*crrr*
Můj budík začne zase křičet přes celý pokoj.
„Neee!!" zakřičím taky a začnu šmátrat rukou po nočním stolku až konečně najdu budík. Párkrát do něj udeřím až se konečně vypne.
„Já nechci do školy." začnu se rozčilovat jako malé dítě. Po chvíli rozčilování a sprostých nadávek konečně vylezu z postele. Posadím se ke stolu a vytáhnu si cigaretu. Vložím si ji do pusy a zapálím. Ranní cigareta je lepší než káva. Když po chvíli dokouřím cigaretu vstanu a zamířím si to do šatníku. Vezmu mé nové bílé kraťásky s vysokým pasem a zářivě růžový korzetový crop top. Ještě popadnu bílé spodní prádlo a zamířím si to do koupelny. V první řadě si opláchnu obličej a vyčistím zuby, jelikož bych se pak mohla ušpinit od pasty, jak se znám. Následně se vysléknu a obléknu si krajkované bílé tanga a bílou podprsenku bez ramínek, která skvěle drží prsa. Po té si obléknu zbytek věcí a je čas na úpravu. Kruhy u očí se bohužel zase objevily, takže korektor je nutný. Po té trocha make upu a vše zapudrovat, aby to vypadalo skvěle. Udělat si linky, dát si řasenku a obtáhnout rty rudou rtěnkou. Vlasy jsem si stáhla do ledabylého drdolu a byla jsem spokojená. Po té mě čekal další úkol.. Narvat nohu do boty, chvíli mi to zabralo, ale pak se to povedlo. Vytáhla jsem větší kabelku a hodila do ní věci z pátku, dvě krabičky cigaret, zapalovač, iPhone, sluchátka a sluneční brýle. Rozkouřenou krabičku jsem schovala do šuplíku pod stolem. Sešla jsem schody a v kuchyni seděli všichni kromě Nicole, ta byla nejspíše už v práci...teda jestli tam vážně byla nevím. Udělala jsem si ovesnou kaši s jahodami a banánem. Posadila jsem se vedle Molly a pustila se do jídla.
„Budeš chtít zavést do školy?" zeptala se Molly.
„Já už včera požádala Joshe." usmála jsem se na ni.
„No my už pojedeme." řekl otec a vsichni jsme přikývli. Molly si stoupla a políbila mě.
„Opatruj se zlatíčko, budeš mi chybět."
„Ty mě taky, uvidíme se za dva týdny." objala jsem ji.
„Ahojte" zamávala jsem jim a oni zmizeli.
„My pojedeme kdy?" zeptal se Josh.
„Můžeme klidně jet, jsem už po jídle."
„Dobře tedy." postavil se a já ho následovala. Měl na sobě rifle a černé triko. Otevřel mi dveře od auta a já se posadila, za chvíli se posadil vedle mě a mohli jsme jet.
„Dneska ti to sluší." zalichotil mi.
„Děkuji" zazubila jsem se na něj.
„Tak jak jste se domluvili s Nicole?" zeptala jsem se ho.
„Dalo mi to práci, ale přemluvil jsem ji. Domluvíme se kdy a kam pojedeme a můžeme vyrazit." usmíval se jako sluníčko na hnoji.
„Tak to je vážně super."
Cesta trvala zase delší dobu, ale jak jsme se blížili k našemu domu, začala jsem ho navigovat.
„Počkám tady na tebe."
„Ne, ty půjdeš se mnou, mohlo by mi to trvat delší domu." vyplázla jsem na něj jazyk a oba jsme vystoupili. Zazvobila jsem a mamka mi hned otevřela.
„Ahoj zlatíčko, strašně jsi mi chyběla." objala mě mamka.
„Ty mě taky." opětovala jsem ji objetí.
„Co to je za fešáka?" zasmála se máma, jakmile mě pustila.
„To je Josh...můj nevlastní bráška." usmála jsem se a všimla jsem si, že by se mamka nejraději hanbou propadla.
