Bad Girl

10. Kapitola

„Víš Amy, myslím, že ona Joshe podvádí." řekla a tím mi vyrazila dech.

„Ona?" nechápavě jsem nadzvedla obočí.
„Já vím, nevypadá, že zrovna ona by byla ta, co by mohla podvádět, ale vzhled někdy klame." s tím jsem mohla jen souhlasit.
„A jak jsi došla na to, že ho podvádí?" zeptala jsem se.
„Přes týden je v práci až do noci. Trochu divné, když odjíždí brzo ráno a vrací se pozdě večer. A její výplaty tomu vůbec neodpovídají. Když není déle v práci, tak musí jít na nějakou výstavu. A s Joshem už vůbec nespí. Ne, že bych je odposlouchávala... Josh se mi svěřil. A taky nechce mít děti, protože dítě je velký závazek a to ona nechce riskovat."
„Na tom asi něco bude.." povzdechla jsem si. Bylo mi Molly líto, ale taky mi bylo líto Joshe, protože on je ten co trpí.
„Ale proč je hnusná na mě?"
„Když jsi s Joshem, je šťastný. Po dlouhé době je šťastný. A pro ni jsi konkurence, kdyby se s ní Josh rozvédl, neměla by žádné peníze." teď mi začalo vše zapadat do sebe. Chudák Josh, on snad ani neví s jakou potvorou chodí.
„Mluvila jsi o tom s Joshem? Nebo naznačila jsi mu aspoň něco?"
„Samozřejmě, že jsem mu to říkala, ale on mě asi neposlouchá." dořekla a z očí jí začaly téct slzy.
„Molly nebeč, to bude dobré." pevně jsem ji objala. Za tak krátkou dobu mi hrozně přirostla k srdci. Najednou se otevřely dveře a v nich stál Josh. Najednou se zarazil...
„Stslo se něco?" zeptal se ustrašeně.
„Ne, nic." odpověděla rychle Molly a utřela si slzy.
„Tak já nebudu rušit." otočil se a chystal se odejít.
„Klidně tu zůstaň, já už odcházím." mrkla na něj.
„Děkuji Amy" usmála se.
„Nemáš zač." u dveří mi ještě naznačila, že nemám nic říkat. Přikývla jsem a Molly zmizela.
„Potřebuješ něco?" zeptala jsem se Joshe.
„Potřebuji si promluvit." začínám si připadat, jak nějaká psycholožka.
„Tak mluv." povzdechla jsem si.
„Pohádal jsem se s Nicole." vyhrknul hned.
„Většinou se spolu lidé hádají, to se stává." mrkla jsem na něj.
„Ale toto bylo jiné..." povzdechnul si.
„V čem to bylo jiné?" potřebuji toho zjistit, co nejvíce.
„Přišlo mi jak kdyby mi s něčím lhla.." konečně na to přišel chlapec. V duchu jsem si oddechla i za Molly. Pokud zjistí, že to jeho tušení je správné, bude líp mu i Molly.
„Ale ona by mi nelhala..." božeee, chlapče ty jsi tak naivní. Molly měla pravdu.
„Víš... My s Nicole jsme se hodně oddálili. Ona se plně věnuje své práci a nemáme na sebe tolik času." teď mám chuť mu říct, že v tom není jen práce...ale nemůžu. Musím to zahrát takticky.
„Má Nicole vyčerpané volno?" zeptala jsem se.
„Ne, nemá." podíval se na mě nechápavě.
„Tak si oba dva vemte na týden volno a někam spolu zajeďte a zbližte se." usmála jsem se na něj. Vím, že ho ta dovolená nejspíš zklame, ale musí zjistit, že Nicole je jen sprostá zlatokopka, která si zahrává z jeho city.
„To je skvělý nápad." řekl nadšeně a vlepil mi pusu. Jen jsem se na něj usmála. Už se chystsl k odchodu, ale já ho zastavila.
„Můžu tě o něco poprosit?"
„Určitě můžeš." usmíval se. Bylo mi ho celkem líto, jelikož neví krutou realitu.
„Hodil by jsi mě zítra domů, a pak do školy? Prosím." udělala jsem psí oči a našpulila pusu.
„To víš, že tě tam zavezu."
„Děkuju" usmála jsem se ns něj, jelikož mám o stsrost méně.
„To já tobě děkuju." řekl s tím obřím nadšením. Kdyby jen věděl, ž le realita je jiná...
„Nemáš zač" zašeptala jsem.
Můj další úkol zní najít Molly a říct ji můj skvělý plán. Hned jsem se vydala jí hledat. Molly samozřejmě už stála v kuchyni a něco zase kuchtila. Posadila jsem se na barovou židli a řekla jí naprosto vše.
„To je skvělé." vypískla Molly.
„Jsem ráda, že se ti můj nápad líbí." usmála jsem se na ni.
„Můžeš zavolat všechny k večeři?" poprosila mě Molly.
„Určitě můžu."
„Tvůj otec je v obýváku a ti dva jsou v jejich ložnici. Kdyby jsi nevěděla mají ložnici vedle nás." jen jsem přikývla. První jsem se vydala do obýváku.
„Tati" oslovila jsem ho.
„Tati? Tak jsi mi hrozně dlouho neřekla." rozplýval se, já se jen usmála.
„Je večeře." oznámila jsem mu a zmizela. Teď jdu na ty dva. Vyšla jsem schody a zamířila si to k jejich ložnici. Zhluboka jsem se nadechla a zaklepala.
„Dále" ozvalo se. Chytla jsem kliku a otevřela pomalu dveře. První kdo mě uviděl byla Nicole.
„Vidíš to už nám leze i do ložnic. Kam poleze příště? Do postele?" začala vykřikovat. Nejraději bych jí něco řekla, ale nebudu vyvolávat hádky. A taky si musím šetřit nervy. Jen jsem obrátila oči s nadechla jsem se...
„Chci jen říct, že večeře je na stole." rychle jsem to řekla a z této ložnice vypadla, tak rychle, jak to jen šlo.
Při večeři jsem seděla vedle Molly a bohužel naproti Nicole, která po mě celou dobu házela vražedné pohledy, kterých si všichni všimli. Josh ji dokonce několikrát i napomenul, ale ona ona ho naprosto ignorovala. Nicole hned po večeři hned odešla s jídelny a Josh jí hned následoval. Ale na usmiřovací sex to nevidím. Já jsem raději pomohla Molly sklidit ze stolu a uklidnit v kuchyni. Po té jsem se také rozhodla jít do pokoje. První co jsem udělala bylo, že jsem si nastavila budík. A pak jsem si konečně zalezla do koupelny. Vzala jsem si odličovač a tampónky a dostala jsem všechen make uo z obličeje. Po té jsem si zalezla do sprchy a nechala kapky dopadat na svou kůži. Toto jsem přesně potřebovala, uvolnění... Dnešek byl celkem náročný. Když jsem vylezla ze sprchy, vysušila jsem si tělo a lehce i vlasy. Natáhla jsem si černé tanga a černou krajkovanou podprsenku. Hodila jsem na sebe nějaké triko, co se mi válelo v satníku a zalézla jsem si do postele. Po tak únavném dni jsem usnula hned.