My First and Only Love (A. I.-Cz)

2. kapitola

Pohled Ashe

„Ashi, pojď s náma do klubu," přemlouval mě můj kamarád Calum. Pracovali jsme spolu ve firmě, kterou jsem tady před týdnem otevřel, a zatím se nám daří skvěle. Pracoval jsem ve firmě mého otce, když na tom nebyl dobře, a když už na tom byl lépe, tak ze mě udělal spolumajitele a pracovali jsme tam spolu. Nakonec se mi povedlo otevřít další pobočku i tady v Sydney. Nakonec sem poslal otec pracovat mě, takže jsem se tady stal majitelem. Požádal jsem Caluma, Luka a Michaela, aby tu pracovali spolu se mnou a oni souhlasili. Znali jsme se z tátovy firmy, jejich tátové tam pracovali a oni s nimi vždycky chodili na firemní večírky a večeře, takže jsme se skamarádili a teď jsme nerozluční. S Calem a Mikeym jsem se potkával na každé firemní akci a s Lukem jenom na večeřích, které nebyli u nás doma. Jeho otec sem nejezdil a my se Luka neptali na důvod. Asi měsíc po odjezdu mé Arie se Luke a jeho rodiče nastěhovali do Brazílie, kde jsme bydleli. Vždycky jsem jim vyprávěl o holce, kterou jsem miloval a vždycky budu. Jsou to už tři roky, ale pořád jí miluju a snažím se jí najít. Stále neúspěšně. Když jí volám, tak mi to říká, že číslo bylo odpojeno, nebo že neexistuje.

„Calum má pravdu, je tu jeden skvělý podnik, kam chodíme s kluky na pivo a taky vyhledat nějaké to povyražení," přidal se Jack. Je to vysoký, tmavovlasý kluk, kterej mi byl na první pohled nesympatický, ale bohužel jsem ho nemohl vyhodit, protože jeho otec má s tím mým nějakou dohodu, takže ho tu musím držet.

„Chtěl bych jít domů," odporoval jsem jim.

„No tak musíme zapít ten úspěšný první týden," přemlouvali mě i ostatní ze zaměstnanců.

„Fajn, tak na chvilku," odpověděl jsem nakonec. Zvednul jsem se z křesla a šel dolů.

„Jeďte za mnou," řekl Jack, když jsme přišli do garáží.

Jel jsem za ním až do klubu s názvem Club 69. Co to je sakra za klub? Vždyť říkal, že půjdeme do baru. Proč nás vzal sakra sem?

„Co děláme tady?" zeptal jsem se, když jsem vystoupil z auta a přešel k ostatním.

„Přišli jsme se pobavit, musíme jít rychle, už se začalo, takže bych mohl přijít o svoji oblíbenou," odpověděl Jack s nadrženým pohledem. O co tu do háje jde? Co se to tady děje? Co myslel tou oblíbenou? Podíval jsem se na Luka, Cala a Mikeyho a ty se na mě taky koukali. Všichni čtyři jsme se na sebe dívali zmateně.

„Dělejte," zařvala Jenna. Byla to postarší žena, která se mi také nezdála moc sympatická, stejně jako Jack a jeden chlap od nás jménem Charlie. Charliemu bylo kolem padesátky a Jenně mohlo být tak padesát pět, ne-li šedesát. Oba u nás pracovali jenom kvůli mému otci. Pracovali pro něj a teď jsou tady se mnou, protože se přestěhovali a já myslel, že jsem se jich zbavil, ale nebyla to pravda, protože oni se přestěhovali do Sydney, a když jsem tu otevřel firmu, tak je tu zaměstnal, a když jsem řekl tátovy, že je chci vyhodit, tak mi to zakázal.

„Přece mu jí nenecháme, jdeme," řekl Charlie a hrnul se dovnitř.

„Ani náhodou, ta bude dneska moje," zařvala Jenna naštvaně a běžela za ním.

