May

Part 27

,,Vstávej!Za chvilku je tady ta návštěva!Padej uvařit oběd"vejde do pokoje Beatrice a já nespokojeně zamručím.Bohužel se musím dokopat k tomu,abych vstala z postele a došla do kuchyně.

,,Pak se trochu uprav,prosímtě.Vem si třeba šaty nebo tak něco"pokroutí hlavou a já si povzdychnu.Nesnáším šaty.

,,Fajn."zamumlám a pustím se do vaření.Asi po hodince mám všechno hotové a jsem donucená obléct si černé krajkované šaty,dlouhé těsně nad kolena.Dala jsem si řasenku,lesk na rty a vlasy nechala volně rozpuštěné.

,,No vidíš!Konečně vypadáš trochu jako holka"protočí očima Beatrice,když scházím dolů.

,,Ah,dobrý den!Ráda vás zase vidím"usměje se mile Beatrice na nějakou paní.Hned za ní vejde starší muž a...Niall.V tu chvíli jsem chtěla zmizet.Hodně daleko.Tušila jsem,že to dneska nedopadne moc dobře.Jakmile ho Beatrice spatří jemně se zamračí.

,,Nevěděla jsem že přijdete i se synem"řekne s falešným úsměvem a já jsem ráda,že zatím stojím v kuchyni a můžu tuhle scénu pozorovat z povzdálí.

,,To my taky ne,ale strašně chtěl vidět Bonnie"zasměje se ta paní a já pokroutím hlavou.Tak nějak mi došlo,že to co Niall chtěl vidět Bonnie nebyla.A obávala jsem se že i Beatrice to došlo.

,,Tak Bonnie.No,to můžeme lehce zařídit.Mayo?Zajdi pro Bonnie!A vy zatím pojďte dál"zavolá Beatrice a já se zamračím.Když jsem procházela kolem Nialla,cítila jsem na sobě jeho pohled.Já ale neměla odvahu k tomu se na něj podívat a tak se sklopenou hlavou jsem pokračovala po schodech nahoru.

,,Můžu si odskočit?"slyšela jsem jen zezdola a vešla do pokoje.

,,Potřebuju s tebou mluvit"objeví se ve dveřích Niall a já pokroutím hlavou.

,,Myslím že teď není vhodná doba"dodám a konečně se odhodlám na něj podívat.Byl v košili,saku a černých jeanech.Neskutečně mu to slušelo a já zabržďovala nutkání kousnout se do rtu.

,,Já myslím že tohle je ta nejvhodnější chvíle"prohrábne si rukou vlasy.

,,No,tak v tom případě máme další věc na které se neschodneme.A pokud vím,já jsem šla nahoru pro Bonnie a ty na záchod.Každý máme odlišnou cestu"zamumlám a obejdu ho, abych mohla sejít dolů.On mě ale chytne za ruku a otočí si mě k sobě.

,,Jo,ale protiklady se přitahují.Zpáteční cestu máme ale pokud vím společnou."podívá se mi do očí a já nesouhlasně zakývu.

,,My nemáme bohužel společného vůbec nic"přejedu ho pohledem a vydám se dolů.

,,Oh,Mayo?Neviděla jsi Nialla?Zdá se mi,že je tam nějak dlouho"zeptá se paní Horanová a já s falešným úsměvem pokroutím hlavou.

,,Ne,opravdu neviděla.On určitě přijde"zamrkám a sednu si ke stolu.Popravdě,nevěděla jsem proč v sobě na Nialla chovám takovou zlost a přepadla mě vlna viny.

Me:Promiň.

Odeslala jsem zprávu a Niall mi věnoval pohled.

Niall:Promluvíme si pak?

Taky jsem mu věnovala pohled a následně souhlasně přikývla.

,,Tak Mayo,řekni nám něco o sobě.Všimla jsem si,že Niall po tobě nějak pokukuje tak by ho to mohlo zajímat"usměje se paní Horanová a dá si lžíci polévky.

,,Uh...no,je mi sedmnáct.Pracuju v jedné malé kavárně a studuju na střední umělecké škole.Momentálně mám dvouměsíční volno,takže se snažím víc pracovat."zamumlám a zamíchám lžičkou.

,,Zajímavé.Plánuješ jít i na vysokou školu?"zeptá se dál.

,,O tom jsem ještě nepřemýšlela"pousměju se a v duši se modlím,aby tenhle oběd našel svůj konec.

,,V Briminghamu znám ředitele jedné takové školy,takže kdyby jsi chtěla,není problém."mrkne a pokračuje v jídle.

,,Děkuju moc,ale zatím mám ještě čas"přikývnu a koutkem oka pozoruju Nialla.

,,Pak se ozvi"dodá ještě.

,,Samozřejmě"potvrdím.

...
Konečně!Konečně je to celé divné vyměňování pohledů s Niallem u konce.Horanovi odchází.

,,Zase někdy přijďte!"zamává Beatrice a já přikývnu.

,,Určitě ještě někdy přijdeme.Bylo to moc fajn"přikývne Maura.Asi po hodině a půl jsem se poté co ji manžel oslovil,dozvěděla její jméno.Beatrice zavřela dveře a přešla do kuchyně.

,,Běž vynést odpadky"zavrčí a dá mi pytel do rukou.Protočím očima a vyjdu ven.Když se ale vracím zpátky někdo-respektivě Niall mě zatáhne za ruku a přitáhne si mě k sobě na hruď.

,,Neřekla jsi mi že studuješ na škole"zaculí se.

,,Vážně tady teď budeme řešit můj život?"povzdychnu si.

,,Ne,jen mě to trochu překvapilo"pokrčí rameny.,,Já se ti chci omluvit.Nechtěl jsem vyvolat hádku a neměl jsem být tak hnusný.Promiň"zašeptá a opře si čelo o to mé.

,,I já se omlouvám.Vždyť máš vlastně pravdu,já si to jen nedokážu připustit"pohladím ho po tváři a on se ke mně přiblíží.Otře se svým nosem o ten můj a spojí naše rty.

,,Už žádné hádky?"vydechnu a on kývne.

,,Už žádné hádky"

Ahooooj :) Jsem tady s další částí :) Jinak...teď poslední dobou trochu nestíhám,takže je možné že budou části vycházet trochu méně častěji :)So,hope you like it :) Love ya sooo much -Wett ❤