Now and here! (1D)

7.Are we friends?

*Ray
Crrrrrrrrrr, crrrrrrrrrr, crrrrr....
" Omg!!!" zabručela jsem na ten debilní budík.Byla jsem hrozně unavená,protože jsme včera řešili dnešní akci.Šla jsem spát až kolem čtvrté ráno a to fakt není moc fain čas když máte vstávat do školy.Natáhla Jsem ruku a snažila se ho co nejrychleji vypnout.Promnula jsem si rozespalé oči a šla do koupelny vykonat ranní hygienu,potom jsem šla dolů na snídani,protože mi už hrozně kručelo v břiše. Nezájem, že mám jen dlouhé tričko a kalhotky.
" Dobrý ráno " řekl Luke, který ke mě sice stal zády,ale stejně věděl že tu někdo je.
" Dobrý " odpověděla jsem a u toho zívla.
"Jžš Ray,myslel jsem si, že je to někdo z kluků" zadrmolil a čuměl na mě hrozně vykuleně.
" Co je? " zeptala jsem se ho, ale možná jsem tak trochu věděla proč stojí a kouká.
" No si jen v tričku a kalhotkách " zamumlal, začal se červenat a nakonec se radši otočil.
" Jeee" zasmála jsem se." Luke se nám červená " dělala jsem si z něj srandu.
" Haha...radši se pojď najíst "
" Díky, jakto že si tak brzo vzhůru?" zeptám se šokovaně.
" Jdu do školy? " zasměje se
" No tak jako...Vy do té školy chodíte dost málo,tak se mi nediv, že se ptám" protočila jsem oči.Dojedla jsem výborné tousty, dopila kakao a šla se převléknout.Vytáhla jsem černé jeany,šedé tričko s nápisem Never say never a přes to obyčejnou mikinu,která byla čistě bílá. Ještě jsem skočila do koupelny,udělala slabé linky,dala jsem si řasenku a trochu make-upu,nakonec jsem si rozčesala vlasy a mohla jsem mezi lidi.V pokoji jsem si vzala můj černý batoh. Já tu černou prostě miluju. Naházela jsem do něj vše,co jsem potřebovala a šla dolů.
" Luku? Jedeš se mnou? " zeptala jsem se ho.
" Jo, jen si skočím pro batoh." řekl a zmizel.
Sice tu školu nemám v lásce, ale pravdou je, že díky ní si připadám aspoň na chvíli normální.
" Tak jedem " houkne Luke, když už jsme oba obutí.
"A co kluci?" zeptám se s nadzvednutým obočím.
"Dojedou už do školy. Museli si něco zařídit." vysvětlil a u toho se pousmál.
Už jsem to nějak neřešila, protože bych to z něj stejně nedostala.Nasedli jsme do mého černého miláčka a vyjeli.

***
Zbývalo ještě asi 5 min než zazvoní, ale já stejně moc nestíhala. Rychle jsem vzala věci na první hodinu a utíkala do třídy, abych neměla zas nějaký průser. Zajímalo mě proč jsou všechny holky nacpané u mě lavice. Zamračila jsem se a šla na své místo. Bohužel tam seděl kudrnáč. Jasně, že to musel být zrovna on. Prodrala jsem si cestu k židli " uhni bože " zavrčela jsem na ně a snažila se ignorovat okolní svět.

Zazvonilo a já si poprvé oddechla díky tomu, že začala hodina,protože jsem se nemusela s nikým bavit.
"Ray..?" zašeptal vedle mě kudrnáč. Protočila jsem oči,ale pořád jsem dělala že vnímám hodinu.
" psst" žduchnul mi jemně do ramene.
" Co je? " řekla jsem otráveně,protože jsem věděla, že si pokoj nedá.
"Chápeš to?" zasmál se tiše.Koukla jsem na něj pohledem 'děláš si jako prdel' jen se zasmál a přitom ukázal dolíčky které se mu při každém úsměvu vytvořily.
Dál už jsem se snažila vnímat a poctivě zapisovat to,co učitel říkal.

