Now and here! (1D)

40.Hospital?

Potůček krve, který se linul k mým rukám vedl k tělu.  K mrtvému tělu.

*Ray
Vyděšeně jsem se koukla na tělo, doplazila  se k němu blíž a vydechla úlevou.
" Ty vole!" vyjekla jsem.
" Myslela jsem,že je to někdo z nás."  vydechla jsem všechen vzduch z plic.
" Ne, neboj." řekl Luke.
Otočila jsem se na něj a opět zatajila dech. Dnes už po tisícáté.
" Luku! " křikla jsem a doběhla k němu.
Držel se za břicho a seděl opřený o zeď.
" To bude dobrý." šeptl.
" Musíme do nemocnice. " začala jsem panikařit.
"Vemte Amy k nám a já s ním jedu k Dereckovi." houkla jsem a ukázala na Liama,aby mi s ním pomohl.
Amy nemohla chodit, protože se kluci trefili do kolene. Ušklíbla jsem se na ni a se slovy ' ještě se uvidíme' zmizela s Lukem a Liamem pryč.
Problém byl, kde vzít auto. Byly jsme tady dodávkou, takže tím pojedou kluci. Sakra. Mysli Ray!
" Podrž ho.  Hned jsem tu." řekla jsem  ve spěchu a utíkala do domu. Šla jsem do garáže, kde byly naštěstí i na stěně klíčky. Vzala jsem jedny a zmáčkla tlačítko pro odemykání.  Zapípalo černé BMW x6.
Sedla jsem na sedadlo řidiče,otevřela vrata a vyjela ven. Prudce jsem zabrzdila u kluků a pomohla Luka naložit. Už byl celkem mimo, protože ztratil hodně krve a tak jsem ještě víc sešlápla plyn. Za necelých 15 minut jsme byli u Derecka.  Začala jsem zběsile zvonit, dokud se neotevřely obrovské vstupní dveře. Stál tam s rozcuchanýma vlasama do všech světových stran. 
" Ray?" vyjekl zmateně.
" Na nic se neptej.Luke ztratil hodně krve. Schytal to do břicha a... Prostě prosííím...." Nemohla jsem už najít jiná slova. Bylo to poprvé, co jsem to řekla před někým z tohoto světa. Taky se zarazil hned, jak jsem to dořekla.
" Tak honem." pobídl nás a my vtáhli Luka dovnitř.

**********
Naštěstí to Luke přej schytal dobře, aniž by to zasáhlo orgány. Byl pár hodin na kapačkách a já u něj seděla bez jakékoliv pauzy. Liama jsem poslala domů, aby hlídali Amy a postaral se,aby nezdrhla. Dereck dal Luka dohromady a já nemohla cítit větší úlevu.  Je to Lukův známí a doma má mini nemocnici/ošetřovnu. Proste tu má vše,co je potřeba.
" Jak je na tom?" objevila se tu jeho postava.

"Pořád spí." sklopila jsem zrak na jeho ruku, ta kterou jsem ho držela. Měla jsem pocit ,že mu tím aspoň trochu energie dodám. Byla to kravina,ale cokoliv by mu mohlo pomoct to udělám.

"Je to normální. Je i lepší,že spí.  Měl by velké bolesti a zbytečně by ho to vyčerpávalo." řekl klidným hlasem.

"Mimochodem...Dlouho jsem tě neviděl a musím říct ,že si se trochu změnila." nahodil úsměv a tím mi ukázal řadu perfektně bílých zubů.

"Už mi není 15" uchechtla jsem se. Moc jsem ho neznala. Viděla jsem ho snad 3x v životě,ale pro Luka byl celkem důležitý.

"No to není. Nikdy jsem nevěřil ,že z té krásky ,kterou jsem tehdy viděl se stane...tohle." poukázal na mou maličkost. Trochu jsem se zamračila,protože jsem neměla tušení ,co tím myslí.

"Nemyslel jsem to zle. Luke mi o tobě tolik vyprávěl. Taky ,aby ne. Byli jsme hodně dobří kámoši,ale to už je celkem doba.  Viděl jsem v tobě ten oheň,ale neměl jsem páru,že budeš až tak ..rozohněná. Tvoje pověst je fakt zastrašující." doširoka se zasmál a já musela taky.

