Now and here! (1D)

4.New begining?

*Ray
Nestihla jsem ani odpovědět,ale byla jsem tak mimo,že bych že sebe stejně nevydala ani hlásky.Mobil jsem strčila do kapsy od sportovní bundy a rychlými kroky se vydala dolů z útesu.Konečně jsem byla na normální cestě,takže jsem mohla běžet.Metry ubíhaly rychleji a rychleji jak jsem nabírala na tempu.
u domu jsem vytáhla klíč a snažila se ho rychle dat do zámku.Jasně,že mi to nešlo! Povzdechla jsem si a nervózně přešlápla.Zámek cvakl,rychle jsem otevřela dveře a rychlostí blesku prosvištěla okolo kluků,kteří byli v obýváku.Myslím, že jsem zaslechla jejich hlasy,jak na mě něco volají,ale já musím zjistit komu patřilo to číslo.

Tašku hodím do roku pokoje a sedám za můj stůl na kterém leží můj lap top.Otevřu speciální program,který by mi měl pomoct najít vše o tom číslu.Nic! " sakra " zakřičím a bouchnu do stolu.

"Co je?" vlítnou kluci do pokoje.
" Nemůžu najít majitele čísla" zakňučím.Není to tak,že bych byla úplně vyděšená,protože po mně jde pořád někdo.Nikdy mi nikdo takto nevolal.Prostě to bylo vždy v klidu,ale teď to bude jiné. Vím to.

" Jaké číslo? " zeptá se Luke
" Volal mi nějaký chlap a řekl,že mi vše moc dlouho procházelo,že je čas obrátit karty " řekla jsem jim přesně každé slovo.
" Proč si nám to neřekla?!" vyštěkl Ash.
" protože je to moje věc" ohradila jsem se.
" Dřív by to byla tvoje věc.Teď si součást týmu,pracujeme společně a kryjeme si záda." řekl Ash už klidněji a já se na něj jen podívala.Nebyl to pohled plný emocí,byl prázdný.Nevěděla jsem,co mám dělat.Neuměla jsem řešit věci s lidma. Vždy jsem to byla já a můj život.
" Aha, já na to nějak zapomněla." zašeptala jsem a nebyla jsem si vůbec jistá jestli jsem chtěla,aby to slyšeli i oni.
" pojď dolů a tam to nějak zjistíme." zavelel Calum, který vypadal trochu naštvaně.
Přikývla jsem,zvedla se z pohodlné židle a poslušně jim cupitala v patách.

" Vydejte to, už hledáme dvě hodiny.Nic nenajdeme." řekla jsem zoufale.Jasně že jsem chtěla vědět,kdo to byl,ale sedět takovou dobu v tureckém sedu a pořád něco ťukat do klavesnice nebylo zrovna fain.
" Bylo to ze skrytého čísla, které má dost dobré kódování" informoval Miky.
" Uvidíme,co podnikne.Budu si dávat pozor." řekla jsem a doufala,že už to konečně nechají být.
" Nic jiného nám ani nezbývá" zamrmlal Ash a já se pousmála nad tím, že už nemusím nic dělat.
" Ale musíš pochopit,že nejsi sama mas nás,takže cokoliv se stane musíš řešit s náma." řekl rázně zase Luke.Přikývla jsem a začala se zvedat.Protáhla jsem se a chtěla odejít do pokoje.
" Kam jdeš? " zeptal se zvědavě Miky.
" Do sprchy a pak si lehnu." odpověděla jsem v klidu.
" Neeee, budeš se s náma koukat na filmy.Prosiiiim" zaškemrali.
Ach jo,jsou jak malý ale stejně jsem se usmála a souhlasila.Někdy mám pocit jako kdybych už nebyla normální holka,ale pouze stroj na zabíjení.
" Co si ale pustíme? " zeptala jsem se se zájmem.Mike se rošťácky usmál.
" NENE" Vyjekla jsem,když jsem si uvědomila,co to znamená.
"Neboj budu tě chránit" řekl Calum a poslal mi vzdušnou pusinku.
" A já tě budu celou noc strašit" zašeptal Luke u mého ucha,naskočila mi husí kůže a hned potom jsem ho spražila pohledem.
" Horrory nesnáším " zabručela jsem a nafoukla pusu.
" Ray,zabiješ člověka úplně v klidu a bojíš se hororů" řekl nevěřícně Luke a přitom kroutil hlavou.
Nakonec jsme tedy šli k Calovi do pokoje,protože tam obrovskou telku.Kluci něco vybrali a já si mezitím sedla na zem,přikryla se dekou a čekala až to začne.

