Mistake

11.

Ztuhla jsem a cítila jsem, jak mi začíná bušit srdce. Stál tam Marshall. Poznala jsem ho podle hlasu. Byl vysoký a jeho věk bych odhadla tak na 40 let. Měl jemně šedivé vlasy a vražedný výraz v obličeji.

Nevěděla jsem, co mám dělat. Stála jsem před ním a tupě zírala.

„To jsi nečekala co?“ Vzal mi pramen vlasu a přehodil mi ho za ucho. „Myslíš, že jsem tak hloupý, že bych vážně přijel, tak jak jsi mi řekla? Myslíš, že nevím, že ses domluvila s tou svojí pošahanou kamarádkou? Myslíš, že nevím všechno, co jste naplánovali s Bieberem? Jde vidět, že jste ještě děti.“ Zasmál se. Byl odporný.

„Nech nás být!“

„Nás? Žádný vy už není. Už jsem se o něj postaral.“

„Jak to myslíš?!“ Sotva jsem zamrmlala.

„Přesně tak jak to říkám.“

„Já ti nevěřím.“ V ruce jsem držela mobil, tak jsem nenápadně vytočila číslo Justina.

Z pohledu Justina

Když jsem si všiml, že mi volá Chanel tak jsem se usmál. Už to beze mě nemůže vydržet.

„Proč si přišel ke mně domů? Co po mně chceš?!“

„Chci tebe. Jak už jsem řekl.“ Slyšel jsem, jak Chanel vykřikla vyděšením. Stáhl se mi žaludek a nemohl jsem se ani hnout. Všechno se kolem mě točilo. Cítil jsem, jak mnou proudí hněv a vztek. Ten hajzl.

Vzal jsem klíče od auta a utíkal k němu. Okamžitě jsem se rozjel. Držel jsem pevně volant a promýšlel, jak toho debila dostanu. Zaparkoval jsem auto pár bloků dál a vydal se k domu Chanel. Srdce mi bušilo jako o závod. Měl jsem o ní strach a pocit, že zešílím. Zbraň jsem držel pevně v ruce. Byl jsem před dveřmi a pomalu otevíral dveře. Slyšel jsem, jak Marshall buší na dveře Chanell a snaží se dostat dovnitř. Podařilo se mu to, protože jsem slyšel její vřískot a jeho kroky. Bez váhání jsem se vydal po schodech nahoru a vběhl do pokoje.

„Okamžitě slez z mojí holky.“ Přecedil jsem přes zuby. Marshall se podíval mým směrem a ležel na Chanel. Měl v plánu ji znásilnit. Měl jsem sto chutí zmáčknout poušť, ale neudělám to. Udělám mu něco mnohem horšího, to čeho se nejvíc bojí. Chanel popadla pepřák, co ležel vedle ní a stříkla mu ho do obličeje. Chytila ho za ruku a hodila ho pod sebe a obkročila ho nohami. Nechápal jsem, kde se to v ní vzalo.

„Justine, podej mi ty poutka.“ Na jejím stole se válela stříbrná pouta na ruce. Popadla jsem se a dal jí je do ruky. Neměl jsem slov, jen jsem pozoroval co v ní je. Nevěřil jsem vlastním očím. Marshall se svíral bolestí a vzteky zároveň. Chanel ke mně přiběhla a objala mě. Sevřel jsem jí pevně do náruče a nechtěl jí už pustit.

„Au!“ Ucukla bolestí a chytila se za hrudník.

„Chanel! Co se děje?!“

„Já nevím, bolí to.“

„On tě tam praštil?“

„Ano loktem. Byla to velká rána, ale v tu chvíli jsem to nevnímala.“

„Zavolám policii a lékaře dobře? Nemusíš se bát.“

„Nebojím.“

Podíval jsem se směrem k Marshallovi a šel jsem k němu. Shodil jsem ho z postele a několikrát ho kopnul. Dal jsem do toho všechnu svojí zlost a sílu. Vykřikl bolestí.

„To máš za mýho tátu a tohle za moje děvče.“ Tentokrát jsem mu dal pěstí do čelisti, aby aspoň přišel o pár zubů. Chanel už volala policii, která byla nejspíš na cestě.

„Promiň.“ Řekl jsem.

„Justine, za co? Nemáš proč se omlouvat!“

„Mám. Měl jsem s tebou zůstat a vůbec neodcházet.“

„Nemohl si vědět, že se tohle stane.“

„Víš, co pro mě znamenáš žejo?“

„Ano vím.“ Její pohled klesl na podlahu. Zvedl jsem ji bradu a políbil ji. Usmála se mi na rtech.

„Jsi ta nejstatečnější osoba, co jsem poznal. Jsem na tebe pyšný lásko.“

„Myslím, že to jsem ho ještě šetřila. Doufám, že v tom vězení bude co nejdéle. Zaslouží si to za to, co udělal.“

„Zařídím to. Vím o něm víc věcí než jen tohle.“

„Ty svině to neuděláš!“ Ozval se. Ironicky jsem se zasmál.

„Myslíš? Nech se překvapit. Za to všechno budeš sedět nanejmíň 20 let.“

„Bieber, nevíš, s kým si zahráváš a ty děvko, za to zaplatíš.“

„Drž hubu!“ Udeřil jsem ho do břicha. Tentokrát pořádně.

„Tímhle to nekončí děti moje.“ Podíval se směrem k Chanel a zasmál se. Kurva ten debil asi neví, co jsem schopný udělat.

Tak co? Myslíte, že tímto to končí? Nechte se překvapit:)

Další přidám nejspíš až ve čtvrtek, protože jsem zítra celý den mimo domov:/

-A