Bad Girl

17. Kapitola

,,Co si myslíš ty hajzle?" začal na něj křičet Josh.
,,Joshi, klid." snažila se je uklidnit Nicole.
,,Jak mám být klidný, když se tady necháváš osahávat..." křičel dále Josh.
,,Amy, zatím do toho nezasahujme a nechejme, ať si to nějak vyříkají." řekla mi Molly a já souhlasila. Obě jsme tam stály a čekaly, co se bude dít.
,,Ty jsi jim to neřekla?" otočil se Kevin na Nicole, která jen zavrtěla hlavou.
,,Co mi měla říct?" řekl nechápavě Josh. Kevin se podíval na Nicole a čekal až promluví ona.
,,Víš...Kevin je můj přítel." s Molly jsme se na sebe podívaly a čekaly, co bude dál.
,,Nečekala jsem, že to přizná tak brzo." zašeptala mi Molly do ucha.
,,To já taky ne."

,,Ty mě podvádíš?" zeptal se Josh a já viděla v jeho očích smutek.
,,Já ti to chtěla říct..." zakoktala Nicole.
,,Jo a kdy?" zakřičel na ni Josh, ale Nicole mlčela. ,,Dneska se u mě v pokoji ani neobjevuj, věci tam žádné stejně nemáš. Vypadni mi ze života, nechci tě vidět." zakřičel Josh a někam se rozběhl.
,,Půjdu za ním." mrkla jsem na Molly, která se na něj s obavami v očích dívala.
,,Děkuji." zašeptala a já se rozběhla za Joshem. Neměla jsem šanci ho doběhnout, ještě když můj kotník není naprosto v pořádku, ale snažila jsem se. Zastavil až na druhé straně pláže, kde nikdo nebyl. Posadil se do písku a já si přisedla k němu.
,,Joshi." oslovila jsem ho a on mlčel.
,,Ona ti za to nestála." pokračovala jsem, věděla jsem, že mě poslouchá.
,,Máš na lepší." snažila jsem se ho podpořit, ale v tuto chvíli jsem měla pravdu má na víc.
,,Já myslel, že to není pravda." řekl po chvíli.
,,Ty jsi o tom věděl?" zeptala jsem se ho nechápavě.
,,Jo,věděl, ale myslel jsem si, že to není pravda. Celou dobu jsem si to nalhával..." On to celou dobu věděl, ale stejně se snažil. On se snažil ji získat zpátky, ale ona to měla moc dobře promyšlené.
,,Obejmeš mě?" zeptal se mě a já přikývla. Naklonil se ke mě a objal mě. Pevně si mě přitiskl k sobě. Hladila jsem ho po zádech, jelikož jsem věděla, že to pomáhá. Po chvíli se ode mě odtáhl. Zahleděl se mi do očí, bylo to hrozně zvláštní. Jenomže jsem cukla pohledem.
,,Zajdeme se někam opít?" zeptal se mě.
,,Jo!!." přikývla jsem s úsměvem na tváři. Vyšel z pláže a namířil si to do centra města.
,,Ehm...já nemám boty." ukázala jsem na mé bosé nohy. Jen se pousmál a chytl mě do náruče.
,,Toto už mám nacvičené." zasmál se a já věděla, že je to narážka na můj kotník. Jen jsem na něj dětinsky vyplázla jazyk. Cesta trvala chvilku a byli jsme u nějakého baru. Vešli jsme dovnitř, vše tu vypadalo tak exoticky. Posadili jsme se k baru a Josh hned objednal panáky.
,,Na nepovedená manželství." přiťukli jsme si. A oba to kopli do sebe. Za chvíli objednal znova. Tentokrát jsem pronesla přípitek já.
,,Na nový začátek." usmála jsem se na něj. Seděli jsme v tom baru poměrně dlouho a panáků jsme vypili vážně hodně. Když jsme vyšli ven z baru, už se stmívalo. Zítra to nevidím na nejlepší ráno. Vzali jsme to přes pláž. Na chvíli jsme se posadili do písku, na pláži nikdo nebyl, tak jsme tam seděli sami a dívali se na moře. Bylo to krásné, jako z filmu.
,,Chápeš to, ona si začala s nějakým dědkem." promluvil z něj alkohol.
,,Peníze dělají divy." mrkla jsem na něj a oba jsme se zasmáli.
,,Taky jdeš na peníze?" podíval se na mě.
,,Ne, zlatokopka vážně nejsem." zasmála jsem se.
,,Promiň, tak jsem to nemyslel." začal se hned omlouvat.
,,Já vím, neomlouvej se."
,,Spala jsi už s někým jen tak?" zeptal se mě na tak intimní otázku.
,,Jo párkrát jo, ale je to o ničem." odpověděla jsem. V životě bych na takovou otázku neodpověděla, ale alkohol dělá divy. A dneska jsem to trochu přepískla.
,,To bych to tebe neřekl, jako je mi jasné, že nejsi nevinná, ale že by jsi byla až taková dračice." zasmál se.
,,Dračice?!" takto mě ještě nikdo neoslovil.
,,Moje malá sestřička je dračice." zasmál se.
,,Nejsem malá." praštila jsem ho.
,,A jaká jsi?" nadzvedl obočí.
,,Velká." vyplázla jsem na něj jazyk. ,,Jsem velká holka." oba jsme se hrozně zasmáli.
,,Jsem rád, že jsi moje setra." usmál se na mě.
,,Je zvláštní mít brášku." podívala jsem se na něj. To oslovení sestra je zajímavé.
,,Dneska jsem měla jen jednu cigaretu." řekla jsem, jelikož jsem na ni dostala chuť.
,,Aspoň přestaneš kouřit." zasmál se.
,,Neboj já to zítra doženu." ujistila jsem ho.
,,Jsi zvláštní." vypadlo z něho po chvíli.
,,Proč jsem zvláštní?" neodolala jsem této otázce.
,,Prostě sportuješ a kouříš, ale nejde na tobě poznat, že kouříš. Nemáš zažloutlé zuby, nesmrdíš kouřem a ruce nemáš taky takové zažloutlé. Máš skvělou postavu díky sportování. Jsi prostě krásná a působíš hrozně vyspěle, ale někdy se chováš jako malé děcko, vyplazuješ jazyk a špulíš rty... Jsi taková zajímavá a něčím tajemná." najednou jsme se oba na sebe podívali a zahleděli se sobě do očí...