Už jsem v nebi?

4.

Sledoval jsem jak mu odebírá krev a hlavou mi kolovalo několik set myšlenek o tom co mám vlastně teď dělat a proč jsem vlastně tady. "Mohu se zeptat? Vy jste přítel?" ztuhnu a strhnu pohled na ni a pak na něj. "Ne ne vůbec ne, jen on mi spadl na auto.." jen se uculí "Tak to se omlouvám jen by jste byli roztomilý pár" zrudnou mi tváře a zároveň se krapet naštvu..nejsem na kluky..teda myslím. Když odejde zvednu se a prohlédnu si jeho tvář. Je mi povědomí ale nevím odkud. Ani nevím jak dlouho na něj koukám ale probere mě doktor který se na něj přišel podívat. Jen se omluvím a odejdu. Kdo mohl tak mladému klukovi prodat drogy..teda pokud je vůbec měl přeci jen říkala že dělá teprve test..

......................................................

Po dvou měsících.

Nakonec mi to nedalo a šel jsem ho navštívit po druhé..už by měl být vzhůru a měl by na tom být o něco lépe. Odešel jsem z práce o něco dřív a koupil jsem mu nějaké ovoce. Snad mu nebude vadit že za ním jdu i když on ani neví kdo jsem. Ale třeba z něj dostanu nějaké informace o tom proč se chtěl zabít.

Ležel jsem v nemocnici nikdo za mnou z rodiny ani nepáchl celou dobu tu jsem sám. Ale neříkám že mi to nevadí. Sem tam se sem staví psycholog nebo někdo od policie a ptají se mě stále na to samé a to proč jsem se chtěl zabít..jak jim mám říct že sem se chtěl zabít už tak 4 roky protože si ze mě utahují že jsem gay a taky že sem se sjel jak nikdy předtím? Ani nevíte jak mě to mrzí ale radši by jsem nežil..a doufám že mi to brzy vyjde. Z myšlenek mě nakonec probralo klepání na dveře. Od kdy sestřičky klepou? "Ano?"

Vešel jsem dovnitř a spatřil jeho smutnou tvář a teď dokonce i překvapenou. "Ahoj jsem Anthony Low neznáme se ale jak to říct no..jsem ten komu jsi spadl na to auto" zkusím se zasmát ale asi to nebyla dobrá volba.."Dobrý den..em no omlouvám se že jsem spadl zrovna na vás měl sem spadnout na silnici a nejlépe jste mě měl jen přejet což nevyšlo.." co to povídá?! "Mohu?" ukážu na židli vedle něj a on jen kývne. "Chci se zeptat proč si to udělal?"

Nevěděl jsem co mám dělat je tu cizí chlap kterému jsme zničil auto a on ještě přijde ke mě? Co mu mám jako říct..? "No mám problémy ve škole..tak proto jsem to už vzdal všechno" sklopím hlavu. Cítím se tak trapně.."No a vy budete chtít asi zaplatit to auto že?" "Hele tím se nezatěžuj to se domluví až na tom budeš lépe ano? Jinak ty si byl pod drogama?" ztuhnu..co mám říct? "ano byl jsem..omlouvám se" objeví se mi slzy...kurva ty měkkoto jeden co to děláš. "Ale to ne klid hlavně se nestresuj..chci ti pomoct..jen stačí říct jak a udělám to"

Chci mu pomoct ale to že bral nebo bere drogy mě štve asi nejvíc nesnáším takové lidi. "Jo už sem v pohodě jen..se divím že jste tady..být na vašem místě byl by jsem naštvaný.." "No neříkám že nejsem..ale když mi odpovíš na vše na co se zeptám a po pravdě pomohu ti a budeš se snad mít lépe co ty na to?" usměju se na něj. "Tak jo..děkuju vám.." sleduju jeho oči jak se mu třpytí..a cítím takový divný pocit..