My First and Only Love (A. I.-Cz)

19. kapitola

Pohled Arie

Šla jsem k Ashovi do práce. Přemýšlela jsem, jestli tam mám jít, protože jsem měla takový divný pocit. Pocit, že se tam něco stane a nemohla jsem se toho pocitu zbavit. Vyjela jsem výtahem do posledního patra, kde by měl mít Ash kancelář. Vyšla jsem z výtahu a objevila se ve velké místnosti, ve které se nacházela recepce, za kterou stála mladá blonďatá holka se zelenýma očima a usmívala se. Byla krásná.

„Dobrý den, jdu za Ashem, je tady?" zeptala jsem se jí s milým úsměvem.

„Jistě, vy musíte být Aria, pan Irwin se mi o Vás zmiňoval," usmála se na mě. „Pan Irwin má ještě jednání, ale určitě tam můžete jít. Říkal, že za ním můžete jít hned, takže jděte touhle chodbou dozadu, tam je jeho kancelář, má tam cedulku s jeho jménem, takže to určitě poznáte," pořád se na mě usmívala a já jí začala mít ještě radši. Byla opravdu milá.

„Moc děkuji," přátelsky jsem se na ní usmála a pak se vydala chodbou vstříc Ashově kanceláři. Nikdo tu nebyl, ale i tak jsem měla pocit, že mě někdo sleduje, ale když jsem se ohlédla, nikdo za mnou nebyl. Kontrolovala jsem dveře. Jedna kancelář patřila Mikeymu, druhá Lukovi, třetí Calumovi a ta poslední v tom případě musí být Ashe. Už jsem byla skoro u ní, když mě někdo zezadu chytil, zacpal mi pusu a táhnul mě dál od té kanceláře. Chtěla jsem křičet, ale nemohla jsem. Cizí ruka na mé puse mi v tom bránila. Kopala jsem kolem sebe, ale bohužel ten člověk byl moc silný.

„Nebraň se zlatíčko. Jenom si vezmu to, co jsem měl dostat už v pátek," promluvil mi do ucha hlas, který jsem poznávala. Byl to hlas jednoho zákazníka. Myslím, že se jmenuje Jack, nebo tak nějak. Jména těch lidí neznám, ale o tomhle myslím mluvil Kol, protože ho znal z dřívějška. Chodili snad spolu na školu nebo co, ale neměli se rádi. „Když se nebudeš bránit a křičet, všechno bude v pohodě," šeptal mi do ucha a následně mě otočil čelem k sobě. Byl to on. Když jsem viděla ty jeho oči, ve kterých byla vidět jenom krutost, byla jsem si tím na sto procent jistá. Nikdo jiný nemá takovýhle krutý pohled, ve kterém není ani kousek dobrého.

Přitlačil mě na zeď za mnou a volnou rukou mi sáhnul pod šaty, aby mi mohl sundat kalhotky. Když jsem je měla dole, tak se pokusil rozepnout si pásek u svých kalhot, ale jednou rukou mu to nešlo, takže musel sundat svou ruku z mé pusy a v tu chvíli jsem využila té naskytnuté příležitosti, zakřičela o pomoc a modlila se, aby mě někdo slyšel.

„Buď zticha," zakřičel na mě Jack a vrazil mi pěstí. Chytila jsem se za tvář a chtěla zakřičet znovu, ale nepodařilo se mi to, protože mi znovu zakryl pusu. Kalhoty už měl sundané, takže mu nic nebránilo.