"Vůbec mi nevadí mít takovou pověst." ušklíbnu se a stočím svůj pohled zpět na Luka. Vlasy má rozházené po polštáři a obličej bílý. Vypadá tak klidně. Kdyby se mu nezvedal hrudník , nepoznala bych, že je živý.

"To je mi jasný. Hele jsem dost utahanej. Kdyby něco jsem v patře. Můžeš si lehnout do pokoje pro hosty jestli chceš." nabídl. 

"Proč seš tak milej?" podezřívavě jsem nadzvedla obočí a přeměřila si ho pohledem.

"Vím , že nejsi špatná holka pod tímto vším. Navíc.. Luke je z tebe hotovej a upřímně nedivím se mu,ale pravdou je ,že proč se chovat hnusně k někomu,koho neznám." pokrčil rameny a zmizel v temné chodbě. Povzdechla jsem si. Měl pravdu. Jen já všechny odháním, jak naprostý šílenec.

"Luku...ty troubo! Vyděsil si mě k smrti! Už to nikdy nedělej, jasný?!" šeptla jsem a dala mu pusu na čelo. Samu sebe jsem překvapila tímto drobným gestem,ale nelitovala ho. Ruku jsem mu sevřela ještě víc a nespouštěla ho z očí.

*********

"Dávej bacha!" okřikla jsem Kyla, který trefil Luka dveřma. 

"Sorry,ale nemůžu za to ,že stojí ve špatný čas na špatný místě." pokrčí rameny. Mám šílené nutkání ho praštit,ale nakonec to skončí jen u protočení očí.

"To teď neřeš. " řekla jsem a zhluboka se nadechla. Dnes jsem Luka přivezla domů. Tu noc jsem usnula a když se ráno probral řekl , že to doma zvládne v pohodě. Dereck řekl , že je v cajku,ale musí mít klid. No a tak jsem tu.

Já tu celá nervozní těkám pohledem po celé místnosti, jen abych se na ně nemusela koukat.

"Je čas se jít rozloučit." špitla jsem téměř neslyšitelně. Přikývli a společně jsem se vydali k Niallovému pokoji. 

Nemohla jsem ho takhle vidět. Byl bílý jako stěna a postrádala jsem jeho věčný úsměv na rtech. Chyběla mi jeho veselá tvář s jiskřičkama v očích. Oči se mi začaly mlžit slzama. Kluci už taky popotahovali a tak jsem tam jen tak stáli a mlčky se na něj dívali. Kéž bych si to sním mohla vyměnit. Udělala bych to. Hlavní je že by žil.

"Uděláme pohřeb." řekl Liam a setřel si rukávem pár slz ,které mu chtěly ukápnout na podlahu.

"Jdeme na to." řekla jsem a šla zavolat Eddovi. Je to pán co má asi 60 let a vždy zařizoval takovéto záležitosti. Nebyl to zlý člověk ,ale ani hodný. Člověk si k němu musel najít cestu a být vždy v pozoru.

Vytáhla jsem mobil a vytočila jeho číslo. Chvíli se ozýval pisklavý tón ,ale přeci jen to zvedl.

"Tady Edd." odkašlal si. Úplně jsem si ho vybavila s jeho typickým úšklebkem na rtech.

"Tady Ray Mayers. Potřebuju zařídit pohřeb. Za hodinu max dvě." řekla jsem narovinu.

"Ach Ray. Dlouho jsem tě neslyšel. Nebude to problém. Kde se pohřeb má konat?" položil otázku. Popravdě jsem neměla právo to rozhodnout,ale vím , jak moc miloval pláž. Vím , jak se vždy culil na vlny ,které mlely písek. Miloval to. Proto bude tam , kde to miloval. 

AHojky, slíbila jsem další díl ,tak je tu! Musím vám hrozně moc poděkovat ,že jste dostali Now and here! na 1.místo v akčních!! Nemůžu tomu vlbec uvěřit a za to vděčím jen a jen vám. Příběh se blíží ke konci a já doufám , že vás nezklamávám dílama,které přidávám. Nejsem moc dobrá ve psaní,ale člověk má dělat to ,co ho baví :))) Doufám ,že mi prominete chyby! Dobrou noc a moc děkuju!

Pac a pusu :-*

-Lenus