„Amy je krásná jako vy." odlehčil Josh atmosféru.
„Pojď Joshi.." chytla jsem ho za ruku a táhla k sobě do pokoje.
„Vítej v mém království." řekla jsem hned, jak jsem otevřela dveře. Josh se rozhlédl po pokoji a usmíval se.
„Máš to tu krásné."
„Děkuji, celý pokoj jsem si zařizovala sama." řekla jsem trochu sobecky. Josh se posadil do křesílka a sledoval, jak jsem vsechny sešity a učebnice házale do skříňky.
„Ty nic z toho nepotřebuješ?" nadzvedl obočí.
„Beru si noťas." mrkla jsem na něj. Vytáhla jsem menší kabelku a vložila do ní MacBook, iPhone, sluchátka, peněženku, krabičku s cigaretami a zapalovač.
„Máš už všechno." řekl celkem znuděně. Jen jsem přikývla.
„Mamí, já už jdu. Nezapomeň pro mě přijet." zakřičela jsem u dveří.
„Neboj, paaa." zakřicela za mnou.
„Paa" zabouchla jsem dveře a namířila si to k autu. Josh mě jako vždy otevřel dveře a já nasedla do auta.
„Tvá mamka je příjemná." promluvil Josh po cestě, když jsem mu zadávala do navigace adresu naší školy.
„Jo to ona je. Je báječná." usmála jsem se na něj. „Ale to je i tvoje máma." dodala jsem.
„Jo je. Jenže nemá ráda Nicole." povzdechl si.
„Musíš ji chápatm. Ona by už nejraději měla nějaké to vnoučátko." usmála jsem se na něj. Po zbytek cesty panovalo už ticho. Najednou suto zastavilo a já poznala, že jsme před školou.
„Tak za dva týdny, Amy. Budu se na tebe těšit.
„Já na tebe taky Joshi." usmála jsem se na něj a oba jsme se objali. Vystoupila jsem z auta a zamávala mu, on mi taky zamával a zmizel. To už se ke mě blížila Kate.
„Co to bylo za fešáka?" zazubila se na mě.
„Taky tě ráda vidím." zasmála jsem se.
„Řekni mi o něm vše." mrkla na mě.
„Josh, nevlastní brácha, ženatý." mrkla nsem na ni.
„Máte k sobě, ale nějak blízko." vyzvídala Kate.
„Nic mezi námi není." řekla jsem otráveně. Už mě ty její otázky začaly štvát. Posadily jsme se na lavičku a já si zapálila.
„Co párty?" zeptala jsem se, i když mě to nezajímalo.
„Naprosto boží, vyspala jsem se tam s jedním klukem..." ale to už jsem neposlozchala a slyšela jen blablabla. Jsem dobrá kámoška, ale toto poslouchám po každém víkendu, takže přesné vím, co si mám myslet.
„To je skvělé." mrkla ksem na ni a típla cigaretu. V tu chvíli se ozvalo první zvonění a my šly do školy.
„Počky Kate, nemůžu tak rychle." zasmála jsem se a ukázala na kotník.
„Proto já necvičím." chytla se za špeky a spomalils. Jen jsem obrátila oči a raději se nijak nevyjadřovala. Šli jsme ke skříňkám, mde si Kate vzala sešity a učebnice. Já ve skříňce nic nepotřebovala, noťas mám u sebe a nic víc nepotřebuji.
Do třídy jsme jako vždy vešly se zvoněním a posadily se ma naše místo, úplně do zadu k oknu.
ČTEŠ
Bad Girl
Teen FictionTento příběh je o Amy. Amy je normální sedmnáctiletá holka. Když byla malá, její rodiče se rozvédli. Amy dodnes dává vinu svému otci, kterého nemá v oblibě. Její rodiče se vlastně rozvédli kvůli němu. Když její otec začal podnikat, neměli moc peněz...