ZTRACENÉ PÍSNĚ

34. Kapitola

S napětím jsem sledovala, jak si po mém předloktí razí cestu černá linie kletby.

Před tím, než se stihla dostat k mému srdci, jsem pouto s magií uvnitř mě pustila a s křikem vydechla zadržovaný vzduch.

Stála jsem zadýchaná v Elaniným pokoji, kde jsme se snažily přijít na způsob, jak ve mně probudit elfskou magii.

„Matka tady není, musela jsem vymyslet jiný způsob," pokračovala Elani v našem rozhovoru, jako kdybych před malým okamžikem skoro nedovolila kletbě, aby si nárokoval můj život.

„Dobře, ale nemohla mě učit Ines? Nebo někdo jiný?" odpověděla jsem, zatímco jsem si vytřepávala bolavé ruce.

„Všichni tady mají svoji úlohu, Innath. Takhle to bude pro všechny nejlepší."

Poraženecky jsem se sesunula do křesla vedle mě. „Fajn, budu chodit do školy s malými dětmi."

Elani se vítězoslavně usmála. „Děkuji."

Využila jsem chvilku nepozornosti, když se shýbla pro svoji brašnu a vyplázla na ní jazyk.

„To... jsem viděla."

„Nebylo co vidět," zalhala jsem.

Elani z brašny vytáhla ubalený kopřivovník. „Můžu si dovolit trochu polevit, teď, když jsme v táboře. Ale nikomu to neříkej."

„Neboj se," ujistila jsem ji.

Sedla si ke mně na křeslo a zapálila volný konec ubaleného kopřivovníku. Natáhla do úst kouř a vypustila ho v dýmových kolečkách. Pak mi ho podala.

„Zlepšilo se ti spaní?"

Vyfoukla jsem z úst tmavý kouř. „Ano," zalhala jsem.

„To je dobře. Zítra tě čeká trénink se Zannou," prohodila, jako kdyby mi říkala, co budu mít zítra ke snídani.

„A tos mi hodlala sdělit kdy?"

„Říkám ti to teď."

„Perfektní."

Jediné, co bylo horší, než moje noční můry byla přítomnost Zanny, která mnou otevřeně opovrhovala.

Pro dnešek trénink skončil, Elani uznala, že další pokus o přivolání magie bych nemusela zvládnout. Křeče, které jsem měla po celém těle, souhlasily.

Když jsem později vešla do sdílené místnosti obytné jednotky, ve které jsem měla pokoj, vyzvedla jsem si večeři, kterou jsem dnes nestihla s ostatními. Najedla jsem se v tiché místnosti, ve které bylo slyšet pouze praskání ohně v krbu. Potom co jsem dojedla a uklidila po sobě, jsem se po schodišti vyčerpaně dobelhala do třetího patra.

Než jsem otevřela dveře do svého pokoje, dveře Altheina pokoje se pomalu otevřely. Zpoza nich vykoukla hlava plná zlatých vlasů. Působilo to na mě tak, jako kdyby Althea kontrolovala, že jsem se v pořádku dostala domů. Vyšla jsem jejím směrem, ale jakmile jsem se pohnula, zatáhla hlavu zpět za dveře, které s duněním zabouchla. Slyšela jsem zvuk klíčů zamykajících dveře na dva západy. To jsem brala jako dostatečný signál k tomu, abych se nepokoušela o navázání dalšího kontaktu.

Vyčerpaně jsem vešla do ticha prázdného pokoje a zavřela za sebou dveře. Když dveře narazily o stěnu, dozvuk hlasité rány zaplnil místnost.

Odložila jsem huňatou vestu na postel, takže jsem zůstala pouze v propocené košili s pásem, rameníky a návleky na předloktích. Bolest, která mi vystřelovala od zápěstí a táhla se po celé délce paže až k hrudi, jsem se snažila ignorovat celý den. Až o samotě jsem si dovolila projevit jakoukoliv známku nepohodlí, když jsem si uvolnila sešněrované chrániče na předloktí. Se zkřiveným obličejem bolestí jsem se postupně vysvobodila ze všech kožených chráničů, které mi na těle ještě zbývaly.

Černé pavučiny magie se táhly po obou předloktích a mizely pod vyhrnutými rukávy.

Odlepila jsem si košili u límce od těla a nakoukla na svoji kůži pod ním. Pavučiny postupovaly až na hruď a dosahovaly nebezpečně blízko srdci. Při tom pohledu jsem se zašklebila.

Pak jsem si přes hlavu přetáhla i lněnou košili, jež jsem hodila na hromadu špinavého prádla. Na zítřejší den jsem si dala za úkol vyprat všechno špinavé oblečení.

S úlevou jsem se začala škrabat na místech, kde se linie rozštěpovaly. Ještě, že byl tábor tak vysoko v horách, kde byla stále zima, a díky tomu jsem mohla nosit oblečeni, které mi dovolovalo veškeré důkazy o tom, jak špatně jsem magii snášela, lehce schovat.

Sáhla jsem po měsíčkové masti, abych si místa, na kterých se mi dnes objevily nové linie kletby, natřela. Jakmile jsem si na poraněná místa nanesla bohatou vrstvu léčivé masti, cítila jsem okamžitou úlevu.

Únava z celého dne se na mě začala podepisovat. V kombinaci s kopřivovníkem jsem byla schopná pouze zalézt pod přikrývku a poddat se jí. Spánek se dostavil okamžitě.