Bad Girl

9. Kapitola

Když jsme přijeli, pobrali jsme si každý své tašky a šli do domu.
„Jsem zvědavý, co na to všechno řeknou." řekl s nadšením Josh a v očích se mu objevily takové ty jiskřičky.
„Taky jsem zvědavá." přikývla jsem s nadšením. Oba jsme vešli s taškami, které byly plné oblečení do obývacího pokoje. Všichni včetně Nicole tam seděli a na něco se dívali. Samozřejmě jsme hned na sebe upoutali pozornost.
„Asi se nemusím ptát, kde jste tak dlouho byli." zasmála se Molly a můj fotřík se k ní hned přidal. Jenom Nicole tam seděla a neustále si mě a Joshe prohlížela.
„Jaké byly nákupy?" zeptala se Molly.
„Skvělé." vyprskl hned Josh. „S Amy se skvěle nakupuje." v tu chvíli jsem se musela hrozně začervenat.
„Jsem rád, že si jste tak blízcí." řekl otec a na tváři se mu objevil pyšný výraz. V tu chvíli se na nás Nicole podívala strašně nenávistně.
„Málem jsem zapoměla, něco pro vás mám." usmála jsem se a tím jsem na sebe upoutala veškerou pozornost. Josh se na mě s nadšením podíval.
„Molly." oslovila jsem ji a podala ji taštičku, kde byly její šaty. S nadšením vytáhla šaty a na tváři se jí objevil obří úsměv.
„Moc děkuji zlatíčko." přiběhla ke mě a objala mě. V tuto chvíli mě hlavou proběhla myšlenka, že nemusí být tak špatná.
„Nemáš zač." usmála jsem se na ni.
„Dejte mi chvilku vyzkouším si je." usmála se a zmizela nám z dohledu.
„Amy" promluvil na mě fotr a já mu věnovala celou svou pozornost „toto jsem od tebe nečekal, překvapila jsi." usmíval se na mě, úsměv jsem mu hned oplatila. Za chvíli se ve dveřích objevila Molly v těch šatech, skvěle ji sedly, jak kdyby byly dělané přímo na ni.
„Jsi krásná." zalichotil ji fotřík a políbil ji.
„Jsou skvělé, Amy." rozplývala se.
„Jsem ráda, že ti sednou, vypadáš v nich skvěle." mrkla jsem na ni.
„Děkuji." objala mě znovu.
„No, měla bych pokračovat." zasmála jsem se a podala jsem fotříkovi tašku.
„Pro mě?" zeptal se udiveně, jen jsem přikývla. Tasku přijal a s úsměvem vytáhl košili.
„Tak takovou ještě nemám, děkuji." políbil mě do vlasů. Do vlasů jsem dostávala polibek, když jsem byla malá.
„Nemáš zač." usmála jsem se na něj. Sundal si tričko a hned si zkusil košili.
„Sekne ti." mrkla na něj a všichni jsme se zasmáli až na Nicole.
„Nicole" oslovila jsem ji a všichni se zarazili až na Joshe, ten se jen usmíval „toto je pro tebe." podala jsem ji tašku. Hned ji vzala a nic neřekla. Vytáhla šaty a stále mlčela.
„Oh, ty jsou krásné." rozplývala se Molly, podívala jsem se na ni děkovným pohledem.
„Vám to nedošlo?" promluvila Nicole.
„Co by nám mělo dojít?" zeptal se nechápavě Josh a nebyl jediný, kdo nechápal.
„Leze všem do prdele, ona je jen kurva a chce nás všechny rozeštvat." začala křičet. To už jsem nezvládla, vzala jsem si tašky a utíkala. Kotník mě bolel, ale já stále utíkala do svého pokoje. Slzy se mi bolestí hrnuly do očí. Zabouchla jsem za sebiu dveře, tašky s oblečením jsem hodila do rohu. Na postel jsem hodila krabičku s cigaretami a zapalovač. Vzala jsem popelník a položila ho na postel, posadila jsem se a zapálila si cigaretu. Ruce se mi hrozně třásly, co se to se mnou děje? Vážně jsem tak špatná? Proč si z ní vůbec něco dělám? Moje hlava už vše přestávala brát... Musela jsem si zapálit druhou cigaretu a hned po ní třetí. Najednou někdo zaklepal na dveře, ale já to naprosto ignorovala.
„Můžu?" objevila se ve dveřích Molly. Jen jsem přikývla.
„Ty tu máš zakouřeno, jak kdyby jsi vykouřila celou krabičku." zasmála se.
„Od krabičky to má daleko, toto je teprve třetí." mrkla jsem na ni. Vzala mi cigaretu a típla mi ji.
„Popovídáme si?" zeptala se mě.
„Můžeme." řekla jsem a ona se ke mě posadila.
„Vím, že je pro tebe těžké se seznamovat s novou rodinou. A mimochodem vím o otcově minulosti." zasmála se.
„Takže ty víš o těch..." nevěděla jsem, jak se vyjádřit.
„Ano, vím o nich." mrkla na mě.
„Víš Amy mě to nevadí, ale všimla jsem si, že ty s tím máš problém. A já tě naprosto chápu. Asi není příjemné vidět otce stále s jinou ženou, ale chci ti říct, že já taková nejsem. Já mám peněz dost." zasmála se a chytla mě kolem ramen. „Prostě ti chci říct, že s tvým otcem nejsem kvůli penězím, já ho miluju." usmála se na mě.
„Myslím, že ti můžu věřit. Už od začátku jsi mě přišla jiná než ty před tím. Já jsem jen ze všeho vždy zmatená. Seznámila jsem se z tolika jeho přítelkyněmi" ukázala jsem uvozovky a obě jsme se zasmály „že nevím čemu věřit. Ale myslím, že tobě věřit můžu." usmála jsem se na ni. Asi je divné, když řeknu, že ji mám ráda, ale já ji mám ráda. Je jiná než ty před ní..
„Amy tebe něco trápí, že?" podívala se na mě starostlivým pohledem.
„Možná..."
„Tak mi řekni, co tě možná trápí." usmála se na mě.
„Nicole.." řekla jsem hned.
„Že mě to hned nenapadlo." zamračila se. Nechápala jsem, co tím myslí.
„Amy teď ti něco řeknu, ale musíš mi slíbit, že to zůstane mezi námi." připadala jsem si teď tak důležitě. Prostě Molly mi chce říct asi něco důležitého a to se známe teprve chvíli. Teď vím, že ji můžu vážně věřit.
„Slibuji." usmála jsem se.
„Takže..." zhluboka se nadechla „když mi Josh poprvé představil Nicole, tak to byla taková bláznivá holka. Neustále chodila na večírky. Měla jsem někdy strach, že Joshe podvádí. Pořád jsem mu říkala, ať se s ní rozejde, že to pro něj bude lepší. Celé noci co se ona někde bavila, on se doma trápil, nespával. Bál se stejně jako já. Hned jak mohl, tak ji požádal o ruku. Netuším proč to udělal, možná si chtěl jen dokázat, že je jeho a ne nikoho jiného." posmutněla.
„Takže on si ji nebral z lásky?" nechápavě jsem se zeptala.
„Možná v tu dobu to mezi nimi byla láska, ale teď je spolu drží jen ty prsteny, co mají oba na rukou." pevně jsem ji objala.
„Víš Amy, myslím, že ona Joshe podvádí." řekla a tím mi vyrazila dech.