„Tak se aspoň podíváme, za kým tak běží," pokrčil rameny Cal a šel za nimi. Sebral jsem se a šel teda taky. Když jsem tam vešel, tak jsem si všimnul obrovského pódia, na kterém stál postarší šedivý muž a něco řval do mikrofonu. Před pódiem stálo spoustu chlapů a ženskejch v různém věku, od mladých po starý. Co to má sakra znamenat? Sednul jsem si k dlouhému baru, kterej byl blízko pódia a díval se tam. Kluci si sedli vedle mě. Objednal jsem si jenom kolu, protože jsem řídil a nechtěl jsem pít. Chtěl jsem mít čistou hlavu a stejně zase povezu kluky domů.

„Takže teď je na řadě naše půvabná Teresa. Je úžasná, krásná, chytrá a sen každého, kolik za ní zaplatíte?" zařval chlap, když k němu přišla holka v sexy upnutých šatech, které spíš vypadali jako trochu delší tričko. Víc toho odhalovalo, než zakrývalo, jak si něco takového může vzít vůbec na sebe. Tohle zřejmě nebude jenom nabídka o rande, ale rovnou vstupenka do postele. Kam jsme se to do prdele dostali?

„Tak tohle asi nebude normální bar," řekl vedle mě Luke.

„To sakra ne, dopiju a mizím," upozornil jsem je. Všichni řvali nějaké částky a já se je snažil ignorovat a povídat si s klukama. Bylo to v pohodě, dokud jsem neuslyšel to jméno. Aria. To bylo jméno mé lásky, ale třeba je to jiná Aria, na světě žije spoustu holek s tímto jménem, ale i tak mi to nedalo a musel jsem se tam otočit a ujistit se. Když jsem jí spatřil, tak jsem zamrznul na místě. Sakra! Je to moje Aria. Vypadala tam tak zničeně a vůbec nevypadala jako ta Aria, kterou jsem znal. Co tady dělá? Proč je tady? To jí to její mamka dovolí nebo co?

„Tisíc dolarů," zařval Jack.

„Dva tisíce," zařvala Jenna.

„Pět tisíc," zařval znovu Charlie.

„Kreténe, ta bude dneska moje, devět tisíc," zařvala znovu Jenna.

„Deset tisíc," ozval se opět ten kretén Jack.

„Patnáct," ozvalo se od Charlieho.

„Dvacet," zaječela naštvaně Jenna.

To ani náhodou, nenechám jí nikomu jinému než mně. Musím si s ní promluvit a zjistit, co se to děje.

„Dvacet pět," zařval jsem a všichni se na mě dívali. Kluci se na mě podívali nechápavě, ale já je ignoroval.

„Třicet," přehlasovala mě Jenna.

„Jdi do prdele, dávám padesát," řekl jsem a naštvaně se na ní koukal. Podíval jsem se na Arii a ta nevypadala, že by nás vnímala. Vypadala ztraceně ve svých myšlenkách.

„Padesát poprvé, podruhé, prodáno hnědovlasému muži u baru," zařval přes hluk gongu, který se ozval po tom, co mi to potvrdil.

„Co to má sakra znamenat?" zaječel na mě Jack, když ke mně přišel.

„To se právě snažím zjistit, takže když mě omluvíte," otočil jsem se na kluky, hodil na bar peníze a šel pryč.

Luke mě chytil za ruku a zastavil mě. Calum i Mikey se ke mně taky nahnuli. „Je to ta Aria, o které si nám říkal?" zeptal se šeptem Calum.

„Jo a právě hodlám jít zjistit, co tu dělá, proč jí to její matka dovoluje a odvléct jí odsud pryč a je mi jedno, jestli půjde dobrovolně nebo křičící a mlátící do mě," odpověděl jsem jim a pak šel k pultu, kde se má platit a podle rady černovlasého kluka jsem se vydal do pokoje sedmnáct, kde by na mě měla čekat má Aria. Díval se na mě s hnusným pohledem plným opovržením. O co mu jako jde?

Čtrnáct, patnáct, šestnáct a konečně sedmnáct. Bez klepání jsem vešel dovnitř a podíval se na postel, na které už seděla moje milovaná Aria a dívala se na mě se zmateným pohledem, který se změnil na pohled plný hrůzy a ten přešel na pohled, který mi nikdy nedarovala a to znechucený.

Doufám, že se bude líbit a moc prosím o vote, přečtení a popřípadě komentář :)

Andy 💕