26. kapitola

433 19 2
                                    


Pohled Arie

„Připravila jsem ti ráno snídani," odpověděla jsem mu tentokrát hlasitěji.

„Dobře, tak se půjdeme všichni najíst, ano?" usmál se na mě a vstal i se mnou v náručí.

„Můžu se jít nejdřív vysprchovat?" zvedla jsem pohled k jeho očím.

„Nejdřív se najíme a pak se dojdeš vysprchovat," sklonil ke mně svou tvář a vlepil mi polibek na tvář. Otočil se i se mnou a podíval se na svého otce klečícího na zemi. „Tati, pojď, máme tam snídani, Aria nám jí udělala, tak by byla škoda to nesníst," usmál se na něj a následně se rozešel směrem ke kuchyni. Podívala jsem se mu přes rameno a viděla jeho otce, jak nás následuje.

„Ještě jednou se moc omlouvám," promluvila jsem, když jsme seděli společně u stolu. Seděla jsem vedle Ashe a naproti nám seděl jeho otec.

„Je to v pořádku, měl jsem si dávat větší pozor. Vím, čím sis prošla, ale prostě jsem měl takovou radost, že tě vidím a chtěl tě obejmout. Nečekal jsem takovou reakci," odpověděl zahanbeně.

„Nepoznala jsem vás, byl jste mi známí, ale než jsem stačila začít pátrat v paměti, byl jste už na mě," snažila jsem se mu to vysvětlit.

„Už jsem ti to říkal několikrát a dokonce ses to i naučila, ale jelikož si to zřejmě zapomněla, budu ti to muset připomenout," řekl přísným hlasem. Začala jsem se bát a pátrat v paměti, co jsem mohla za tak krátkou dobu udělat. Teda kromě toho, že jsem spadla do šoku, řvala na něj a prala se s ním. „Tykej mi, nechci, abys mi vykala, připadám si potom moc starej," vřele se na mě usmál a mě spadl kámen ze srdce. Byla jsem šťastná, že na mě neřval nebo jsem neprovedla noc strašného. Ash si zřejmě všimnul toho, že jsem si úlevně oddychla, protože se na mě otočil se zvednutým obočím. Zakývala jsem hlavou, aby pochopil, že se nic neděje a pustila se do snídaně, kterou jsem ráno udělala.

„Dobře," odpověděla jsem, když jsem dožvýkala sousto a usmála se na něj.

„Fajn," odpověděl a taky se na mě usmál. „Jsem rád, že tě po tak dlouhé době vidím," pokračoval po chvíli ticha.

„Já jsem taky ráda, že tě vidím, i když to možná tak nevypadalo," opět jsem zrudla jako rajče a sklopila svůj pohled na stůl. Na stehně se mi objevila ruka, která patřila Ashovi. Chytil mě za stehno a stisknul ho. Zřejmě mi chtěl dokázat, že je tu se mnou. Byla jsem za to malé gesto ráda.

„Kde vlastně máš Amandu? Myslím si, že asi nespala tady, když nepřišla dolů," konstatoval fakt, který byl všem v místnosti zřejmě jasný.

„Dneska si jí vzal k sobě Luke, spala u něj a ráno jí vzal do školky. Jsme domluvený, že jí i vyzvedne a přiveze sem. Chce se s ní trochu sblížit, protože je to jeho sestřenice, tak se s ní chce seznámit. Volal jsem do školky a informoval je o tom, kdo je Luke, a že jí může dneska vyzvednout," vysvětlil Ash a pokračoval v jídle.

Natáhla jsem se pro kafe a pořádně se napila. Potřebovala jsem se pořádně probrat. Můj kolaps mě unavil a vyčerpala jsem díky němu spoustu energie. Bolí mě v krku a jsem nějaká unavená.

„Tak to jo, je dobře, že tě Luke s Amandou našel. Vzpomínám si, že vás tam se svou rodinou hledal. Chtěl se usmířit s tvým tátou, ale zjistil, že umřel a vy jste se vypařili. Nevěděli jsme, že to jsou vaši příbuzní, mysleli jsme si, že vaši tátové byli jenom kamarádi z dětství, kteří se pohádali. Pátral po vás, ale nemohl vás najít. Řekli jsme mu, kam jste se přestěhovali, ale nenašel vás. Musí teď být rád, že vás má zpátky. Vždycky o tobě básnil, nikdy by mě nenapadlo, že to budeš ty. Jediné, co jsem věděl, bylo tvé jméno, ale myslel jsem si, že je to jenom shoda jmen," vysvětlil mi Harry, Ashův otec.

„Já vím, to Ash říkal taky. Nikdo to nemohl vědět," odpověděla jsem mu. Jenže jsem to nechápala. Jak je možné, že jim to nedošlo? Vždyť bylo takových vodítek, podle kterých to mohli poznat? Ale co, stalo se. Teď už je to sejně jedno. Hlavní je, že se to všechno vyřešilo a my jsme zase v pořádku. Teda oni jsou v pořádku, já teda moc ne. Vím to, ale doufám, že to bude zase všechno v pořádku. „Jdu do sprchy a převléknout se, přece jenom je trochu neslušný být v tomhle před tvým tátou," řeknu a ukážu na svůj outfit. Ten se skládá z jeho trička, které je mi po kolena a mých kalhotek.

„Náhodou ti to hrozně sluší, miluju, když tě vidím ve svém oblečení," zašeptal mi do ucha a dal mi pod něj polibek.

„Tvůj táta si musí myslet, že jsme spolu spali," odpověděla jsem mu a zrudla.

„To si nemyslí a teď šup, sprcha čeká. Nebo bychom mohli pokřtít naší kuchyňskou linku, aby měl táta nějakou hezkou podívanou. Co si o tom myslíš??" zvrhle se na mě usmál a jel rukou ze stehna výš. Vyskočila mi husí kůže, ale nevěděla jsem, jestli je to kvůli tomu, že je mi to příjemné, nebo naopak.

Vyskočila jsem z jeho klína a rozběhla se nahoru. Za sebou jsem slyšela jeho smích, ale já se nesmála. Ve svých citech jsem se nevyznala, nevěděla jsem, co si o tom předtím mám slyšet. Zalezla jsem si pod sprchový kout a snažila se přijít na své pocity.

Jak jsem slíbila, tady máte další díl, užijte si čtení a moc děkuji za vote a zároveň prosím o další, Andy 💕


My First and Only Love (A. I.-Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat