Mistake

7.

Cítila jsem přes zavřené oči sluneční světlo a vůbec se mi je nechtělo otevírat. Pomalu jsem je otevírala a prudké světlo mě udeřilo do očí. Jakmile jsem se rozkoukala, tak jsem si všimla, že Justin je pryč. Nikdo vedle mě neležel. Slyšela jsem dole nějaké rány a došlo mi, že to bude asi mamka. Podívala jsem se kolik je a bylo půl deváté. Je pracovní den, takže rodiče museli být v práci. Hned mi došlo, že Justin mě chce překvapit snídani, jako to vždy dělával. Usmála jsem se pro sebe a vstala z postele. Chtěla jsem jít hned za Justinem, ale rozhodla jsem se, že se nejdřív osprchuju, aby na to měl víc času. 

Hned jak jsem byla hotová, tak jsem na sebe natáhla kalhotky, nasadila si podprsenku a vzala si tričko Justina. Má rád, když nosím jeho věci. Seběhla jsem dolů po schodech a cítila jsem vůni ovoce, toastů a kávy. Vonělo to dokonale. Justin nevnímal, že jsem tam a věnoval se svým omeletám. Neměl na sobě tričko a měl jen volné tepláky, ve kterých vypadal božsky. Přistoupila jsem k němu ze zadu a obtočila mu kolem jeho břicha ruce. Jemně ucuknul, když ucítil, že jsem na něj sáhla, ale když mu bylo jasné, že to jsem já, tak se uvolnil. Otočil se na mě a políbil mě.

„Dobré ráno krásko.“

„Dobré ráno, děláš pro mě snídani? Voní to skvěle.“

„Doufej, že to bude i skvěle chutnat.“

„To doufám.“ Vyplázla jsem na něj jazyk.

„Jak to děláš?“

„Co jak dělám?“ Chytil mě za zadek a zvednul mě na kuchyňskou linku. Jemně mě hladil po stehnech.

„Že jsi tak krásná, i když právě vstaneš.“ Cítila jsem, jak rudnu a snažila jsem se tomu zabránit.

„Justine, ještě jsem se sprchovala, takže jsem vstávala před patnácti minutami.“

„I tak jsi krásná a nečervenej se miláčku.“

„Nech toho! Víš, jak to nesnáším.“

„To je moje tričko!“ Prohlédl si mě.

„No a co! Říkal si, že miluješ, když nosím tvoje oblečení.“

„To je sice pravda, ale teď by ti to slušelo víc bez trička.“ Začal mi ho pomalu vyhrnovat směrem nahoru. Pod jeho dotykem jsem se chvěla.

„Ne! Žádný takový Justine. Teď jsem vstala. Vždycky nemůžeš dostat to, co chceš.“ Seskočila jsem z kuchyňské linky a šla ke stolu. Moc dobře věděl, že bych mu nejradši vyhověla, ale já to neudělám, i kdybych chtěla. Ušklíbla jsem se na něj.

„To děláš naschvál, že jo? Příště si neber aspoň moje tričko, protože víš, jak si v tom sexy a vzrušuješ mě.“ Podíval se na mě jeho prosebným pohledem.

„Ty víš, jak tě miluju. Tak už bude snídaně? Mám hlad.“

„Já tebe víc kotě. Ano, vydrž minutku.“ Otočil se a pokročoval v připravování snídaně. Na stole už ležely toasty, tak jsem se pro jeden natáhla. Byla jsem mile překvapena, že Justin dokázal udělat dobré toasty. Vzala jsem si pár zelených oliv. Věděl moc dobře, že je miluju.

„Hotovo!“ Jeho oči zářily, jak malému dítěti, které dostalo čokoládu. Je tak rozkošný.

„No konečně. Ukaž, co si vytvořil.“ Položil přede mě na talíři omeletu se slaninou. Vytvořil mi z toho srdíčko, což bylo to nejroztomilejší, co jsem kdy viděla.

„Líbí?“

„To je krásné, děkuju Justine.“

„Nemáš zač, dal jsem do toho své srdce.“

„To vím.“ Popadla jsem svůj ipohne a vyfotila si to.

„Počkat a mě si nevyfotíš?“ Zapózoval mi se svojí omeletou.

„Ty jsi blázen.“ Vyfotila jsem ho a smála se.

„Máš tam chybu. Chtěla si říct sexy blázen.“

„Ano ano, omlouvám se, sexy blázne.“

„Tak se mi to líbí. Tak co chutná?“

„Je to překvapivě dobré.“

„Víš, co mi to připomnělo?“

„Vím. Jak ses snažil připravit steak.“

„Ano.“ Začal se smát. „Neříkej mi, ale že to bylo tak špatné!“

„Děláš si legraci? Justine, já to nemohla ani rozkousnout.“

„Alespoň máš krásnou vzpomínku.“

„Velmi.“ Podíval se mi do očí.

„Tolik jsi mi chyběla.“

Asi po pěti minutách, mu začal zvonit telefon.

„Kdo to je?“

„Pattie.“ Usmál se. Už to bylo několik let, co jsem matku Justina neviděla. Chyběla mi.

Vzal telefon a zvedl to. „Ano mami?“

Jeho výraz ztuhl a nedalo se z něj nic přečíst. Jen zatnul pěst a poslouchal. Nevěděla jsem co se děje. Jeho barva obličeje se okamžitě změnila. Pozorovala jsem ho a čekala, až dotelefonuje.

„Přísahám bohu, že jestli si jí zlomil jediný vlásek na hlavě, tak toho budeš do konce života litovat.“

Co říkáte na další část?

Doufám, že se Vám líbila! Hodnocení a komentář potěší. Děkuju za přečtení:)

-A