Už jsem v nebi?

30.

Ráno jsem vstal jako první a tak jsem se spojil s právníkem a domluvil si schůzku. Hodil sem na sebe co sem měl po ruce a koukl na Bruna. Je mi to líto..potichu zavřu dveře aby sem ho nevzbudil a jdu se obout. Když přijdu ke dveřím slyším rámus z pokoje kde je Lukas. Co tam dělá magor jeden? "Lukasi?" Zaklepu "ale to nic! Jen sem spadl z postele!" "Dobře hlavně ticho Bruno spí a já přijedu za chvíli" "jasný jasný" obuju se a odejdu. Mluvit přes dveře..to sem nezažil dlouho.

Ráno mi došla další zpráva
Včera 1:32 - Ahojky rád by sem se seznámil. Měl bys někdy čas?
Dnes 7:15 - Přeji krásné ráno, doufám že už si otevřel ty krásné očka

Jsem celý rudý a nevím co si myslet..spíš co by sem mu měl napsat..jediné co mě napadlo bylo. "Ahoj, rád by jsem se seznámil a čas mám vždy po škole. A co ty jak ses vyspal?" Poskočím na posteli jak holka. To je boží..nikdy se o mě nikdo nezajímal a už vůbec ne kluk. Odepsal docela rychle..
-to jsem rád, vyspal sem se dobře. No šlo by to dnes ve 3 v parku?
"Jo určitě by to šlo :)"
-tak se těším <3
On poslal srdíčko aaaaa jsem celý na měkko!

Probudil sem se..um zase sám? Rozhlednu se. Nikde nikdo. Vylezu z postele a jdu na chodbu "Anthony? Lukasi?" "Já sem tady!" Vyběhne z pokoje celý nadšený. "A Anthony?" "Ten musel někam jít" usměje se. "Kafe?" Zasměju se. "No..dám si" jdu udělat kávu. "Co se tak culíš?" "No..ten kluk z baru mi píše" "fakt? Co píše?" "No že se chce dnes sejít" "no tedaa to vypadá na romantiku" začnu se smát a podám mu kávu. "Haha díky" sednu si k němu. "Co mamka..psala?" "Jo ale už v pohodě..pak se tam stavím" "dobře..snad nebude vadit když budu dnes spíš spát.. zvládneš to ne?" "Sem už velkej" protočí oči. "Dobře" rozcuchám ho a lehnu si na gauč.

Ve 3h:
Odešel sem do parku, Bruno spal tak sem mu jen napsal že sem šel. Procházel sem se parkem a čekal kde se objeví ale nikde nikdo. Spíš to vypadá že bude brzy pršet..třeba si to rozmyslel. Napíšu mu tedy já.."ahoj..dojdeš? Bude pršet" najednou se vedle mě někdo objeví "myslíš? Neřekl bych že to vypadá na déšť" cuknu sebou a kouknu na něj "vole..příště zpívej nebo něco než mě takhle vyděsíš" začne se smát "promiň sem nechtěl" podá mi ruku "jsem Miki ale říkají mi Keito" "jsem Lukas ale to už víš " "jo vím..tak pojď projdeme se" usměje se..je tak sladký! Procházíme se parkem až najednou začne poprchávat. Já to říkal! "Ježíš..měl si pravdu" zasměje se a ono zahřmí. Cuknu sebou a natisknu se k němu. "Máš strach?" Pohladí mě po zádech "ano.." bože další trapas..to je hrozný. "Pojď sem" táhne mě na dětské hřiště a zalezeme pod skluzavku kam neprší a ani tolik nefouká. "Lepší?" "Ano..díky" jsme u sebe tak blízko. Nakonec zahřmí znovu a tak tiše vyjeknu. "Klid..sem tady" vytáhne sluchátka a nasadí mi je. "Můj playlist" uculi se na mě. Opravdu hezké..jeho hlas..oči i úsměv..asi sem se zamiloval! Hodí přeze mně svoji mikinu a kouká ven. "Proč se bojíš?" Nahne se mi k uchu. "Jako..malý..mě praví rodiče nechali venku v bouřce..a nechtěli mi otevřít..a tak mě druhý den odvezli do dětského domova..udali je..ten den sem spal pod stromečkem na zahradě..byl to hrozný den.." "to je mi líto..ale teď sem tady já a nemusíš se bát" jen zrudnu. Opravdu sem hrozný..je to teď jak z filmu..