11.

25 2 3
                                    

Seděl jsem v rohu a ona na mě. Užívali jsme si atmosféru nebo spíš teda to ze mě mluví alkohol. Už mi bylo divně a tak jsem šel ven a ona se sápala stále ke mě. Ne že by mi to bylo nepříjemné ale bylo. Když sem stál venku viděl sem Bruna s těma klukama. Sotva chodil jak byl napitý. No já mám co mluvit.."Řidiči jedeme!" zavolám na něj a mávnu na kluky. "Hej hoďte mi ho sem" ukážu na Bruna a oni mi ho poslušně dotáhnou. "Vezmu ho domů" usměju se na ně. "Děkujeeem" odpoví mi a táhne z nich bůh ví co. "Anthonyyy" pověsí se na mě. "Ani nevíš jak rád tě vi-dím" škytne. "No to já tebe taky no" strčím ho do auta a sednu si k němu do zadu.

Jeli jsme domů a co si budeme měl sem strach protože jsme byli všichni napití. Ale dorazili jsme v pohodě. Taxikáři jsem dal peníze navíc a kreditku aby mi zavolal. "Pojď" vytáhnu Bruna který asi usnul. Fajn tak jak si princezna přeje. Vezmu ho do náruče a nesu ho až do postele kde padnu na něj. "Bruno..chci si promluvit nespi" proplesknu ho. "Umhh Anthooony" obejme mě kolem krku. Co blbne? "Hezky voníš" zašeptá. "Ty si mi ale napitý.." kleknu si nad něj a sundám si košili, je mi horko. Hned mi na hrudi přistanou jeho ruce. "Bruno nech toho chci se jen vysvléct" "Pomůžu ti" sjede mi na pásek a ve mě snad zmrzne i krev. Zapomněl sem i dýchat. Sledoval sem jen jak nemotorně rozepíná pásek a nakonec mi stahuje rifle pod zadek. "Um to by stačilo" plácnu ho po ruce a odsednu si. co to je..? proč..mi stojí? Promnu si tvář. "Ale notaaak" skočí mi na záda a rukama mi zajede do trenek. "Hej!" napnu se. "Pomůžu ti" zavrní mi do ucha. "Ale já kurva nejsem tepej!" strčím ho do peřin. "Dobrou!" seberu se a odejdu si lehnout na gauč..už sem se ani nevysvlékal a zůstal sem jak sem byl. Tohle bylo zajímavý..

....................................

RÁNO:


Vzbudil sem se s hrozným koprem..tak to musela být noc. Rozhlédnu se. Je mi to tu nějaké povědomé..počkat já sem u něj?! Kdy? Jak? Vyskočím z postele. "Anthony?" jdu do obýváku a vidím ho jak tam leží rozvalený na gauči. Vůl se ani nevysvlékl.."Hej růženko dáš si kafe?" "Umhh" zavrčí a koukne na mě. "Můžeš..a pak si promluvíme co ty na to?" "Jo..omlouvám se za to jak sem utekl.." "O tom mluvit nechci." koukne na mě tak vážně. Co sem provedl? Nic si nepamatuju..

Už jsem v nebi?Kde žijí příběhy. Začni objevovat