Friendship or love.

Friendship or love- 24.Díl

Bouchla jsem dveřmi a hned se s kuchyně ozvalo. 'Tess je doma takže ticho.'

'Nenápadné brácho.' Řekla jsem protočila jsem oči a vydala jsem se poschodech nahoru do svého pokoje. Kde jsem za sebou zamkla dveře a lehla jsem do postele.

Vůbec mě nenapadlo, že by dole s nimi mohl být Erik, takže mě překvapilo klepání na dveře.

'To mě nepustíš dovnitř?' Zasmál se za dveřmi. Protočila jsem oči stoupla jsem z postele a šla jsem mu otevřít. Ještě něž jsem to udělala sem se zhluboka nadechla a nahodila falešný úsměv. Možná bych se sním měla rozejít co nejdřív ať ho netahám furt za nos.

'Ahoj, Holubičko.' Zašvitořil a dal mi pusu na pusu.

'Ahoj, co ty tu?' Zeptala jsem ho na rovinu. Zamračil se.

'Nejsi ráda, že tu sem?' Řekl svým chraplákem, vždy když se naštve, změní se mu hlas a začne chraplat, ale u Harryho je to normální má takový úžasný chraplavý hlas. Sakra! Tereso prober se.

‚Za celý týden se neozveš a najednou si tu.' Řeknu, lehnu na postel a koukám se, jak se mu mění výraz v obličeji, něco tají to je mi jasné.

‚Jasné. Co přede mnou tajíš?' Zeptala jsem se ho narovinu, je nudné poslouchat jeho výmluvy, ještě když neumí moc lhát.

‚Já-á před tebou nic netajím.' Zakoktal, ale když si to uvědomil, hned se mu změnil hlas na tvrdší tón.

‚Hned mi řekni, co tajíš nebo vypadni. Nemám na to tvoje lhaní náladu.' Dneska jsem nějak moc rozladěná nemám náladu na to se sním bavit.

‚Prosím tě co to zase plácáš. Nic před tebou netajím.' Řekl, zasmál se a sedl si na moji postel.

‚Podvádíš mě nebo co se děje? A neříkej, že nic už je to trapné.' Řekla jsem tvrdě a sedla jsem si. Zasekl se a koukal se na mě asi jsem kápla na to co se děje. Furt seděl mlčky a nic neříkal.

‚Víš Tess to co ti teď řeknu neví nikdo budeš si říkat proč, ale já jsem to takhle nechtěl. Naši jsou na tom poslední dobou hrozně špatně z penězi a já, já abych jim pomohl jsem začal prodávat trávu. Zatím to je jenom tráva. Pár dluhů už jsem splatil, ale by jsme měli klid od všeho musím prodávat dál.' Řekl smutně a koukal se mě do očí. Co čekal, že mu to jako uvěřím nebo jak?

‚Dobře a teď tu o karkulce. Pokud ke mně nechceš být upřímný, vypadni na tohle dneska opravdu nemám náladu.' Řekla jsem vstala jsem z postele otevřela jsme dveře a ukázala jsem rukou, že má odejít. Zvedl se s postele naklonil se na de mně a řekl: ‚nevěř mi, ale něco jsem si vymyslet musel. Tereso tohle je teprve začátek.' Usmál se svým hnusným slizkým úsměvem políbil mě a odešel. Po té větě mi přejel mráz po zádech. Jak to myslel, že je to teprve začátek? Co tím s tou trávou vůbec myslel? Na tohle opravdu nemám.

Vzala jsem si spodní prádlo, kraťásky a tílko. Zašla jsem do koupelny a dala jsem si horkou sprchu. Nechala jsem po sobě stékat teplou vodu a dál jsem přemýšlela co tím sakra myslel. Tohle si nemůžu nechat jen tak pro sebe. Proto jsem rychle vylezla ze sprchy, otřela jsem se, oblékla jsem si nachystané oblečení a šla jsem dolu za Lucy a bráchou.

‚Pane bože kdo to za námi přišel.' To by nebyl můj brácha, aby neměl nějakou svoji rádoby vtipnou narážku.

‚Taky nejdu za tebou bráško, ale tady za tvojí starou.' Usmála jsem se brácha se zamračil, ale pak stejně jako já vybuchl ve smích.

‚Cože?' Vyjekla Lucy. A začal se smát taky.

‚No promiň, hele Lucy musím ti něco říct.' Řekla jsem Lucy se přestala smát vstala z gauče a přešli jsme do kuchyně.

‚Copak se stalo Lucy? Erik odsud nějak rychle vypadl. Dala si mu konec?' Začala mluvit hrozně rychle na mě.

‚Ticho prosím.' Řekla jsem ze smíchem.

‚Dobře tak povídej poslouchám.'

‚Zatím jsem Erikovi nedala konec a asi ještě chvíli nedám. Něco přede mnou tají a já chci vědět co. Řekl mi, že se tu celý týden neukázal kvůli tomu, že prodává trávu. Prý je to zatím jen tráva. Prodává ji kvůli tomu, že jeho rodiče jsou na tom teď špatně s penězi.' Zastavila jsem se a koukala jsem na Lucy. Dívala se jako by mi taky něco tajila. Co to dneska ze všemi je?

‚No víš Tess, já ti to říkat nechtěla. Myslela jsem si, že ti to třeba dneska řekne sám, ale jak vidím vymýšlí pořád nějaké sračky. Tvůj brácha mi řekl, že ho viděl jak se líbá s Barbarou.' Řekla mi to s lítostí v hlase. Usmála jsem se. Vůbec mi to nevadilo dřív jsem k němu něco cítila teď už ne. Všichni víme nad kým neustále přemýšlím.

‚Jsem ráda, že si ke mně upřímná aspoň ty, ale stejně mi přijde, že k nám všem je neupřímný a něco velkého tají nebo něco velkého chystá.' Otočila jsem se. Mezi dveřmi stál brácha a s hrůzou v očí na nás koukal. Něco držel v ruce. Já i Lucy jsem se na něho nechápavě koukali.

‚Pojďte semnou do obýváku.' Řekl s klapajícím se hlasem.

Brácha a Lucy si sedli na gauč já si sedla na zem ke stolku.

Já i Lucy jsem stále nechápali proč je brácha bílí jak stěna a celý vyklepaný.

------------------------------

*DALŠÍ DÍL. Měla bych se stydět já vím..Slíbila jsem vám další díl už asi před měsícem,ale konec roku znáte to. Teď začínají prázdniny a já mám zase čas a chuť psát tak snad budete dále chtít číst moji povídku.

*Co říkáte na tento díl?

OMLOUVÁM SE ZA CHYBY:)