*Cvak*

Hned jak jsem odemkla, Jack vletěl do pokoje a zabouchl za sebou dveře. Couvala jsem, ale ne dost rychle. Jack do mě strčil a já letěla až na stěnu mezi skříní a postelí, u které jsem se sesunula na koberec. Zvedl mě a praštil se mnou o stěnu. Držel mě za paže a díval se tak extrémně naštvaně, že jsem jen čekala, kdy mu z očí vystřelí lasery a spálí mě na uhel.

Zase jsem začala rychle dýchat a bát se. Bože hrozně jsem se bála.

Dal hlavu blíž ke mě a řekl: „Vzpamatuj se a začni sekat latinu, nebo to s tebou blbě skončí! Rozumíš tomu?!“ zběsile jsem přikývla hlavou. Vrazil mi silnou facku. Jeho dlaň mi tou fackou otočila hlavu do prava. Chytil mi bradu mezi ukazovák a palec a otočil ji zpátky k sobě. Začaly se mi do očí zase tlačit slzy. „Chci slušet slova, takže znovu! Rozumíš tomu?!“ zhluboka jsem se nadechla a hlasitě polkla. „J-já...a-ano.“ vykoktala jsem ze sebe. Posměšně si odfrkl a opustil pokoj.