Už jsem v nebi?

8.

Když jsem vedle něj ležel a díval se jak sladce spí cítil jsem takový hřejivý pocit jako tenkrát když jsem se zamiloval. Nemohu se zamilovat do něho..to je divné snaží se mi jen pomoci..nic víc..myslet si že by jsme někdy mohli být něco víc než do teď by bylo opravdu krásné ale ani nevím jak je na tom s muži..co když není na kluky a já by jsem se snažil marně..? Nechci zase trpět a hlavně ne selháním v lásce..ne znova.

Probudil mě budík a Bruno díky němu spadl z postele jak se lekl. "V pohodě?" smál sem se jako nikdy. "Jo jen sem si narazil prd- um jo sem" pomohu mu ho vytáhnout do postele. Má tak drobné ruce. "No a co jinak teda? Řekni mi něco o sobě ne? Taky třeba něco povím" "Já nevím co by jsem ti o sobě ještě měl říct..spíš povídej ty ani tě skoro neznám" "No tak jako..je mi 30 mám firmu jak už víš jsem svobodný a rád vařím" usměju se. "A to jsi předtím měl..holku?" "Jo měl a ne jednu ale každá mě zklamala a tak sem řekl že budu radši sám" "Aha a kluka si neměl?" zvednu obočí..proč by se ptal? Že bych se mu líbil? "Ne neměl proč?" "Um jen se ptám?" 

Ah že já se ptal teď budu za blbce..nebo bůh ví co si bude myslet.."No dobře a co ty už si někoho měl?" zvedne se. "No víš..jako měl ale to už je 5let zpátky" zasměju se. "Hustý to je dost..a tak byl to kluk že? Proč jste se rozešli?" "No..víš..našel si..holku..byl Bi a tak si řekl že sem asi málo" "To tak určitě není jen byl blbý a neviděl tě tak jak by měl" zrudnu..to znělo tak hezky. "A jak mě vidíš ty?" fuck na co sem se to zeptal? "No..asi jako kamaráda ne? Nebo?" vůbec nevím co mám říct. "No to je jedno.." schovám se do peřiny. 

"Hej ta je moje" skočím po něm a strhnu z něj moji peřinu. Jsme tak těsně u sebe že cítím jeho dech. "Moje peřina ty máš tu druhou" zasměju se aby jsem situaci odlehčil. Ale ani za boha se nemohu odtáhnout a jen se topím v jeho očích. Pro boha co to dělám..?

Když strhl tu peřinu šíleně jsem se lekl. Sledoval jsem ho jak je u mě a měl chuť se dotnout jeho tváře ale neudělal jsem to a jen ležel pod ním. "N-nejdeme něco dělat už? Jsem asi přeležený" rychle změním téma aby sem se necítil tak trapně. "Jo jo jasný jdeme" zvedne se a odejde bez dalších slov do kuchyně. Hned zamířím za ním. Co to má na sobě?? Prohlédnu si jeho zástěru. To je jak z romantického filmu kde mi zrovna dělá snídani můj vysněný kluk! Ale už dost těch blbostí..je na holky..