„Pane Simonsi," ozval se za námi hlas té hodné sekretářky. „Nechte jí na pokoji," řvala na něj, ale on jí neposlouchal. Cítila jsem, jak ho do mě vrazil, cítila jsem ten tlak a zakřičela jsem, protože to byla příšerná bolest. Najednou jsem cítila, jak ten tlak povolil. Povolil i stisk jeho rukou a já se díky tomu sesunula k zemi. Slzy mi tekly proudem a já hlasitě vzlykala. Cítila jsem něčí ruce na mých bocích a začala sebou cukat, protože jsem se bála, že je to opět Jack, ale jakmile jsem otevřela oči, zjistila jsem, že je to Luke. Ale i tak jsem se nedokázala úplně uklidnit. Kroutila jsem se, brečela a křičela. Luke mě i přes mé protesty vzal do náruče a někam mě nesl. Škubala jsem sebou, ale on mě i přes to dál nesl někam pryč. Řvala jsem o pomoc, ale nikdo mi nepomohl. Nikdo tu nebyl, aby mě zachránil. Po chvíli jsem cítila, jak si i se mnou někam sedl.

„Pšt, to bude v pořádku, už si v bezpečí," šeptal mi do ucha a tiskl mě pevně na svou hruď. Já ho moc nevnímala a pořád sebou škubala a brečela. Bránila jsem se, dokud jsem měla síly. Snažila jsem se mu vykroutit. Křičela jsem, aby mě pustil, ale on mě pořád držel a něco říkal. Když mi došly síly, přestala jsem se bránit, před sebou jsem viděla tmu a dál už nic jiného. Byla jsem v temnotě a nic jsem nevnímala.

Pohled Ashe

Jen co jsem vyběhl ven z kanceláře, viděl jsem rudě, protože jsem viděl Jacka, jak obtěžuje Ariu. Okamžitě jsem se k nim rozběhl a odtrhl jí od něj. Hodil jsem ho na protější zeď a vrazil mu pěstí a po ní hned další. Mlátil jsem do něj hlava nehlava a bylo mi jedno, že nemá oblečené kalhoty. Ten fakt mou zlost jenom násobil.

Vyhýbal jsem se jeho ranám a vracel mu je. Napřáhnul jsem se na další ránu, když jsem uslyšel výkřik mé lásky. Podíval jsem se na ní a zjistil, že je v Lukově náručí a brání se mu. Chtěl jsem se zvednout a jít za nimi, ale zabránila mi v tom rána, kterou jsem díky mé nepozornosti dostal a díky ní jsem spadl na zem. Nade mnou se objevil Jack a napřáhnul se k další ráně, ale té zabránil Mikey, kterej ho ze mě shodil a dal mu pěstí. Chtěl jsem jí za Ariou, protože pořád křičela, ale nemohl jsem, musel jsem to vyřešit tady s Jackem.

„Pane, volala jsem ochranku, za chvíli už tu budou," promluvila na mě Anabel, která stála stranou a jenom to sledovala s vytřeštěnýma očima.

„Dobře, my ho tu zdržíme, aby neutekl, klidně můžete jít, abyste to nemusela sledovat," poradil jsem jí, když jsem viděl, jak se zděšeně kouká na Mikeyho a Caluma, kteří mlátí do Jacka.

„My ho tu pohlídáme, jdi za Lukem a Ariou," ozval se Calum, když viděl, jak váhám, jestli tu s nima zůstat nebo jít za Lukem s Ariou.

„Díky kluci," poděkoval jsem jim a následně se rozběhl za Ariou. Luke jí držel v náručí a ona spala. Měla zavřené oči a vypadala klidně.

„Už usnula. Celou dobu řvala, prala se se mnou a brečela, před chvílí naštěstí už usnula," informoval mě okamžitě Luke, když jsem k nim přišel.

„Díky, že si se o ní postaral," poděkoval jsem mu a převzal jí do svého náručí.

„To je v pohodě," smutně se na mě usmál a pak vyslovil něco, čeho jsem se obával a co jsem si ani nechtěl raději připustit.

Máme tady pokračování, moc vám děkuji za +600 reads, opravdu si toho vážím a opravdu mi to dělá velkou radost 💕 jinak za vote a čtení budu moc vděčná, děkuji, Andy 💕