Friendship or love.

Friendship or love - 25 díl.

'Myslíš, že si z nás dělá někdo srandu nebo to je pravda?' Zeptala jsem se bráchy. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu co jsme si teď četli. 

Seděli jsme v obýváku a na stole jsem měli položený dopis, který nám hodil někdo do schránky. V dopise byli fotky naších rodičů jak byli na dovolené a pak jak je někdo odváží cizím autem. Je tedy možné, že rodiče ještě žijí, ale někdo je drží v zajetí. K fotkám byl přiložený i dopis. 

'Pokud se k vám tento dopis dostal očividně se divíte kde vaši rodiče jsou. Hodně lidí a vy také si myslíte, že vaši rodiče už jsou mrtví. Ale opak je pravdou. Pokud ještě někdy chcete své rodiče vidět měli by jste se držet plánu, který vám zde napíšeme.

Tak za 1. Nikomu vážně nikomu neukážete tento dopis. Ani o něm nikomu neřeknete!

2. Časem se za vámi staví náš posel donese vám něco od rodičů, aby jste nám věřili, že stále žijí.

Zatím na vás více požadavků mít nebudeme pokud, ale někomu o tomto dopise řeknete. Rodiče už nikdy neuvidíte a my se vám už také nikdy neozveme. 

Mimochodem tohle je jenom začátek . Hezký den! "

"Co to jako je? To si ze mě a s Lucy děláš srandu, brácha vůbec to vtipní není." Řekla jsem celkem naštvaně. Však jak by jsme asi mohli udělat falešní pohřeb když  v rakvích mrtvoly byly. I když až teď mi došlo, že nám naše mrtvé rodiče ukázat nechtěli. Prý ta nehoda byla fakt hrozná a stejně by jsme rodiče nepoznali.

"Jo jasně. Já si z vás budu dělat srandu sestro na to už jsem velký a tohle by mě opravdu nenapadlo." řekl na svoji obranu brácha má pravdu. Tohle by ho nikdy nenapadlo vždy jsme si ze sebe dělali srandu, ale nikdy by nás nenapadlo něco takového jako je tohle. Lucy je přihlíží a neustále si prohlíží ty fotografie asi tomu stále nemůže uvěřit jako já a brácha.

"Ty brácha, víš že nám na pohřbu nechtěli ukázat rodiče v rakvi ? " Koukla jsem na něho s tázavým výraze ve tváři.

"To máš pravdu, takže rodiče vůbec pohřbení být nemusí a všechno to bylo jen divadlo. Chtěli, aby tomu uvěřilo co nejvíce lidí a jak tak koukám povedlo se jim to. Sakra tohle se mi vůbec nelíbí." Řekl vstal a bral si mobil.

"Co chceš jako s tím mobile dělat?" 

"Volat policii co jiného?" Už vyťukával číslo do mobilu. 

"Brácha nemůžeš rodiče zabijí pokud jsou stále naživu zatím bych to nikomu neříkala, čekala bych až pošlou toho svého posla nebo co to a uvidíme jak to bude dál. Prosím dej tomu aspoň šanci." Koukám na něho se slzami v očích takhle jsem se snad necítila nikdy nevěděla jsem jestli se mám bát nebo se smát tomu jak je tahle situace stupidní.

"Tessa má pravdu počkej než přijde ten někdo a uvidíte co po vás budou chtít dál." Konečně něco řekla Lucy bylo na ní vidět, že se bojí, ale nedávala nic znát. Brácha položil mobil sedl si na z pátek k Lucy a dál se díval na fotky. Lucy se k němu víc přitulila a já si tu najednou připadala navíc. Proto jsme vstala a odešla jsem do svého pokoje. Zapnula jsem si písničky a dál přemýšlela nad tím co tohle vlastně všechno je. Pokud si z nás dělá srandu někdo ze školy tak je to opravdu trapné. 

Ležela jsem na posteli a přemýšlela jsem jak nad tím dopisem tak nad Erikem. Je možné, že v tomhle má taky prsty nebo na mě chystá ještě něco úplně jiného? Bože tolik otázek mám v hlavě a na většinu neznám odpověď. Rozhodla jsem se, že zavolám Erikovi.

"Ahoj, vím, že jsi se líbal s Barbarou."

"Ahoj, já víš..no chtěl jsem ti to říct."

"Chtěl,ale místo toho sis vymýšlel sračky jako je tráva a takové? Hele Eriku co tajíš? "

"Vlastně nic jen jsem tě chtěl postrašit a také bál jsme se toho co řekneš na to kdybych ti řekl, že něco mám s Barbarou." Tak tohle znělo přesvědčivě. Nikdy nebyl ten typ kluka co by trávu hulil nebo by ji prodával. 

"Hele a nebylo by lepší kdyby jsme si dali konec? Ty půjdeš za Barbarou a já budu aspoň mít o starosti méně." Sice si říkám, že už ho nemiluji, ale bude mi chybět bude mi chybět jeho dotyk jeho polibek jeho obětí. Vlastně bude mi chybět on celý sice už ho nemiluji, ale mám ho ráda. 

"Jo možná to tak bude lepší. Mám Tě rád Tereso, měj se."

"Měj se Eriku." Po tomhle jsem už neměla náladu na žádné písničky neměla jsem náladu ani na nějaké přemýšlení proto jsem si vzala notebook. Přihlásila jsem se na facebook a jen tak jsem si projížděla co kdo přidal nového. Byla jsem nějak unavená ze všeho a tak jsem si pustila film a usnula jsem. 

---------------------------------

Nový díl. Tak doufám, že se vám bude líbit. Rozhodla jsem se vrátit ke psaní a doufám, že budu i čas. Rozhodně chystám si předepsat ještě jeden díl a pokud u tohohle bude nějaký ohlas přidám vám v nejbližší době i ten druhý díl:)

Čekali jste tuhle situaci? Jak myslíte, že to všechno dopadne? A jak myslíte, že to Teresa zvládne ? :)