My First and Only Love (A. I.-Cz)

13. kapitola

Pohled Ashe

Sešel jsem dolů a podíval se na kluky, kteří pořád seděli na sedačce. Usmál jsem se a sednul si vedle nich. Bylo to úžasné, Aria byla šťastná a kluci byli v pohodě. Nic špatnýho se nestalo a ona se na ně usmívala a dokonce se i smála. Bál jsem se, že by to mohlo dopadnout jinak, ale jsem za to hrozně rád.

„Kde si nechal Ariu?" zeptal se okamžitě Luke. Kdyby to nebyl její bratranec, tak bych se začal bát, že se do ní během té chvilky zamiloval a teď mi poleze do zelí.

„Zřejmě šla malé číst pohádku, aby v klidu usnula, ale myslím si, že usne za chvilku, už opravdu byla unavená," vysvětlil jsem a pak se natáhnul pro ovladač, abych mohl vypnout tu televizi. Stejně jsme se na ni nedívali, takže nemělo cenu, aby běžela.

„Hale, to byla ona, co jsme jí v pátek viděli, že jo?" začal opatrně Luke a já hned zpozorněl. Podíval jsem se na schody, a když jsem viděl, že Aria tam není, přikývnul jsem. Věděl jsem, že se jeden zeptá, takže ať už to máme za sebou. „Dostal si z ní, proč tam pracuje? Nepřipadá mi jako ten typ, který by tam pracoval dobrovolně," díval se na mě se zájmem. Je mi jasné, že to chce vědět. Je to jeho sestřenice, takže se o ní stará, stejně jako já.

„Za prvé, už tam nepracuje. Při odchodu jsem za ní dal výpověď, její šéf se sice kroutil, ale pohrozil jsem mu policajty, protože tam má spoustu holek, kterým nebylo ani osmnáct let, takže by měl problémy. On se pořád nějak škubal, tak jsem mu dal pěstí dřív, než jeho gorily stihli zareagovat a s úsměvem odešel pryč," vyprávěl jsem jim a pak přešel k té horší části. „Jinak ona tam nepracovala dobrovolně. Byla tam kvůli tomu, že její mamce rok po odjezdu do Austinu zjistili, že má rakovinu. To bylo před dvěma rokama. Od té doby chodila na nějaká lékařské zákroky, léčení, terapie nebo na co všechno a to stálo peníze. O rok později zemřela. Arii bylo šestnáct a Amandě tři, chtěly je dát do děcáku a to Aria nechtěla, tak s malou utekla sem. Nikdo jí bez školy nechtěl zaměstnat a ona potřebovala peníze, aby je uživila a vzali jí jenom v tom klubu. Proto tam pracovala, aby je uživila a malá se měla dobře," vysvětlil jsem jim to. Vím, že si o Arii nic špatného nemysleli, ale i tak jsem jim to chtěl vysvětlit. Museli to vědět, věřil jsem jim a chtěl jsem se o tom s někým podělit a s kým jiným, než s lidmi, které beru jako své bratry?

„Její máma taky umřela?" ozval se po chvíli ticha Calum.

„Jo, proto jí Amanda bere za mámu, protože její skutečná máma umřela a ona si jí našla v Arii," vysvětlil jsem mu.

„A proč jí Aria neřekne pravdu o tom, kdo je její skutečná máma?" divil se Mikey.

„Prý to zkoušela, ale Amanda to nechtěla ani slyšet, prý se rozbrečela a schovala se před ní do pokojíčku a nemluvila s ní. Když se takhle zachovala po několikáté, tak to Aria vzdala a už o mamce nemluvila. Se mnou o ní mluvila po dlouhé době, protože s nikým jiným o tom nemluvila," smutně jsem se na ně díval. Bylo mi jí líto. Prožila si toho tolik a i přes to se dokáže pořád usmívat.

„Kdybych o tom všem věděl, tak bych jí pomohl. Kurva! Vždyť mám takových peněz a na co? Moje sestřenice musela pracovat v takovém klubu, aby si udržela byt," vztekal se Luke. Chápal jsem ho, cítil jsem se stejně.

