4th part

2.5K 139 5
                                    

Odstoupím z dosahu zrcadla a zakoulím očima nad vlastní blbostí, že jsem zapomněla zatáhnout žaluzie. Nebyli jsme zrovna vysoko, takže kdyby někdo jen trochu povyskočil, tak by viděl do okna a mohl by si všimnout svázaného kluka.
Zamračeně přejdu k oknu a chvíli zápasím se zaseklými žaluziemi. Cítím se trochu trapně, když tam tahám za ty šňůrky a snažím se to celé srovnat. Musím vypadat jako panička v nesnázích. Ještě k tomu cítím, jak mě Harry celou dobu propaluje pohledem.
Ze všech sil ho pak ignoruju a radši si zajdu pro svou tašku, abych jí měla pod dohledem u postele.
Zhasnu světlo a rozsvítím jen malou lampičku. Chvíli se znechuceně dívám na postel a nakonec protřepu polštář i peřinu, abych zjistila, jestli se nevysypou zástupy pavouků nebo molů. Naštěstí se nic nestane a i prostěradlo vypadá neškodně.
Lehám si pomalu, jako bych se bála, že pode mnou ta stará postel praskne. Sice se nic nestane, ale i tak se pořád tvářím znechuceně, když si lehnu.
Zírám do stropu a musím vypadat, jako bych trpěla zácpou. Vůbec se mi neleží příjemně. Matrace mě tlačí do zad a ještě si všimnu, že skoro všude na stropě je plíseň. Asi budu zvracet.
V tu chvíli se ozve tiché mumlání a šumot, jak se Harry hýbe. Sklopím pohled na stranu, abych na něj viděla. Zdá se, že mi chce něco říct. Kroutí obličejem, jak se snaží dát lepící pásku dolů, ale je to zbytečné.
S povzdechem se vyhrabu na nohy a přejdu k němu. Strhnu mu pásku ze rtů a on naplno otevře pusu. Leknu se, že chce začít řvát a okamžitě mu přitisknu dlaň ke rtům, ale on je ve stejnou chvíli zavře a tím přejede svými rty po mé dlani. Překvapeně na mě zůstane zírat a mně dojde, že se netvářím o moc líp. Rychle změním své překvapení na znechucení a utřu si suchou ruku do riflí.
Zřejmě nechtěl začít řvát, jen si protahoval pusu, když jí měl tak dlouho slepenou.
„Nemáš ponětí, jak to bolí," zvedne paži ke rtům a utře si o triko už trochu navlhčené rty. „Je to jako depilace," tváří se nespokojeně a dál si protahuje tvář. Vypadá docela vtipně.
„Depilace?" Zopakuju a přiblížím se k němu. Prohlédnu si jeho výrazné lícní kosti, kde začínají rašit chloupky. „Ještě si neměl pubertu, ne?" Zvednu pobaveně obočí.
Jeho výraz zdrsní a on mě propaluje pohledem. Zdá se, že se urazil. V tom přítmí jsou jeho oči tmavě zelené (tím myslím to jedno oko, které nemá nateklé) a na malou chvíli vypadá jeho výraz děsivě. A mně se to líbí.
Odtáhnu se a přeskočím tohle téma. „Co si chtěl?"
„Chci si dát sprchu," řekne smrtelně vážně.
Dívám se na něho. Nadechnu se. Mrknu. Vydechnu. „To myslíš vážně?"
Jen tiše přikývne.
„Ty jsi asi magor," zakroutím hlavou a chystám se mu nalepit pásku zpátky, ale on uhne hlavou.
„P-počkej," vykoktá. „Nemyl jsem se dva dny. Prosím." Upře na mě pohled a vypadá jako ztracené štěně.
„Na mě tyhle pohledy neplatí," vyhrknu pobouřeně.
„Chci se jen umýt," řekne prosebně.
V hlavě mi to šrotuje. Sice se válel na zemi, dostal přes držku a celkem už i smrdí, ale co když se o něco pokusí? Co když je to jen nějaký jeho trik? Nikdy jsem to nikomu nedovolila. A vlastně po mně ani nikdo ze zajatců nechtěl, aby si mohl dát sprchu. Bože, co se to děje?
Jenže nás čeká ještě tak týden jízdy do Turecka, pokud všechno dobře dopadne. A já ten týden nechci strávit v přítomnosti někoho, kdo smrdí jako bezdomovec.
Skousnu si ret. „Fajn. Ale jestli něco zkusíš, přísahám, že tě zabiju," sjedu pohledem na svojí tašku, kde mám schovanou i zbraň.
Harry rychle přikyvuje a já ho pak odvážu.
Pro jistotu s ním dojdu až ke koupelně a prošacuju ho. Zavadím o jeho opasek a okamžitě mi dojde, že by ho mohl použít jako zbraň. A tak ho odepnu.
„C-co to..." vykoktá, ale já ho svým pohledem zarazím.
Vytáhnu mu opasek z jeho černých riflí a pak ho pustím do koupelny.
Když na mě z okraje dveří upře už svůj zelenošedý pohled a chystá se zavřít za sebou, zastavím ho. „Nechej přivřeno," řeknu nesmlouvavě.
Jeho pohled v tu chvíli mluví za všechno. Tohle je trapné. Hodně.
„Nečum tak na mě a běž," zamumlám a o pár kroků odstoupím dozadu. Pro jistotu z tašky popadnu zbraň a sednu si na kraj postele. Pohled upírám na koupelnu, ze které proniká ven světlo. Nasucho polknu, když zahlédnu, jak na dlažbu dopadne Harryho triko a pak jeho kalhoty.
Skloním pohled na zbraň ve svých rukou.

"It's my job!" // H.S. ffKde žijí příběhy. Začni objevovat