Už jsem v nebi?

1.

Ráno jsem se v klidu oblékl a vyrazil do firmy přemýšlím že si skočím ještě pro kávu do kavárny jsem nějaký unavený. Moc jsem toho v noci nenaspal mám teď nějaké trable v práci a nevím co s nimi. Ale není nic co by jsem nevyřešil.

Zrovna jsme s klukama vyrazili před začátkem školy rychle do města koupit si něco dobrého ať to tam dneska zvládneme. Kluci stále blbli a sem tam do mě strčili a nezapomněli si odpustit narážky na moji orientaci. Neříkám nic už mě to psychicky deptá. "Kluci jen si skočím tady na hajzl a hned jsem u vás" nejspíš ani nevnímali co jsem řekl a tak vklouzl jsem do kavárny rovnou na záchody.

Když jsem čekal na kávu kterou slečna jakou náhodou nezapomněla pokazit všiml jsem si kluka který při vstupu hned zamířil na záchody. Jen jsem pokrčil rameny. Slečna mi konečně podávala kávu která ji vyklouzla z ruky..dopadla na pult a víčko od kávy samozřejmě odpadlo takže sem byl celý od kafe. Začala se mi omlouvat ale já už byl celkem naštvaný. Odešel jsem tedy na záchod se trochu otřít a ucítil jsem zajímavou vůni. Něco mi to připomíná..

Zrovna když jsem si zapaloval brko tak někdo došel.  No super mám fakt štěstí. V klidu sem si potáhl a doufal že brzy odejde. Slyšel jsem akorát několik nadávek a pak kroky blížící se k mé kabince. Do prdele co když je to fizl..?! Hodil sem brko do záchodu a dělal jakoby nic.

Už jsem si vzpomněl copak mi ta vůně připomíná a tak jsem zkoumal z které kabinky to jde. Jediný kdo by tu měl být je ten mladík co sem hned zamířil. Taky mohl najít jiné místo. "Hej ty to sis to nemohl nechat jinam? Sem třeba chodí i děti a já do práce nepotřebuju smrdět zrovna tímhle." dal jsem mu důrazně najevo že mi to vadí ale chvíli se nikdo neozval.

Nevěděl sem co mám dělat a tak sem tam jen stál a hleděl na dveře kabinky. "Co se staráš může ti být jedno co se tady děje. A jestli nechceš smrdět tak používej voňavku" drze ho odseknu a jen vyčkám až naštvaně odejde pryč.

Odešel sem s takovým fakanem se mluvit nedá. A opravdu mi to nevonělo. Takže jedu do práce bez kávy a ještě se špatnou náladou no to je super..to se bude zaměstnancům líbit. Zasměju se nad vlastním vtípkem a vyrážím do práce.

Vylezl jsme ze záchodů a šel hned za klukama. "Cos tam dělal tak dlouho? Kouřil někomu:" začali se smát. "Buzničko" Jen sem sklopil hlavu a nic neříkal mohu být rád že jsem vůbec mezi nimi a ne sám někde na raně druhých. I když to co kolikrát říkají je fakt bolestivý.