Mistake

3.

„Chanel zlatíčko jsi v pořádku?“ Otevřela jsem oči a viděla, jak na mě kouká moje mamka. Došlo mi, že jsem několik hodin spala.

„Jo jasně, jen jsem nechtěně usnula.“

„Zase Justin?“ Lítostivě se na mě podívala.

„Ano mami, promiň, ale nechci o tom mluvit. Co si koupila dobrého?“ Vystřelila jsem z postele a namířila do kuchyně. Začala jsem se hrabat v nákupu a narazila na nutellu. Moje maminka ví vždycky jak mi zlepšit náladu.

„Miluju tě mami!“

„Copak už si našla nutellu?“ Zasmála se.

„Ano našla.“ Šla jsem směrem k ní a objala ji.

„Já věděla, že ti to zlepší náladu.“

„Ty víš vždycky všechno nejlíp mami.“

„Od toho jsem máma.“ Dala mi pusu na čelo a pohladila mě. Zrovna teď mám chuť jít do postele se svojí nutellou, koukat na filmy a poslouchat písničky. Řekla jsem si, že radši zavolám Lily a někam vyrazíme. Potřebuju si promluvit s nejlepší kamarádkou. Potřebuju poradit, co mám dělat dál.

Šla jsem směrem k mému pokoji a vzala si mobil do ruky. Našla jsem Lily v seznamu a vytočila ji.

Hned to zvedla.

„No ahoj, ty ještě žiješ?“

„Překvapivě ano Lily.“

„Konečně! Hrozně mi chybíš. Jak se máš? Nechceš někam vyrazit?“

„Tohle mi chybělo.“ Zasmála jsem se. „Jasně, že chci! Teď hned.

„Kam zajdeme?“

„No já nevím, můžeme třeba někam na kafe.“

„Tak dobře budeš ve Starbucks v 6?“

„Budu tam, už se těším. Pa.“

„Ahoj, uvidíme se.“

Podívala jsem se do zrcadla a zděsila jsem se. Vypadala jsem příšerně. Díky bohu, že mám v pokoji vlastní koupelnu. Vešla jsem do koupelny a pustila horkou sprchu. Ručník jsem si položila vedle a vlezla do sprchy. Nechala jsem po sobě stékat horké kapky vody. Umyla jsem si hlavu a po dlouhé době jsem si konečně oholila i nohy. Sprcha bylo jediné místo, kde jsem mohla trávit hodiny a přemýšlet o všem, ale teď na to nebyl čas. Omotala jsem přes sebe ručník a utíkala jsem ke skříni, kde jsem hledala něco na sebe. Tentokrát chci něco pohodlného a pěkného. Nejlepší volba byly kraťasy a volné bílé tílko. Připnula jsem si řetízek a vydala jsem se zpátky do koupelny, kde jsem si vyfénovala vlasy. Párkrát jsem je projela hřebenem a byla jsem hotová. Málem jsem zapomněla si namalovat řasy černou řasenkou. Tak a teď už jsem si vzala jen kabelku přes rameno, mobil a klíče do ruky a mohla jsem vyrazit ven. Seběhla jsem schody, dala jsem pusu mámě a nazula si bílé tenisky.

„Typická Chanel! Kde jsi byla? Už tu čekám 10 minut.“

„Promiň Lily, musela jsem ze sebe udělat člověka.“

„Konečně tě vidím!“ Přiběhla blíž a objala mě.

„Taky jsi mi chyběla.“

„Tak co jdeme dovnitř?“

„To je jasný, dvakrát Green tea frapé jako vždy?“

„Ano.“

Asi po dvou hodinách povídání jsme se rozloučila a já se rozhodla, že půjdu domů pěšky. Cesta byla dlouhá asi tak na 20 minut a já si potřebovala pročistit hlavu. Lily mi sice hodně pomáhá, ale pořád to nebylo ono. Něco mi chybělo. Něco, co už se mi nemůže vrátit. Už mám dost toho smutnění. Jsem připravená se přes to dostat. Chci zpátky svůj normální život. I když už nikdy nebude stejný.  Už nechci, aby mě všichni viděli jako tu, který zemřel přítel. Jenom při myšlence na něj se mi motala hlava. Jakmile jsem dorazila domů, tak jsem si hned pustila televizi. Každé úterý jsem se těšila na nový díl Pretty little liars. Všimla jsem si, že mamka není doma, tak jsem vzala mobil a vytočila ji.

„Prosím?“

„Ahoj mami, kde jsi?“

„Zlatíčko jsem s tatínkem u sousedů, potřebuješ něco?“

„Nene, jen jsem chtěla vědět, kde jsi.“

„Dobrá, tak za hodinku jsme doma.“

„Jasně, pa.“

Asi o minutu později jsem slyšela, zaklepání zaklepal na dveře od domu. Přišlo mi to celek dost zvláštní, když mi teď mamka říkala, že dorazí s tátou až za hodinu. Ano celá máti. Šla jsem směrem ke dveřím a otevřela je.

„Ježiši mami, jako kdybys mi teď ---- „

 Tak tohle je pro dnešek všechno, pokud budu stíhat tak přidám další zítra:)

Děkuju za přečtení, pište názory!

-A