35. kapitola

335 16 6
                                    

Pohled Arie

Když jsem ho viděla, zůstala jsem zírat s otevřenou pusou. „Co tu děláš? Máš být ve vězení," zeptala jsem se Jacka a dívala se na něj s hrůzou v očích.

„Přece bych si nemohl nechat ujít tvé narozeniny, krásná Ario," podíval se na mě, potom ke mně rychle přistoupil a přirazil mě ke zdi. Z toho nárazu mi spadl telefon a o podlahu se následně rozbil.

„Jak si se dostal ven?" zeptala jsem se nechápavě.

„Moje dva kamarády asi znáš, chodili jsme spolu často do baru, ale pokud je neznáš, tak ten blonďák se jmenuje Jase a ten brunet Ian. Jsou to moji nejlepší kamarádi a jim vděčím za mé vysvobození a také za to, že ti posílali tak krásné dopisy, ze kterých si určitě musela mít radost," usmíval se na mě tím jeho narušeným úsměvem. Není na tom psychicky dobře, není normální. Nemá to v hlavě v pořádku.

Znovu jsem se podívala na toho blonďáka a zdál se mi nějaký povědomí a pak jsem si vzpomněla, kde jsem ho už viděla.

***

„Co si dáte?" zeptala jsem se blonďatého chlapce, který právě vešel do kavárny.

„Latté," odpověděl a zářivě se na mě usmál. Vypadal mile, ale i tak mě něco nutilo k tomu, abych k němu chovala určitý respekt.

„Hned to bude," otočila jsem se a šla mu ho připravit. Celou dobu mě sledoval a nespouštěl ze mě oči. Bylo mi to opravdu nepříjemné a nejradši bych předala objednávku někomu jinému, ale nikdo jiný tu nebyl, takže jsem to musela říct já. Vzala jsem připravenou kávu a vydala se s ní zpět k jeho stolu. Když jsem se rozhlédla kolem, všimla jsem si, že jsme tu sami. Kdy do háje ty lidi stihli odejít?

„Tady to máte," položila jsem před něj tu kávu a chtěla odejít, ale chytil mě za ruku a tím mě zadržel. Naskočila mi z toho husí kůže a začala jsem se bát.

„Nechceš si se mnou chvíli posedět a popovídat si?" zeptal se a díval se na mě.

„Musím pracovat," vymluvila jsem se a co nejrychleji od jeho stolu odešla. On se taky zvedl a se svou kávou šel k pultu, za kterým jsem stála já.

„Přece se mě nebojíš, chci si jenom promluvit a hlavně tu ani nikdo jiný není, takže pracovat opravdu nemusíš," dál se na mě usmíval a já měla čím dál větší strach. Pořád jsem v sobě měla nějaký malý kousíček, který měl z lidí určitý respekt.

„Mamí," ozval se hlas Am, která vběhla do kavárny.

„Ahoj zlato, co tady děláš?" zeptala jsem se a šla hned k ní. Chtěla jsem jí před ním schovat.

„To ti nemůžu říct," odpověděla tajemně.

„A pročpak?" zeptala jsem se jí. „Já to nikomu neřeknu," přemlouvala jsem jí dál.

„Tak dobře, hlavně to neříkej tatínkovi. Taťka mě vyzvedl ze školky, abychom tě vzali na společný oběd a má to být tajemství," vysvětlovala mi a snažila se šeptat, což se jí moc nedařilo.

„Přesně tak, mělo to být tajemství, ale to někdo zřejmě nepochopil," ozval se za námi hlas Ashe. „Ahoj zlato," pozdravil a políbil mě. Malé rozcuchal vlasy a pak mě znovu políbil.

***

Ten den se dopis objevil u nás doma poprvé. Když jsem poprvé objevila ten dopis, ve kterém mi někdo vyhrožoval, tak jsem byla zděšená. Ash to hned začal řešit spolu s ostatními, ale na nic nepřišli. Přicházeli mi i fotky, na kterých byla Am, já s Ashem, nebo já, když spím, či Am ve spánku. Děsilo nás to, všechny nás to děsilo. Amandu jsme kvůli tomu poslali do Brazílie k Ashově tátovi a přesně pro ně právě teď Ash jel, aby s námi mohli oslavovat mé narozeniny. Proč jsem do háje nejela s ním? Mohla jsem se tomuhle vyhnout.

„Co po mě chcete?" zeptala jsem se, když se ke mně Jack natisknul a ty dva další se začaly přibližovat.

„Chci dokončit to, co jsem začal a kluci by si zasloužili také nějakou odměnu," zašeptal nechutným hlasem a odněkud vyndal nůž, který mi následně přitisknul ke krku. „Buď to půjde po dobrým, nebo po zlým, je to jenom na tobě," zašeptal mi do ucha a následně mě kousnul do ušního lalůčku. Ty dva ke mně také přistoupili a začali se po mém těle natahovat. Nemohla jsem nic dělat, chtěla jsem se bránit, ale nemohla jsem, protože nůž, který jsem měla přitisknutý u krku, se mi při každém pohybu zarýval víc a víc do mé kůže. „Uděláme to co nejrychleji, pak jí zabijeme a odejdeme," poučil je Jack a já v té chvíli dostala ještě větší strach a tak nějak jsem věděla, že tohle je to poslední, co na světě zažiju. Zavřela jsem oči a vzpomínala na Ashe a v duchu mu říkala, jak moc ho miluju.

Já vím, jsem hrozná, takhle to ukončit, ale můžu říct, že nám zbývá už jenom jedna kapitola a epilog a pak už bude opravdu konec, tak snad to ještě se mnou vydržíte :D Andy 💕

My First and Only Love (A. I.-Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat