Mistake

10.

Musela jsem si to ještě promyslet. Nemůžu mu říct pravdu, protože by mě to nenechal udělat. Já to ale udělám. Musím to udělat. Zavolám Lily a ta mi pomůže. Vzala jsem mobil a vytočila ji.

„Lily? Můžeš co nejdřív přijet?“

„Jo jasně, co se děje? Už vyrážím, jen si vezmu klíče od auta.“

„Prosím je to naléhavé, potřebuji tvoji pomoc.“

„Dobrá, za pět minut u tebe budu.“

Zavěsila a už byla nejspíš na cestě. Byla jsem nervózní. Nevěděla jsem, jak jí říct všechno co se během dnešního dne stalo. Slibuju, že Marshall se nás už nedotkne. Slyšela jsem, jak si Lily dole odemyká dveře. Měla vlastní klíč od našeho domu, pro jakýkoliv případ.

„Chanel, povídej. Co se děje?“

„Lily, musím ti toho hodně říct. Stalo se toho hodně. Jak už víš, tak jsem Justinovi odpustila, ale řekl mi něco málo o svojí minulosti…“

Všechno jsem jí řekla. Co se stalo tátovi Justina, proč mě opustil a co se dělo dneska. Dívala se na mě lítostivým pohledem, a když jsem jí řekla o tom, co chce po mně Marshall tak zamrzla.

„To snad nemyslíš vážně? To tě nikdy nenechám udělat!“

„Lily, ty to nechápeš. Jde o bezpečí Justina, rodiny a taky tvoje!“

„Zbláznila ses?“

„Ne! Chci Vás ochránit.“

„To ti Justin jen tak neodpustí.“

„Lily, já se s Marshallem nikdy nevyspím. Mám jiný plán a ty jsi v tom semnou.“

„Tak povídej. Ještě jsem nesouhlasila ale.“

„Zavolám mu a souhlasím s jeho nabídkou. On přijede a bude si myslet, že se to stane, ale ty budeš v domě a budeš mě jistit. Já ho svedu a ty na něj skočíš a budeš se snažit ho udržet, já vezmu pepřák nastříkám ho na něj a svážeme ho. Vím, že by s tím Justin nesouhlasil, tak o to žádám tebe.“

„To je dobrý nápad, ale co když to nevyjde?“

„Jestli to nepůjde podle plánu, tak zavoláš Justinovi, ale to jen v případu nouze!“

„Chanel, ani nevíš, jakému nebezpečí se vystavuješ.“

„Ty také, kvůli mně. Nic jiného než tohle mě nenapadlo.“ Nechtěla jsem do toho zatahovat i svoji nejlepší kamarádku, ale neměla jsem na vybranou. Nikdy bych ho nenechala ji ublížit. Položila bych za ní svůj život.

„Jdu do toho s tebou. Udělám cokoliv pro to, aby si byla s Justinem opět šťastná.“

„Bože, já tě miluju! Děkuju, děkuju, děkuju!“ Skočila jsem po ní radostí a objala ji. Upřímně? Neměla jsem z toho dobrý pocit. Moje láska k Justinovi byla však silnější než strach, který se mě snaží zmocnit.

„Prosím hlavně na sebe dávej pozor, budu tu s tebou.“

„Ty na sebe taky. Teď zavolám Justinovi a řeknu, že všechno šlo podle plánu. Možná se ještě dnes staví, ale večer ho pošlu domů a řeknu, že u nás spíš. Dobře? Bože nevím, jak zvládnu mu lhát.“

„Dobře, tak já zatím půjdu a ty mi dej vědět, v kolik mám dorazit ok?“

„Ok, pa.“

Teď byl čas na to, abych zavolala Marshallovi. Bála jsem se a nechtěla jsem, ale musela jsem.

„Ale, ale to bylo rychlé. Čekal jsem, že se ozveš až zítra.“

„Kecy si nech pro sebe. Jdu do toho, ale s podmínkou, kterou dodržíš. Necháš nás být.“

„To se mi líbí. Ano nechám Vás být, ale těším se, až uvidím výraz toho smrada, když zjistí, že jeho holka spala s chlápkem, co zabil jeho otce.“ Rozklepala jsem se při té představě. Měla jsem chuť se mu vysmát do obličeje, protože neměl ponětí, co mám v plánu. Beztak to je nějaký blázen.

„Budu tě čekat v 7 večer.“ Rodiče jedou na víkend večer pryč, takže o ty je postaráno.

„Už se těším. Kotě.“

„Neříkej mi tak.“ Zavěsila jsem.

No a teď je čas zavolat Justina. Chci s ním ještě předtím být. Vím, že mě bude ničit, jak je šťastný, že na to Marshall skočil a nechá nás na pokoji. Myslí si, že ho v klidu najde a zbaví se ho. Tak jednoduché to ale nebylo. Zaskočilo mě, když někdo zaklepal na dveře. Usmála jsem se, protože jsem věděla, že to bude Justin. Je tak netrpělivý. Seběhla jsem schody a otevřela dveře.

„Překvapení!“