Now and here! (1D)

3.It can't be true!

*Harry

Učitelka říkala dvojice a hned poté,co dořekla mé jméno s nějakou holkou tak jsem zbystřil.Holky neznám, takže jsem nevěděl s kým to vlastně jsem.Všechny dvojice se už daly dohromady jen jedna holka stála s vražedným výrazem.Byla to ta holka ze třídy. Byla to ta, která byla tak jiná, která bez problémů poslala učitele do prdele.Takže Ray se jmenuje. Lehce jsem se usmál a vydal se směrem k ní,protože jak to tak vypadá tak ona se do toho moc nehrnula.

"Ahoj, ty si Ray?" zeptal jsem se mile,protože aspoň jeden z nás by mohl být milý a já chci začít znovu.Chci mít nový začátek.Ta holka mě vytáčela už od prvního okamžiku,ale pravdou je, že mě i zajímala.Nedokážu vysvětlit proč, ale prostě to tak je a já si nemůžu pomoct.Být milý není má silná stránka, ale co už.

"Slyšel si ne?! "vyjela celkem ostře,ale bylo vidět, že do toho přebytečné emoce nedává.Bože, ona je tak ... Grrrr. Krev se ve mě začala vařit.Být milý není vůbec jednoduché.

"Nemůžeš být aspoň trochu milá?! Nic jsem ti neudělal." řekl jsem trochu hlasitěji než jsem měl v plánu.Všichni se na mě podívali,Niall a spol mě propalovali pohledem a já jen zakroutil hlavou s rychlým mávnutím ruky.Učitelka si toho asi nevšimla,protože stála otočená zády.

"Tak třído. Začněte se protahovat a potom si každý udělejte 100 dřepů.Počítejte si to navzájem a až to budete mít hotové tak si sedněte na zem abych věděla,kdy můžu zadat další cviky" řekla , když se k nám otočila a já si jen povzdychl.Toto nebude vůbec lehké.

"Mám začít já nebo začneš ty ?" zeptal jsem nevrle.Aniž by se na mě podívala řekla, že začne.

"Koukej to počítat správně" varovala mě a já ji radši poslechnul.

Začala dělat poctivé dřepy a u toho dýchala přesně tak, jak se má.Dělala je v pravidelném tempu, takže jsem se mohl rozhédnout po tělocvičně aniž bych počítal blbě.První dělaly dřepy převážně holky a kluci u toho slintali.Rozhlížel jsem se,ale radši jsem se vrátil pohledem k Ray,protože ta jediná asi věděla,jak se dřepy dělají.

"100 stačí už to máš hotové" stopnul jsem ji a ona se na mě poprvé otočila a pousmála se.Co to kurva je?! To má krámy, že je jak počasí?Nechápal jsem ji.

"Myslím, že si na řade frajere" zasmála se a ukázala rukou, že mám začít.Protočil jsem oči a dal se do toho.Zatím si sedla vedle mě a pozorně sledovala každý můj pohyb.

"Dělej je pořádně" okřikla mě v moment,kdy jsem dřep nedotáhl až k zemi.

"nemel mi do toho a radši počítej" zavrčel jsem na ni.Jen se ušklíbla a dál mě sledovala.

Už jsem přestával moct.Moje kolena mám příliš rád na to,abych je úplně odvařil, takže jsem zpomalil své tempo a ona se jen uchechtla.Ach jo! Nemohl jsem dostat někoho jiného?Ten její výraz mě vybičoval k tomu, abych se vrátil do předešlého tempa.

*Ray

Byla sranda pozorovat, jak už přestává moct. Celkem mě překvapilo,když se po mém úšklebku vrátil do stejného tempa,ale stejně vypadal komicky.

"100 už to máš" řekla jsem v klidu,ale on tak v klidu nebyl. Hned se svalil na zem vedle mě a tvářil se hodně otráveně.Nechtěla jsem aby se náhodou dal nějak do řeči a tak jsem se začala se zájmem rozhlížet po třídě. Většina mých barbie spolužaček ležela ne zemi a vypadalo to , že jim dělá problém i počítání do sta.

"Tak vypadá to, že už to máte za sebou" pronesla učitelka a všechny si prohlédla.

Já už jsem se mezitím postavila zatímco všichni seděli.Teda až na Stylese,který vstal hned, jak uviděl, že já stojím.