Bad Girl

25. Kapitola

Dojeli jsme k otcovu domu, vysedla jsem z auta a počkala na ostatní. Všichni se chovali, tak ohleduplně až mě to děsilo. Já jsem v pořádku, lidi!!
,,Budu muset ještě do práce." oznámil otec. Jen jsem přikývla a vešla do domu. Namířila jsem si to do obývacího pokoje.
,,Půjdu dělat něco k jídlu, nemáš nějaký návrh?" zeptala se mě Molly.
,,Lasagne." řekla jsem hned. Hlad jsem celkem měla a jíst bych určitě měla, protože vypadám otřesně.
,,Že mě to nenapadlo, tvé oblíbené jídlo." plácla se po čele a zasmála se. Všichni mě tak skvěle znají a já je vůbec... ,,Tak já jdu vařit, Josh určitě za chvíli dorazí." usmála se a odešla nejspíše do kuchyně. Jak řekla, tak se i stalo, za chvíli za mnou přišel Josh. Posadil se vedle mě a mlčel, jen mě skenoval pohledem a já jeho. To ticho mezi námi bylo děsné.
,,Řekneš mi to, co nevím..." vykoktala jsem ze sebe, nějakou větu, která nemohla dávat ani smysl. Jen přikývl a chvíli mlčel.
,,Takže když jsi sem přijela nebyla jsi z toho moc nadšená. Všechny jsi nás probodávala pohledy, mou matku...tedy Molly sis pořád prohlížela. A pak tu byla moje ex Nicole, se kterou jste si vjeli do vlasů..." povídal hrozně dlouho a o všem a já si na vše vzpomínala.
,,Ano, ty jsi Josh." vykřikla jsem a vrhla jsem se mu kolem krku. Bylo to jako by se mi náhle rozsvítilo v hlavě, tak skvělý pocit jsem ještě snad nezažila. Josh byl ze začátku zmatený, ale pak mu to došlo, pevně mě objal a nechtěl mě snad ani pustit.
,,Joshi, nemůžu dýchat." zasmála jsem se.
,,Promiň." prohrábl si vlasy a oba jsme se stále usmívali.
,,Mami!" zavolal hned a Molly doběhla s ustaraným výrazem na tváři.
,,Stalo se něco?" zeptala se starostlivě.
,,Amy si na vše vzpomněla, je zase v pořádku a je to zase ta skvělá Amy." usmál se na mě a po té na Molly.
,,To jsem ráda." řekla radostně Molly a objala mě. Bylo skvělé být zase při vědomí.
,,Musím zavolat taťkovi." vypískla jsem. ,,Nemůžu..Mobil jsem nechala doma." posmutněla jsem.
,,Zavolej z mého." podal mi Josh mobil. Vzala jsem si ho a vytočila taťku.
,,Ahoj tati." zakřičela jsem do telefonu.
,,Ahoj." řekl potichu.
,,Tatí, já jsem si na všechno vzpomněla." řekla jsem tak šťastně až to ani nebylo možné.
,,To jsem rád, pak mi všechno řekneš. Já teď mám schůzi, takže si s tebou nemůžu povídat."
,,Nevadí, popovídáme večer."
,,Dobře. Drž se. Jo a zavolej Kate, měla o tebe hrozný strach." informoval mě.
,,Jojo. Tak ahoj."
,,Ahoj." ukončil hovor. Josh se na mě díval jako na svatý obrázek, přišlo mi to až vtipné.
,,Vypadáš děsně." vyplázla jsem na něj jazyk. A měla jsem pravdu, byl hrozně nevyspaný a na tváři se mu dělalo strniště.
,,Ty máš co říkat." odvětil s úsměvem.
,,Ale já mám na to právo." zasmála jsem se. ,,Ještě si půjčím telefon." mrkla jsem na něj a naťukala číslo Kate.
,,Prosím." ozvala se Kate.
,,Jaké prosím?!" zasmála jsem se.
,,Amy? Jsi to ty?" zeptala se nevěřícně.
,,Jsem to já." zasmála jsem se.
,,Ta kravko, víš jaký jsi mi nahnala strach. Hrozně jsem se o tebe bála. A když jsem viděla, jak na té posteli ležíš, vypadala jsi děsně. To mi nedělej." hned mi nadala.
,,Klid." zasmála jsem se. To je ta Kate. Ona by mi nadala, i kdybych umírala.
,,Jak je ti?" zeptala se mě.
,,Celkem fajn, ale ze začátku jsem měla hrozný výpadek, skoro na nic jsem si nevzpomínala. Ale teď je to v pohodě." usmála jsem se. Proč se usmívám, když to nevidí?!
,,Oběd!!" zavolala Molly.
„Kate, jdu se nažrat." zasmála jsem se.
„Dobrou chuť." řekla Kate a zavěsila.
„Nažrat?" zasmál se Josh.
„Jo, mám hlad jako vlk. Jdu se nažrat. Tak jdeme?" připadala jsem si jako kdybych týden nejedla. Josh přikývl a šli jsme. Nabrala jsem si plný talíř lasagní a pustila se do jídla. Josh s Molly se jen smáli.

Chtěla bych poděkovat všem, kteří čtou tento příběh, všem co dávají votes, taky těm co komentují. Vše mě velmi těší a taky mě těší 1K, co je na tomto příběhu. Velmi vám děkuji je to skvělý pocit. Snad se vám můj příběh bude líbit i na dále. Myslíte, že Amy už bude hodná holka a nebo to bude zase ta stará Bad girl? Jak se vám Amy více líbila?