Už jsem v nebi?

13.

Vůbec sem nevěděl která bije. Anthony mě natiskl na zeď a tvářil se tak divně..naštvaně..a znechuceně. "Anthony běž pryč..prosím" chytne mě za ramena a natiskne pevně na zeď. Bolelo to.."au..nech mě" "vím že to chceš..nebraň se tomu" zakousne se mi do krku a mě poleje slast. "An-t-um nech toho..prosím!" Sjede mi na boky. "Prosím!" Nevnímá mě a políbí mě..on?! On mě! To už jsem nevydržel a jemně mu to oplatil. Celý se chvěl. Snažil se prohloubit polibek a tak jsem mu sjel k pásku. Chytil mi ruku a zvedl mi ji nad hlavu. "Umh~" nevím co mám dělat. Koukne mi do očí a cukne mu koutek. "Nemůžu" otře si pusu a odtáhne se. "Je to divný.." sjedu pohledem na jeho kalhoty..nelhal opravdu to s ním nic nedělá.."v pohodě.." slzy se mi zase derou do očí.

Viděl sem ho jak chce plakat..nemohu ho tak vidět ale zase se nechci tlačit do něčeho..co nevím jestli chci.."Bruno.." pohladím ho po tváři. "Dej tomu čas.." jemně mu chytím bradu, zvednu mu ji a políbím ho. Je to tak divný pocit..nejde mi to..cítím se jak nováček v tomhle. "Čas?" Rozzáří se mu očka. "Ano..ale neslibuju ti nic..teď jdu do práce uvidíme se večer..tak v 7 budu doma" "dobře.." sklopí hlavu a já odejdu. Vezmu si jen věci a rychle odjedu.

Nevěděl sem co si myslet. Jen jediné co mě napadlo bylo čekat až bude 7. Nachystal sem krásnou večeři při svíčkách aby sem to zkusil urychlit. Snad nespěchám..ale romantika vždy zvítězí. Vše načančám a čekám u stolu až přijde. Padlo 7 hodin a já s nadšením čekal až se ozve klíč ve dveřích. Ale ono nic..nakonec sem tedy čekal dál ale 8 hodin a stále nic? Napsal sem mu že ho čeká výtečná večeře na usmířenou ale neodepsal. Že by sem ho naštval tolik? Čekal sem opravdu sem věřil tomu že dorazí ale už bylo asi půl jedné ráno a já už nemohl. Usnul sem u stolu.

V práci se to protáhlo když sem viděl ty papíry nemohl sem je tam nechat. Nakonec se mi ještě vybil mobil a já nabíječku nechal doma. No super..když sem se podíval na hodiny vyděsil sem se. Rychle sem si vzal vše co sem našel a běžel k autu. Slíbil sem že budu v sedm doma. Když na to šlápnu dojedu během vteřiny domů a vidím že se v jídelně svítí. Vběhnu tam. "Prosím spozdil sem s-" hledím na něj jak chudák spí na stole..nachystal i jídlo..bože já sem takovej debil! Vezmu ho do náruče a nesu do postele. "Omlouvám se.." položím ho do postele. Sundám si oblečení a lehnu si k němu a zezadu ho obejmu. Třeba by sem si na kluka zvykl..