Takto probíhaly další tři hodiny. Pak se ve třídě objevil Niall,který se hned vydal mou cestou s velkým úsměvem na tváři. Zmateně jsem vyvalila oči,když ke mě v klidu došel a vtáhl do objetí.
" Nialle sundej ze mě ty ruce" řekla jsem ostrým hlasem.
" Jo,p-promiň" zakoktal.
" V poho jen na mě prosím už nešahej" řekla jsem varovně.
" Ahoj Harry " pozdravil kudrnáče, který ho propaloval pohledem.Šak jsou kamarádi ne?
" Nialle na slovíčko " řekl, stoupnul si a odešel o dva metry dál. Niall poslechl a šel přímo za ním.
" Jakto, že se s tebou baví? " zavrčel Harry na Nialla, který se jen zasmál.Neměla bych to slyšet, ale v mém světě se naučíte slyšet všechno.
" Jsem prostě okouzlující " řekl Niall se smíchem. Musela jsem si dát ruku před pusu aby nebyl slyšet můj smích.
Ani nevím, proč se s ním bavím.
Po tom, co se před rokem stalo Amy jsem si nikoho nepouštěla k tělu.Byla to moje kamarádka a ti, co po mně šli..Při té vzpomínce mi slza stekla PP tváři. Tehdy jsem někomu překazila předávku celkem velkého množství drog a ti,kterým patřili mě chtěli dostat. Nedokázali to,vždycky jsem jim unikla.Až do doby, kdy mi došla zpráva ze mají Amy.Musela jsem se jim vzdát aniž bych o tom řekla otci a jeho gangu. Stejně bych to neudělala.V té době jsem bydlela víceméně tam, kde to šlo,protože jsem s jeho gangem nechtěla nic mít.
" Ray? Si v pořádku" zeptal se opatrně kudrnáč. Začala jsem hrozně panikařit, protože jsem si vůbec neuvědomila, že mi slzy stékají po tvářích. Rychle jsem si je setřela a sklopila hlavu tak, aby mi vlasy schovaly tvář.
" Nic" zašeptala jsem.
" Člověk brečí buď ze smíchu nebo z toho, že ho něco trápí" řekl milým hlasem.
"Není to tvoje věc, tak proč se staráš?" snažila jsem se znít v pohodě,ale hlas se mi na konci zlomil.
"Protože každý si zaslouží mít někoho,kdo mu pomůže v těžkých chvílích" vysvětlil a pak už vešel učitel a my se nemohli dál bavit. Muselo se mi to zdát, ale vypadal že mi vážně chce pomoct a že to o čem mluvil věděl svý.
Zbytek školy byl celkem normální až na to že Niall je až příliš přátelský. Když už jsme u Nialla tak právě se uculuje a jde mě mě. Mám být milá? Mám si dát pozor a odehnat ho od sebe? Nevěděla jsem, co dělat, ale když jsem viděla,jak je nadšeně ke mně jde, tak mi něco říkalo,že i když ho budu chtít nenávidět, budu ho mít stejně ráda.
Stála jsem na chodbě a čekala na Luka.
" Ray,nechceš jít zase do aquaparku?" doletět nadšený Niall.Zasmála jsem se a přitom se plácla po čele.
" No...asi ne" řekla jsem
" Rayyyy " zafňukal a zkusil na mě štěněcí pohled.
" Nialle..." začala jsem, ale nechtěla to doříct." Měl by ses mi vyhýbat.Stejně jako ostatní" dokončila jsem větu a to, jak povadl jeho úsměv mě... Bolelo? Chtěla jsem to nějak ulehčit a zmizet,ale najednou se Niall usmál.Co? Vážně se právě usmál? To je cvok.
" Ray,mě se nezbavíš! " ušklíbnul se.
"Nialle" chtěla jsem nějak protestovat,ale skočil mi do řeči.
"Mě neodeženeš tak jako ostatní. Myslíš, že když budeš na všechny hnusná, že je odeženeš..."
" odeženu" zašeptala jsem.Sjel mě přísným pohledem a pokračoval.
" možná ti to procházelo,ale já se odehnat nenechám!" řekl s úsměvem.
" není to dobrý nápad" protestovala jsem.
" Nezájem" řekl. Musela jsem se pousmát.
"Přátelé?" zeptal se a natáhl před sebe ruku.
"Přátelé" zopakovala jsem a potřásla si s ním rukou.

Další část je na světě <3 Doufám , že se vám bude líbit. Omlouvám se, že mi to tak trvalo,ale neměla jsem vůbec čas.Jak jste dopadli se známkama ve škole co?? :P :D Nebudu to zdržovat :P Komentík a hvězdička by mě hodně potěšila,protože není pro toho co píše nic lepšího než odezva od čtenářů :)))

Pac a pusu :*

-Lenus