28. kapitola

433 19 2
                                    

Pohled Arie

Vylezla jsem ze sprchy, usušila se a vyčistila si zuby.

Na dveřích jsem uslyšela zaklepání, takže jsem se zabalila do ručníku a otevřela dveře. Stál za nimi Ash a měl v ruce můj telefon.

„Někdo ti volal, nechtěl jsem ti to brát bez dovolení, takže jsem ti to sem vzal," usmál se a podal mi ho.

„Děkuju," úsměv jsem mu opětovala a potom se před ním zavřela, jelikož jsem si všimla, jak jeho oči začaly bloudit po mém těle, které bylo zabaleno jenom v ručníku. Odemkla jsem telefon a podívala se na zmeškané hovory. Okamžitě jsem zmáčkla volání a poslouchala vyzvánění. Po chvíli se ozval hlas, který jsem poznávala. Patřil Jessice, té pani, která se mnou dělala pohovor na práci v knihkupectví. Po zdvořilých větách, jako je představení a otázky typu, jak se máme, jsme se dostaly k jádru věci.

„Volám ti z toho důvodu, abych ti řekla, že Nina, to je ta druhá pani, co tu se mnou pracuje, by se s tebou ráda seznámila a chtěla tě přijmout. Nejlepší by bylo, kdyby si přišla dneska, pokud se ti to bude hodit."

„Dneska můžu, jestli to nevadí, přišla bych po obědě, jenom bych se domluvila s přítelem, jestli mě tam odveze," odpověděla jsem jí zdvořile.

„Tak dobře, budeme tě očekávat, zatím ahoj," řekla a po mém rozloučení ukončila hovor. Došla jsem jenom v ručníku do naší ložnice a následně do šatny, kde jsem si vybrala oblečení. Vzala jsem si na sebe pruhovaný černobílý svetr, který měl do poloviny rukávy pruhované jako zbytek svetru a druhá polovina rukávu byla bílá, černé legíny, černé kožené boty na vysokém podpatku a černou koženou kabelku s třásněmi. Všechno mi to o víkendu koupil Ash, takže snad bude mít radost, že si to vezmu na sebe. Naposledy jsem se prohlédla v zrcadle a vydala se po schodech dolů.

„Takže jak vlastně Aria vychází s kluky? Vím, jak dokážou být divoký," uslyšela jsem hlas jeho táty.

„Vychází s nimi bezvadně. Hned si je všechny tři získala a oni jí zobou z ruky, dokonce i Niall, toho si samozřejmě získala díky jídlu. Jinak vychází i s Amandou, ale někdy je to s nima těžký," vysvětloval Ash a mně se zastavilo srdce. Myslí tím mě a Am?

„Proč? Myslel jsem, že je to mezi váma dobrý," divil se jeho otec. „Říkal si, že s Ariou i Amandou vycházíš v klidu."

„Nemyslím holky, mám na mysli kluky. Když tu byli prvně, tak každý přinesl plyšáka a Amanda si vybrala dárek od Luka, tučńáka a s ním teď spí. Jenže kluci se naštvali a pojali to jako závod, kdo u ní víc zaperlí, takže už teď zjišťují, co by jí mohli koupit příště, aby na ní zapůsobili. Jsou jak malý děti, ale Amanda z toho asi vyjde dobře, protože jí pokaždé něco koupí," vysvětlil a já si oddychla. Nevadíme mu tady.

„Ty jí dárky nekupuješ?" zeptal se jeho otec zvědavě a já se málem rozesmála nahlas. Ash je úplně stejnej, taky jí něco kupuje a má radost, když u ní zaboduju.

„Samozřejmě, že jí něco kupuju, ale rozdíl mezi mnou a klukama je ten, že já na ní nepotřebuju dělat dojem a soutěžit s nima. Am mě má ráda a to mi stačí," zasmál se. Sešla jsem zbylé schody a došla do kuchyně.

„Tak to jo no," odvětil jeho otec předtím, než jsem vešla do kuchyně.

„Někam se chystáš?" zeptal se Ash, když mě spatřil, jak tam stojím.

„Ano, potřebovala bych jet do knihkupectví, volali mi odtamtud a chtějí se se mnou sejít, takže jsem se s tebou chtěla domluvit, jestli by si mě tam nehodil," usmála jsem se na něj.

„Jasně, jestli chceš, můžu jít s tebou, kdy tam máš být?" úsměv mi opětoval a poklepal na místo vedle sebe. Rozešla jsem se k němu a sedla si na židli vedle něj.

