Nevěděl sem co se děje ale cítil sem že mě potřebuje. Pěstí sem rozbil okno a vyškrábal se tak do obýváku. "Bruno!" Běžel sem za ním. Viděl sem ho jak se cuká a má lano kolem krku. "Pro boha!" Hned sem ho chytil a lano strhl z kliky. Rychle se nadechl. "Bruno..Bruno" byl sem vyděšený. Padl mi na hruď. "Neboj se už sem tady..jsem tady s tebou zlatíčko.." ihned sem se kousl do rtu..jak sem mu to řekl? "Anthony..tak..tak sem se bál.." sípal. "Už nemusíš" začnu ho rozvazovat. "Chceš do nemocnice? Ukaž mi to" zvednu mu hlavu a koukám na odřeninu na krku. "Proč si to udělal?" "To já ne.." ukáže na kameru. Zavrčím..tak takhle to chce ta svině? Kamery rozbiju.
Když konečně Anthony přišel vysvobodil mě z toho. Ten odporný pocit že nemohu dýchat byl hrozný..tak sem se bál že už ho nikdy neuvidím..začnu brečet znovu ale štěstím. "neplakej notak" uklidňoval mě a tiskl na svoji hruď. Tak hřál..pomalu se mi vše zamlžilo a tak sem po něm jen sjel a vyčerpáním odpadl. "Klidně spinkej..." Vzlykne.
Neudržel sem se a ukápla mi i slza. Co by se stalo kdyby sem ho nestihl zachránit...záleží mi na něm..moc. vzal sem ho do náruče a odnesl na gauč kde jsem ho mohl mít na očích. A klečel u něj asi hodinu a proklínal se za to co se mu stalo..mohu za to já..dám jí ty peníze a budu s ním žít v klidu. Máme jet spolu pryč..chci aby sem cítil to co on..tu lásku co mi dává mu chci oplatit. Zvednu se ale on mě chytí za ruku. Ztuhnu. "Copak?" "Neodcházej..prosím" zašeptá. Usměju se a sednu si k němu "neboj už nikam bez tebe neodejdu" začnu ho hladit ve vlasech.
Když mě začal hladit byl sem v ráji. Jak mu mám říct co cítím..chci aby to slyšel aby věděl že ho nemám jen rád ale že ho miluju. Jen sem se kousl do rtu aby sem nic neřekl. "Copak se koušeš do toho rtu" přejede mi po něm palcem. Začne mi bušet srdce. "Um? Já -" "pššt" pootevře mi pusu a nakloní se ke mě. Vykulím oči a pak jen cítím jeho rty na těch mých. Tak krásný pocit..má je tak jemné..sladké. "Anthh-" když si na mě skoro lehne vypadne ze mě jen tohle. Zasmějeme se oba dva. "Copak?" "No..co to děláš?" Jsem rudý až na zadku. "Ber to jako omluvu za to že sem tě tu nechal.." "tak to se omlouvej častěji " zasměju se ale on to vezme vážně. Natiskne se ke mě a začne mě líbat. Obejmu ho kolem krku a užívám si to.
Když sem ho líbal cítil sem jak mě něco tlačí..no neříkám že mi to bylo příjemný ale chápu ho. "Copak to tam máš~" mrknu na něj a ten schová hlavu do polštáře a otočí se na bříško. "Ale notak nestyď se" zvednu mu zadeček za boky a natisknu se na něj. "Umh nechej toho" vyjekne. "Jak si přeješ" pustím ho a sednu si. To co na mě hodil za výraz bylo k nezaplacení..začal sem se smát. A užíval si každou vteřinu strávenou s ním. Asi ho začínám mít rád..
ČTEŠ
Už jsem v nebi?
Fiction GénéraleRostoucí láska dvou mužů kteří prochází těžkým obdobím a snaží se navzájem si pomoci s veškerými problémy ale to teprve po tom co se poznají.
