Now and here! (1D)

39.The revenge

*Ray
Sedíme ve velké dodávce, kde je tolik elektroniky, že by každý ajťák odpadl štěstím.
" Dostala jsem se ke kamerám. Čekám na spuštění." informovala jsem je, když jsem konečně prolomila kódování.
" Mám světla." ozval se Louis.
" Já ještě chvíli a mám snímače pohybu." řekl Luke.
" A já už čekám na vás s normálním alarmem." ozval se Liam. Všichni jsme se koukli na Kyla a Harryho.
" No nám se povedlo zablokovat zbrojnici. Aby jsme se s ní nemuseli párat. Jinak se budou muset i nějak obstarat skrýše,které jako jediný vím, kde jsou." řekl Kyle a Harry přikývl.
" Dobře,  takže se nachystejte!  Musíme to všechno vyhodit z provozu najednou.  Všechny prostě zabijeme, ale Amy si udělá výlet ještě k nám." zatnula jsem čelist a čekala na jejich reakci.
"Hele a proč jsem nevypojily elektriku v celé ulici?  Bylo by to jednoduší."  vyjekl Louis, jak kdyby ho najednou osvítilo.
" Protože mají vlastní zdroj elektriky." protočil oči Kyle. Louis zklamaně sklopil hlavu. Povzdychla jsem si a koukla na kluky.
" Všichni ví, co mají dělat?" ujistila jsem se. Ti mi na to jen kývli.Nejradši bych tam šla sama. Byla bych klidnější, že se těmto pakům nic nestane.
" Vyřaďte to z provozu teď! " rozkázala jsem. Všichni jsme rychle vyletěli z dodávky a utíkali. Původně jsme měli jít o hodně dřív, ale vše trvalo dýl než se zdálo. Je něco kolem půl jedné ráno, takže by měli všichni natuty spát.
"Luku, ty dveře." šeptla jsem, když jsme stáli u zadního vchodu. Přikývl a potichu vypáčil dveře. Sice to trochu zapraskalo, ale snad to bude dobrý. Pomalu jsme vešli dovnitř obrovského domu,který byl luxusně vybavený. Harry s Kylem šli vyvrakovat skrýše se zbraněma a já se musela zhluboka nadechnout. Pomalu jsme vyšli schody. Našlapovala jsem potichu, aby nebylo vůbec nic slyšet. Kluci byli za mnou, ale já dostávala s každým krokem větší pocit beznaděje. Tak hrozně jsem se o ně bála. Chtěli jsme jít každý do jiného pokoje a nakonec si nechat Amy. Kyle nám to přes hodinu maloval a dělal nákresy veškerých pokojů,takže víme, kde co je. Jenže se první dveře otevřely. Stál v nich vysoký kluk s černými vlasy,teplákama a ospalým obličejem.
Zatajila jsem dech. Kluci strnuli.
" A do prdele." zaklel a chtěl začít křičet, ale Liam po něm skočil. Svrhlo se to ve rvačku, která nabírala na hlasitosti.  Než jsme stihli cokoliv udělat, už se otevřely další dveře. Potom další a další.
" Super. " protočila jsem oči. A poměrně ráznymi kroky vyběhla k dalšímu klukovi. Noha mě bolela jako čert, ale na to nebyl čas. Za chvíli doběhli i Kyle s Harrym, kteří se zaměřili na přebývající osoby.
Bylo to 6 VS 8. Já přestávala moct a kluci už toho taky měli celkem dost. Chtěli jsme si nechat Amy nakonec, takže nestřílet, jenže se nedalo jinak. Sice ji vzbudíme, ale o to se nějak postaráme. Doufám, že to ty tlumiče budou perfektně tiché.
Další úder přistál na mé tváři. Odplivla jsem krev a vrátila to dalšíma dvěma ranama. Zavrávoval a trochu poodstoupil. Využila jsem příležitost, vytáhla zbraň a střelila ho přímo do srdce.
Kluci měli na tváři zmatený výraz, ale pochopili a začli taky střílet.
" Jau..jako vážně? " zaskučela jsem, když mi okolo hlavy proletěla kulka,která se zavrtala do zdi za mnou. Chytla jsem za ucho a setřela krev. Škráblo mi to ucho.
"Fakt promiň, ale vrazili do mě."  tvářil se soucítně Luke. Naposledy jsem ho spražila pohledem a podívala se na všechna těla na zemi.
" Teď Amy a Tyler. Budou v jednom pokoji.  Sice to ty tlumiče zeslabily a mají zvukotěsný pokoj, ale i tak si dávejte bacha." upozornila jsem se je a šla pomalu do druhého křídla vrchního patra. Bylo to tu vážně obrovské. Kluci mi byli v patách. Naposled jsem se na ně podívala a chytla za kliku. Opatrně jsem otevřela jenže mě někdo okamžitě srazil k zemi. Sykla jsem snažila se zvednout,ale Tylerova postava mě držela u země. Viděla jsem úšklebek na tváři Amy a jak drží zbraň z které  je připravená střílet.
" Ne!  Kurva ne! Ne!" začala jsem sebou házet. Prudce jsem se napřáhla a vrazila jednu tomu čurákovi přímo do xichtu.  Tak tohle je už fakt hodně. Kluci neměli šanci zareagovat. Stála na boku pokoje a čekala až mi vběhnou na pomoc.
" Ne! Zůstaňte tam! " Křikla jsem po nich ale bylo pozdě. Zmáčkla spoušť hned jak se objevila další postava v místnosti.
Prudce jsem semkla víčka k sobě a shodila ze sebe Tylera. Otevřela jsem oči a byla nabitá takovou dávkou energie, že bych zvládla úplně vše. Vytáhla jsem zbraň a vystřelila po Amy. Poprvé jsem minula, ale to ona taky. Po druhé jsem nestihla přehodit zásobník,ale další výstřel se rozezněl místností.  Nevěděla jsem, kdo střílel po kom.
Klečela jsem na zemi rukama opřenýma o podlahu. Amy se držela za postřelenou ruku a nohu kluci stáli přikovaní na jednom místě.  Dívali se hrozně zvláštně a já nedokázala rozluštit, jaký to je pohled. Ucítila jsem něco mokrého pod mou rukou. Podívala jsem se na podlahu, která byla zbarvena do červené.  Potůček krve, který se linul k mým rukám vedl k tělu.  K mrtvému tělu.

Ahojky, omlouvám se za chyby a zpoždění :-( je to krátký díl, ale aspoň něco:-) snad se vám bude líbit. Hvězdičky a komentíky potěší, tak šup šup :-)

Pac a pusu :-*
- Lenus