„Měla bych tam jít po obědě, takže asi uvaříme tvému taťkovi jídlo a pak bychom tam mohli jít ne?" navrhla jsem potichu.

„A co kdybychom se teď šli podívat tady po městě, něco bychom si koupili, ukázali to tady tátovi, potom si zašli na oběd," díval se na mě a pak svou pozornost stočil k panu Irwinovi. „Ty bys po obědě mohl zajít do firmy, aby ses podíval, jak to tam vypadá, zkontroloval bys kluky, a my bychom tě tam vyzvedli a došli všichni tři do školky pro Amandu," vysvětlil nám svůj plán. Při zmínce o návštěvě jeho firmy jsem trochu ztuhla. Nechtěla jsem se tam zase vracet.

„Zní to dobře, ale nemá jí vyzvedávat Luke?" zeptal se jeho táta s úsměvem.

„Zavolám mu, že pro ni nemusí a bude to všechno v pohodě," odpověděl mu a následně se ke mně nahnul. Cítila jsem jeho dech na svém uchu a následně uslyšela jeho tichý šepot. „Neměj strach, nic se ti tam nestane, postarám se o tebe a nespustím tě z očí. Nikoho nenechám, aby se k tobě přiblížil," mluvil potichu, ale tak, abych ho slyšela a zároveň ho neslyšel jeho otec.

„Dobře," zašeptala jsem, ale i tak jsem byla nejistá. Naklonil se ke mně ještě blíž a dal mi polibek pod ucho. Milovala jsem, když to dělal. Bylo to tak láskyplné gesto, až mi z toho začali v břiše poletovat motýlci.

„Tak já se jdu obléct a pak přijdu," dal mi ještě jeden polibek, zvedl se ze židle a zmizel pryč. Zůstala jsem tam jenom já a jeho otec. Nevěděla jsem, co mám říkat. Cítila jsem se trapně a nevěděla, jak se toho pocitu zbavit.

„Hrozně si mi chyběla, ty, tvoje mamka i Amanda. Všichni jsme si zvykly na to, že jsme vás měli ve svém životě. Nejdřív jsme přišli o tvého otce a následně i o vás," začal konverzaci on. Byla jsem ráda, že začal jako první.

„Já vím, taky se mi po vás stýskalo, ale musela jsem zůstat s mamkou a Amandou. Nechtěla jsem v tom mamku nechat samotnou a pak umřela a mně chtěli Amandu vzít, takže jsem odešla sem, protože jsem doufala, že bych tady mohla začít nový život. Takový, jaký jsme si s Ashem vysnili, ale nedařilo se mi to a doufám, že teď se mi to konečně podaří," vysvětlila jsem mu s upřímným úsměvem. Ráda jsem mluvila o budoucnosti s Ashem, protože teď jsem věděla, že nějakou společnou budoucnost máme. Věřila jsem, že nám to spolu dlouho vydrží a budeme spolu šťastný.

„Ash tě miluje, už jako malou tě miloval a nikdy nepřestal. Po tvém odchodu opravdu trpěl, ale pak se sebral a začal bojovat o to, aby mohl firmu založit tady. Nesouhlasil jsem s tím, protože jsem nevěřil tomu, že by vynášela, ale pořád si za tím stál. Doufal, že tě tu jednoho dne potká, že se sem kvůli němu přestěhuješ, protože ho tu budeš hledat. Říkal jsem mu, že je blázen, pokud si to myslí a podívej se na to teď, opravdu tady založil firmu. Zaměstnal hodně lidí a už teď má za sebou slušný týden a to se to teprve rozjíždí a co je nejdůležitější, našel tu tebe. Opravdu tě tu našel a konečně se díky tobě zase usmívá," řekl a v jeho očích jsem spatřila slzy.

„Můžeme vyrazit?" vrazil do místnosti Ash. Měl na sobě černé rifle a tričko se smajlíkem. Usmíval se a díval se při tom na mě.

„Jasně," promluvil jeho otec a následně se zvedl. Udělala jsem to samé a došla k Ashovi. Všichni tři jsme vyšli ven a v Ashově autě vyjeli směrem k nákupáku.

Další kapitolu máte tady, sice je trochu dýl, než jsem myslela, že jí přidám, ale dneska jsme dělali dříví, takže jsem na ní neměla čas, ale teď jsem se dokopala k tomu, abych vám něco napsala, takže snad se bude líbit a moc prosím o komentáře, Andy 💕

My First and Only Love (A. I.-Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat