30. Kapitola

5K 253 0
                                    

Když jsem otevřela oči, bylo něco po desáté hodině. Za hodinu mám posezení s tím psychologem. Tak děsně se mi tam nechce. Dnešek bude velmi náročný. Josh v posteli neležel. Zalezla jsem si do koupelny, sprchu nestihnu, takže jsem si jen opláchla obličej a vyčistila zuby. Vlasy jsem si sepnula do přísného drdolu. Ty hrozné kruhy jsem zakryla korektorem. Dala jsem si make up, se kterým jsem aspoň nevypadala tak hrozně bílá. Vše jsem pořádně zapudrovala. Na líčka jsem si dala trochu tvářenky. Udělala jsem si tenké linky a dala si trochu řasenky, rty jsem zvýraznila rtěnkou. Aspoň teď jsem vypadala trošku normálně. Jenom mě štvaly ty kosti, co mi všude trčeli. Oblékla jsem si bílý crop top a černou sukni. Jindy bych si dala lodičky, ale teď jsem měla strach, že bych si třeba zlomila nohu a mé tělo je ještě celé dost zesláblé. Takže jsem si dala černé conversky. Jsem připravena!! Sešla jsem dolů, kde byl jenom Josh.
,,Ahoj lásko." pozdravil mě.
,,Ahoj." vrátila jsem mu pozdrav a vzala si jablko.
,,Jsi připravena?" zeptal se, jak kdybych jela na nějaký vzrušující výlet. Jen jsem přikývla.
,,Neboj se, jsi silná a všechno zvládneš." usmál se na mě.
,,Já vím." obrátila jsem oči a následovala ho. Otevřel mi dveře od auta a já se zabořila do pohodlné sedačky.
,,Joshi, já půjdu po tom sezení na kávu s Petrem."
,,Já půjdu s vámi." usmál se Josh.
,,To teda nepůjdeš." hned jsem zamítla.
,,Proč ne?" zvýšil na mě hlas.
,,Protože chci mluvit o mé matce a ty o ní nic nevíš. Zavolej nějakému kamarádovi a dejte si sraz. Já ti pak zavolám až budu chtít odvoz." jen přikývl. Nehodlala jsem s ním o tom debatovat. Nevím proč se k sobě teď chováme tak zvláštně.
Přijeli jsme před domeček, kde jsem měla sezení s tím psychologem. Vysedla jsem a Josh chtěl vysednou taky.
,,Ty nikam nejdeš!" nadzvedla jsem obočí.
,,Zavolám ti až skončí i má schůzka s Petrem." mrkla jsem na něj. Poslušně přikývl a někam odjel.
Otevřela jsem dveře a ocitla jsem se v menší čekárně, kde nikdo nebyl. Zaklepala jsem na dveře, které byli naproti mě. Otevřel mi mladší muž.
,,Pojďte dál." pozval mě dovnitř.
,,Jsem Patrik." hned mi podal ruku. Zaraženě jsem mu ji podala taky.
,,Amy" představila jsem se.
,,Máš nějaký problém se svým chováním?" zeptal se mě hned.
,,Ne, nemám. Jen prostě když umřela má matka, utrpěla jsem asi nějaký šok a teď jsem přecitlivělá a nebo hned vybouchnu." odpověděla jsem mu hned.
,,Takže se rychle rozrušíš." zeptal se hrozně mile. Byl zatraceně sexy!! Mohlo mu být tak kolem třiceti, ale vypadal božsky. Pod košilí se mu rýsovaly svaly. Vlasy měl bloňďaté,rozcuchané do všech stran, jako po sexu. Musela jsem si skousnout ret. Něco mi říkal, ale já ho vůbec nevnímala,hltala jsem ho pohledem. Byl tak zatraceně sexy,jak mě může okouzlit tenhle týpek,když na mě doma čeká přítel. Přála bych si, aby mě na této černé kožené sedačce ojel.
„Nad čím to přemýšlíš?!" okřikla jsem se v hlavě a nejraději bych si vrazila. Od té doby co jsem s Joshem jsem na nic takového nepomyslela. A teď...
„Chápeš?" zeptal se Patrik. Přikývla jsem, i když jsem ho vůbec nevnímala.
„Jsi taková tichá. Já mám za úkol vyslechnout tebe a ne ty mě." usmál se na mě a já si všimla, že má nádherný úsměv. Taky jsem se na něj usmála, ale raději jsem mlčela, co kdybych plácla něco.
„Tak pro dnešek je to vše. Uvidíme se příští týden v...?" teď mu mám asi odpovědět kdy...
„Já ti zavolám." zasmála jsem se, protože vážně nevím, který den se mi to bude hodit. Jen přikývl a vyprovodil mě ze své ordinace. Nebylo to tak hrozné, jak jsem si myslela, i když si z toho vlastně vůbec nic nepamatuju. Ups!! Stane se no... A teď se jde za Petrem.
Vydala jsem se směrem do města, které od tud není tak daleko. Namířila jsem si to do nákupního centra, kde máme s Petrem sraz. Ne, nejdeme nakupovat. Jdeme do kavárny, tuto kavárnu mikuju, dělají zde skvělé latté a ty jejich zákusky. Mňam!! Přišla jsem do kavárny, kde seděli nějaké holky a hlasitě se smáli. Taky jsem kdysi byla taková, to byli časy. Vlastně do nedávna jsem byla taková, a pak jsem najednou dospěla a vše se obrátilo. Posadila jsem se ke stolku, který byl bokem, nerada bych byla středem pozornosti. Během chvilky u mě stála číšnice. Malá, veselá holka, která se neustále usmívala. Vlasy měla zářivě červené, svázané v copu, který byl strašně široký. Na nose měla posazené černé brýle a nejspíše nebyla ani namalovaná. Byla celá v černém a na triku měla cedulku se jménem, Ema. Objednala jsem si latté, které naprosto miluji.

Bad GirlKde žijí příběhy. Začni objevovat