My First and Only Love (A. I.-Cz)

24. kapitola

Pohled Arie

Probudila jsem se v objetí svého milovaného Ashe. Byla jsem naprosto šťastná, po tom, co mi včera přiznal, jsem byla už klidnější. Věděla jsem, že mě miluje a věřila mu. Nebála jsem se ho. Neměla jsem strach, že nás s Amandou vyhodí na ulici a byl to dobrý pocit. Konečně vím, co ke mně cítí, a nemusím se obávat, že bych se prořekla a řekla mu, co cítím a při tom se bála, že mě odmítne.

Vzpomínky na včerejší katastrofální oběd mi připadaly na míle daleko. Neměla jsem ani pocit, že se to stalo teprve včera, ale mám pocit, že se to stalo tak před rokem. Díky Ashovi jsem se cítila dobře, nemám tušení, jak to dokázal, ale zbavil mě těch myšlenek na Jackovo znásilnění a já ho za to milovala ještě víc.

Podívala jsem se na jeho obličej a objevila na něm krásný úsměv. Muselo se mu zdát něco hezkýho, že se tak usmívá. Zvedla jsem pravou ruku a opatrně ho pohladila po tváři. Dávala jsme pozor, abych ho nevzbudila, takže jsem se ho sotva dotkla. Natáhla jsem hlavu, abych mu dala malý polibek na čelo a následně neslyšně vylezla z prostorné postele.

Sešla jsem dolů všechny schody a vydala se rovnou do kuchyně. Jako poděkování jsem mu měla v plánu přichystat snídani, stejně jako mi on včera připravil večeři. Vyndala jsem si věci na přípravu těsta na palačinky a dala se do něj. Všechny připravené ingredience jsem zvážila, smíchala, nechala těsto trochu uležet a nakonec upekla několik palačinek. Po palačinkách jsem se pustila do toustů. Vzala jsem si toustový chléb a začala ho plnit šunkou, sýrem a dalšími ingrediencemi. Při čekání na tousty jsem nám připravila konvici s vodou na čaj a připravila kafe.

Vyndala jsem poslední toust z toustovače a vydala se nahoru. V půlce cesty jsem uslyšela domovní zvonek. Nechtěla jsem, aby zbudil Ashe, protože jsem to měla v plánu já. Proto jsem se rychle rozběhla ke dveřím, abych mohla utišit toho, kdo tak urputně zvonil na náš domovní zvonek. Za prahem stál muž, který mi byl povědomí, ale nemohla jsem ho zařadit. Nevěděla jsem, odkud ho znám a jenom jsem se modlila, aby to nebyl někdo z klubu.

Jakmile mě ten muž spatřil, okamžitě upustil svůj kufr, který držel celou dobu v ruce. Rychlostí blesku ke mně přiskočil a chytil mě do svých paží. Nevěděla jsem, kdo to může být, a proto jsem udělala první věc, o které jsem věděla, že Ashe přivolá. Začala jsem ječet, jako by mě na nože brali. Prala jsem se s ním a pokračovala v křiku. Ten muž ode mě zděšeně odskočil a pozoroval mě. Já i přes tento fakt nepřestala s vyšilováním, protože jsem si myslela, že jenom přemýšlí, jak se ke mně dostat. Ječela jsem a při tom couvala pryč, daleko od něj. Zastavila jsem se až o zeď, po které jsem se svezla na zem a choulila se v klubíčku, abych se před ním schovala. Nevím, proč jsem to udělala, ale měla jsem pocit, že jenom takhle se před ním uchráním.

Vím, že je to hodně krátké, ale chtěla jsem, aby byly rozdílné pohledy v jiné kapitole, takže z tohoto důvodu je to takhle krátké, ale zítra přidám hned další díl. Jinak moc děkuji za vote a přečtení, moc si jich vážím, Andy 💕