Friendship or love.

Friendship or love - 33. díl

Ráno mě probudil zvonek a to, že někdo bouchal na dveře. Hrozně jsem se lekla. Koukla jsem na spícího Harryho byl roztomilý. "Harry?" Zašeptala jsem a trochu jsem s ním zatřásla. "Hmmm?" Zabručel, ale oči stále neotvíral. "Harry, prosím." Zasmála jsem se. Tedy pokud se tomu dalo říkat smích. 

"Co? Já chci spát." Otočil se na druhý bok a hodlal spát dál. " Já taky, ale někdo dole je a já tam sama nejdu," zaprotestovala jsem. Harry si hned sedl a koukl na mě. "Jo už tam jdu. Můžeš zůstat tady," usměje se na mě  a pohladí mě po tváři, může tahle situace být ještě divnější ? 

"Půjdu s tebou," usměji se a začnu se zvedat z postele stejně jako on. Když už jsem na schodech bušení začne znovu nadskočím. Harry to zpozoruje a chytne mě za ruku. 

"To bude v pohodě," vřele se na mě usměje a já mu úsměv opětuji. Když už jsem u dveří Harry je opatrně otevře. Schovám se za něho když zjistím kdo za těmi dveřmi je. 

"Co chceš?" Zavrčí Harry a stoupne si mezi dveře, aby nemohl ten dotyčný vstoupit. Já se stále schovávám za něho. "Chci mluvit s Teresou." 

"Eriku? Co chceš? My dva si nemáme co říct." Vyštěknu na něho a stoupám si vedle Harryho, který udělal krok dozadu. "Chci ti říct, že jsem nevěděl co bude otec dělat ani jsem nevěděl, že tam budeš," začne se omlouvat. Zakroutila jsem hlavou. 

"My dva si nemáme co říct, jak už jsem řekla. Eriku nevěřím ti ani slovo. Běž pryč. " Otočím se a odejdu do kuchyně kde si naliji sklenku džusu. Harry s Erikem si ještě něco říkají, ale já bych dál jeho lži nemohla poslouchat. Slyším jenom jak se zabouchli dveře a Harry jak jde ke mě. 

"Jsi v pohodě?" Ptá se mě jen co dojde od kuchyně. Co se stalo, že je najedou tak pozorný. Co se stalo mezi námi nikdy jsme spolu nevydrželi ani minutu v jedné místnosti a teď? Spolu v jedné místnosti stojíme dokonce jsem spolu spali i v jedné posteli. 

"Já, jo jsem v pohodě. Harry děkuji," usměji se na něho. Harry sedí na barové židli a usmívá se na mě. 

"Tess, nemáš zač, ale asi už bych měl jít domů, aby se mamka moc neptala a taky už tě tu dál nechci otravovat, i když nechávat tě tu samotnou taky moc nechci. " Začne se zvedat ze židle a přechází ke dveřím. " To je v pohodě,  za chvíli snad dojde brácha," začni ho ujišťovat, že to tu sama vydržím vlastně jsem ráda, že chvíli budu doma sama aspoň si udělám jasno v pár věcech. I když se teď doma sama budu celkem bát.

"Dobře, večer se stavím tě zkontrolovat," zasměje se a opustí dům. Ještě chvíli se koukám na zavřené dveře a pak se přesouvám do svého pokoje. Lehám si na zpět do postele a koukám do stropu. 

Přemýšlím nad věcmi co se stali za posledních pár dnů. Nikdy jsem si nevšimla toho, že se Harry tak změnil nebo aspoň mě přišlo, že se změnil je nějaký pozorný, hodný, milý, prostě mi nepřijde, že je to on. Ale já jsem k němu taky tak trochu změnila city. Už mi nepřijde trapný, namyšlený, nechutný a děvkař. Přijde mi víc v pohodě a je zatraceně sexy a dokonale líbá. Možná, že bych si s Harrym měla promluvit. 

Pak je tu ta další věc vůbec nevím v jakých sračkách můj otec plaval, ale nikdy bych nevěřila, že mě a bráchu dokonce mamku do toho všeho zatáhne. To kvůli němu zemřela. On si to snad a jí za sloužil za to co jí celý její život dělal. Podváděl ji a ještě dělal dealera. Nechápu, že za něho musíme platit jeho dluhy, ale snad už nás nic jiného nečeká a já si od žiji ten svůj už tak dost zničený život v klidu. Musím napsat bráchovy a by jsme tomu chlapovi zanesli ty peníze a dal nám pak pokoj a já mohla uzavřít jednu etapu mého života a to je můj OTEC! 

------------

Tak je tu další díl, snad se vám líbí . Omlouvám se za chyby.

Jinak prosím podívejte se na můj nový příběh. Tak nějak přestávám doufat, že začít ho psát byl dobrý nápad. Chtěla bych vědět jestli mám pokračovat nebo ne! 

A co říkáte na Harryho v tomto díle? :) 

Taky vám chci moc poděkovat, jelikož tento příběh je #33 v Teen Fikce. Nikdy jsem takhle vysoko žádný příběh neměla, takže tohohle si hodně cením děkuji ♥