Už jsem v nebi?

38

Vzal bych to ve zkratce celý ty nekonečně krásný měsíce..no dva roky vlastně. Co sem se dozvěděl Ellis se musela odstěhovat protože se hanbou na veřejnosti malém propadla. No a my? Žijeme si krásně v naší bytovce. Každý den chodím s Alexem do práce sem tam si dáme pivko po večerech. Vydělal sem si dost i na řidičák takže hurá! Alex mi nevěří že ho zvládnu ale musím. Kdo by nás vozil do práce.
.................

"Ahoj" chytnu Alexe kolem krku a vyrážíme do restaurace. "Dneska toho bude hodně jsi na to připravený psychicky?" "Ani nevím možná se zhroutím" začneme se smát. "V klidu cigára mám a placatku taky" plácnu ho po rameni. "Ty alkoholiku" "ani nevíš jak sem rád že semnou pracuješ.." "opakuješ to každý den" kouknu mu do očí. Poslední dobou se dívá jak ublížený pes. "Stalo se něco?" "Ne vůbec ne" usměje se. Nevěřím mu. Trávit s ním čas je pro mě něco úžasného. S nikým si tak nerozumím jako s ním. "Hej víš co sem udělal včera?" "Netuším? Pil beze mě?" Zvedne obočí. "Ne vole..odnesl do schránky Anthonymu ty peníze co mi dal..nic od něj nechci tak sem mu to vrátil..ale dům je stále prázdný" "hele nemysli na to..ale udělal si dobře..alespoň mu nejsi nic dlužný" dojdeme do práce. "Tak jdeme na to"
............
Anthony:

Zrovna sem seděl v letadle a těšil se domů. Takovou dobu jsem cestoval po světě až mě to přestalo bavit. Bruno mi neodepsal..ani nevím kde může být..doufám že je v pořádku myslím na něj každý den..jsem opravdu hlupák že jsem tohle udělal. Mnul sem krabičku v ruce. Ten prsten patří jemu..a já vím že ho dostanu zpět. Miluju ho..a už mu nechci ublížit. Neboj se Bruno..najdu si tě a budeme spolu žít krásný život.
............

Roznášel sem lidem jídlo a snažil se držet úsměv. I když bych raději držel dveře aby sem už nikdo nepřišel. "Bruno Bruno" chytne mě za zástěru a strhne za pult. "Co je pro boha malém sem rozlil kávu!" "Dívej!" Ukáže mi na mobilu fotku pejska " "o můj bože!" Skoro tác zahodím "kolik za něj chtějí!" "Jen 8 tisíc je čistokrevný a za dobrou cenu!" "Ber ho dělej" "jdu tam zavolat!" Uteče do skladu. Bude pejsek! Roznesu vše i za Alexe. Když se vrátím k pultu uslyším jeho nadšené vykřiknutí. Tak a máme ho. Doběhnu za ním. "Tak co?" "Máme si pro něj přijít dneska..že počká až zavřeme" "to je super" obejmu ho. "Bruno budeme mít konečně toho pejska.." koukne na mě. "Mluvíš jak kdyby jsme spolu žili" zasměju se. "A..co kdyby sem chtěl..?" "Jak to myslíš?" "No..co když budu muset pryč a nebude ho mít kdo hlídat? Takhle nebudeš muset lítat z bytu do bytu" "noo.. uvidíme " usměju se. "Tak pojď máme práci a pak si ho vyzvednem " kyvné a odpracujeme si svoje. Hned co klapne osmá uteče pryč. Po 20min jsme u domu kde by jsme si ho měli vyzvednout. "Tak se těším" "já taky" otevře nám pán celkem zarostlý asi neví co je strojek. "Dobrý den volal jsem vám ohledně toho štěňátka " "ano vím kdo jste..ale zvedl sem cenu není za 8" oba ztuhneme. "A za kolik?" "15..byla na očkování a tak dál dneska takže si to nechám proplatit všechno" "ale já mám jen těch 8..můžu vám zbytek poslat na účet " "nemám účet chci hotovost nebo žádnej pes" zabouchne dveře. Vidím jak je smutný. "Skočím vybrat" "počkej...promluvím s ním" zazvoním znovu a on hned otevře. "Tak máte ty peníze?" "Ano máme..ale první chci vidět to štěně " když nám ho ukáže vytáhnu z peněženky peníze co sem si šetřil na řidičák. "Tady" "Bruno to ne" chytne mi ruku. "Ticho Alexi " strčím mu peníze do ruky a vezmu si štěně. Celé se třese božátko malé. "Bruno si normální vždyť to máš dát zítra na autoškolu!" "No a co..tak počká..vezmu si zálohu..hlavně že si šťastný Alexi"