19.

11 1 1
                                        

Probudil sem se a cítil vůní kávy. Když sem se podíval kde je Bruno seděl u stolu a hleděl do mobilu. "Dobré ráno" usměju se a sednu si. "Jak ti je?" "Um ahoj jo dobrý" usměje se a nese mi kávu. "Moc děkuji" hned se napiju. "Tak co budeme dělat dnes?" "Já nevím.." sedne si vedle mě. "Tak ale to by si měl vědět..řekni co bys chtěl" odložím kávu. "Cokoliv jen být s tebou" skočí mi kolem krku. Copak se s ním děje? "Však budeme spolu" obejmu ho taky.

Necítil sem se dobře..něco mě trápilo ale nevím co.
Mazlil sem se sním a doufal že ta chvíle nikdy neskončí. "Jak dlouho si vzhůru?" "Asi tři hodiny.." zazubim se. "Měl si mě vzbudit " políbí mě. "Umh" užívám si to a pomalu mu jedu rukou po těle. "nezlob" chytne mi ruku a já zakňučím. "Nechceš to ani zkusit..?" Udělám očka a doufám že mě nechá to udělat. "Nevím.." zašeptá a pustí mě. Hned toho využiju a sjedu rukou pod peřinu. "Jen trochu.." začnu ho hladit po stehně. "Představ si že sem holka" trošku mě to zamrzí ale pokračuju. Vlezu pod peřinu a on sebou cukne. "Bruno!" "Klid~" chytnu mu ho a otevřu pusinku.

Vůbec sem netušil co dělá než sem ucítil jeho ledovou ruku na mém..pro boha! "Nech toho" strhnu peřinu a vidím ho co měl v plánu. Vůbec to s ním nehne a dotkne se ho jazykem. "Umhh" zakloním hlavu. Neměl sem to ani nepamatuju. "Brunoo" stisknu peřinu když cítím jak si s ním hraje. Má tak malou pusinku.. božinku..je úžasný! "Ummh~ notak..nech-ah" když zrychlí neudržím se a chytnu ho za vlasy. "Pokračuj" natisknu ho víc na sebe a přidusím ho. Takové probuzení si nechám líbit. "Bruno~" cítím jak se chce odtáhnout a tak si ho držím hezky u sebe.

Snažil sem se mu dělat dobře jak jen to šlo ale je moc velký. Už sem se začínal i dusit ale bylo mu to jedno. Jen sem se díval jak si to užívá a tiše vzdychá do dlaně. Bože tak moc ho chci. Začne mu v něm cukat..ach bože konečně se toho dočkám! "Ummm" cukne nohou a já už ho cítím hezky v puse. Poslušně polknu. "Líbilo?" Otřu si pusu. "Jo..bylo to..bylo to fajn" zasměje se. Sednu si na něj. "Anthony..prosím" celý ztuhne. "Ne..ne ne.." shodí mě ze sebe. "Tohle ne" dá mi pusu na čelo a odejde. Asi..moc spěchám.."promiň.."

Stál sem v koupelně naproti zrcadlu. Bože proč sem utekl jak malé dítě..on pro mě udělal tohle a já se nepřekonám ani k tomu ho ohnout! Neumím si to představit.."Bruno? Půjdeme se projít někam na jídlo jo" upravím se. "Ano Anthony" mrzí mě když zní tak smutně..ale nemusí se bát..já to pro něj udělám!

Už jsem v nebi?Kde žijí příběhy. Začni objevovat