„Přesně tuhle reakci jsem měl taky a Aria mi vynadala, že se nemám obviňovat, ale copak to jde? Jak si řekl, máme tolik peněz a ona mezitím trpěla. Kdybych mohl, poslal bych jí nějaké peníze. Jenže já to nevěděl. Před rokem jsem s ní ztratil kontakt. Myslel jsem si, že jí vztah na dálku už přestal bavit, tak si zrušila číslo, abych jí už nepsal, ale oni jí odpojili. Kurva, oni jí odpojili a já o tom nevěděl. Kdybych po ní pátral a nemyslel si, že je už s někým jiným, mohlo to být celý jinak. Není to tvoje chyba Luku, můžu za to já. Všechno je to moje vina," vstal jsem a máchal kolem sebe rukama. Potřeboval jsem do něčeho praštit. Nějak upustit páru.

„Není to tvoje vina Luku a ani tvoje Ashi," zasáhne do toho Cal. „Nemůžete za to. Nevěděli jste to, nikdo to nevěděl. Hlavní je, že jsme na to přišli a už to bude v pořádku. Teď už bude všechno dobrý," uklidňoval nás dál. Chytil mé ruce, abych přestal mávat rukama a díval se mi do očí.

„Nebude to dobrý. Ona to má všechno v sobě, celý ten rok. Nese to uvnitř sebe a nevěří mi. Nechce mi říct pravdu do očí, bojí se, že jí vyhodím. Prostě mi nevěří a já nevím, co si s tím počít. Chci jí zpátky. Chci, aby mi zase řekla nějakou věc, kterou nechci slyšet, ale je to pravda. To ona teď nedělá. Má strach. Dneska se mě dokonce zeptala, jestli radši nemá malou dát někam pryč, aby nám tu náhodou nepřekážela a včera se zeptat, jestli nemají odejít obě, aby mi nezkazily plány. Myslí si, že se za ní stydím, že už jí nemiluju a já to prostě nedávám. Je toho na mě moc," po tváři mi začaly stékat slzy a já se pomalu hroutil. Bylo mi jedno, že se hroutím před kluky, protože ty už mě takhle viděli. Nebudou se mi smát a nebudou to vytahovat při první možné příležitosti.

„Kámo, ona si jenom musí zvyknout. Je to pro ni nezvyk. Do teď jí chlapi a dokonce i ženský jenom ubližovali. Musí si zvyknout, že má tebe a ty jí neublížíš. Potřebuje si opět v sobě zapnout modum na důvěru a pak to bude v pohodě. Je to na ní moc rychlý. Ještě před asi třema dněma stála na pódiu a čekala, kdo si jí koupí. Kdyby to bylo v tvém případě, jak by ses choval ty? Skočil bys jí hned do náruče nebo se choval odtažitě a nejdřív se rozkoukal a zjistil, jestli není pro tebe hrozba?" vytáhl Mikey své moudra a díval se na mě. I když nerad, musel jsem mu dát za pravdu. Zřejmě bych se choval úplně stejně. Jenže i přes tento fakt, mě to pořád štve.

„Zřejmě jo," přiznal jsem potichu a setřel si slzy.

„Vidíš to, teď vstaň a jdi se podívat, kde máš Ariu. Jestli něco náhodou neslyšela a teď se bojí jít dolů," usmál se Calum a poplácal mě po zádech.

„Máš pravdu, jdu jí zkontrolovat. Jestli to slyšela, tak si to bude akorát vyčítat," řekl jsem potichu. Jestli to slyšela, tak jsem to opravdu hodně moc pokuchnil. Když to nezkazili kluci, postaral jsem se o to teď já. Naposledy jsem se otočil na kluky a pak šel po schodech nahoru. Nahoře na mě čekala odpověď, jestli jsem to opravdu pokazil nebo ne? Co budu dělat, jestli jsem to zkazil a ona se se mnou bude bavit jako poslední dva dny? Tentokrát bych nemohl vinit jí, ale sebe. Zklamal bych jí a to jsem si slíbil, že už to nikdy neudělám. Jestli jsem to zkazil, dokážu s tím pocitem zase žít a zvládnout ho? Vyšel jsem poslední schod a vydal se vstříc mé odpovědi.

Snad se bude díl líbit a moc vás prosím o hvězdičky, děkuji Andy 💕