*Luke
Ray si sedla na zem a čekala až to pustíme.Mám ji hrozně rád a když ji vidím,jak tam sedí zamotaná v dece,tak mam sto chutí jít za ní a chránit ji před vším,co by jí mohlo ublížit.
Všichni si lehli na postel,ale já si sedl vedle ní.Otočila se,usmála a přehodila mi přes kolena část její deky.
" Děkuju " zašeptal jsem
" Máš zač " řekla s úsměvem na tváři.Ublížěně jsem se na ni podíval.
" Netvář se tak. To máš za to,že se musím dívat na horror." Nahnula se ke mě ještě blíž,abych to pořádně slyšel.Cítil jsem vůni jejího šamponu,její dech,který voněl po jahodách.Radši jsem odvrátil pohled na televizi a dělal, že se dívám.za chvíli udělala to samé,ale pokaždé sebou škubla,když se tam objevilo něco děsivého.
Váhal jsem jestli ji mám obejmout,ale nedalo mi to.Bylo vidět, že chce být hrdinka, ale toto se schovat nedá.Nemůže schovávat veškeré své emoce.Nikdy nikomu.nevěřila.Má nás sice ráda,ale vím, že nám nevěří.Mike a Calum jsou její bráchové,ale nikdy je tak nebrala.Když ti tak vezmu tak její otec je pořádný hovado a myslím, že on je ten důvod proč Ray dělá, že vlastně nemá rodinu.
" Proč se mračíš? " drcla do mě.Vyvalil jsem na ni oči.
" Co? " zeptal jsem se zmateně.
" Mračíš se " zopakovala
Ani jsem si neuvědomil,že se mračím.Radši jsem se na ni jen usmál a dál se věnoval filmu.

*Ray
Zabručela jsem,když jsem ucítila jak mě někdo zvedá.
"šššš " zašeptal nějaký hlas.Byla jsem tak unavená, že jsem pouze obtočila ruce kolem nečího krku a nechala se nést ať už to bylo kamkoliv.
Slyšela jsem v dálce nějaký chichot, který mi nedovolil spát,trochu jsem sebou zavrtěla,ale oči jsem neotevřela.
" Sklapněte " zavrčel hlas,který patřil Lukovi,jeho hlas bych poznala všude.
"Jasný,odnes ji do postele a pak dojdi."řekl někdo, ale to už jsem slyšela jen tak tak, protože jsem se zase dodávala spánku.

**********
" Šípková růženko " zašeptal někdo u něho ucha.Zavrtěla jsem sebou a přehodila si polštář přes hlavu.
" Rayyyy" řekl někdo už hlasitěji.
" ještě ne" zamrmlala jsem otraveně,převalila se na břicho a zasunula hlavu ještě víc pod polštář.
" Miku vzbuď ji! " zakřičel někdo z chodby.
" Ray vstávej " řekl Mike rázně.
" Nope, ještě chvíli" zavrčela jsem rázně, protože jsem měla pocit jako bych se měla rozpadnout a že mé tělo potřebuje minimálně 100 hodin spánku.
"ježíš Miku" zakňučel další vetřelec,který byl v mém pokoji.
" Nestůj tam tak" ozvalo se
Doufala jsem,že jim třeba dojde,že chci spát, ale když ze mě někdo strhnul peřinu tak jsem myslela, že je jebne. Vytáhla jsem hlavu z pod polštáře a vražedně se na ně podívala.Calum a Mike se na mě culili jak sluníčka.
" Zabiju vás jestli mi nedáte dost dobrý důvod na to, proč jste mě vzbudili."zavrčím přičemž je propaluju pohledem.
" My máme hlad a doma nic není" zakňučeli.
" Cože?!" vyjedu na ně.No to si ze mě musí dělat srandu.
" Musíme na nákup a ty víš co nakoupit." podívali se na mě prosebným pohledem.
" Vy jste fakt magoři" zasměju se.

" Tak honem honem" zaraduje se Cal.

" Ehm,padejte dolů.Dám si sprchu, protože jsem to včera nějak nestihla a dojdu dolů, JO?"

" No jo, ale prosím hejbni kostrou.Máme fakt hlad." řekli před tím než zmizeli na chodbě.

Pomalu jsem se vysoukala z postele,šla do.koupelny, kde jsem si dala rychlou sprchu,poté se namalovala a učesala vlasy.Vytáhla jsem černé leginy,velký bílý svetr přes hlavu a pod to jen tílko a samozřejmě spodní prádlo.Skočila jsme si vyčistit zuby a šla dolů.

" Dobré ráno" pozdravil jsem je mile.Vím,že mě vzbudili dost hnusně,ale chtěla jsem si užít den bez nějakých dramat.
" Dobré... " pozdravili mě.Stali u dveří a vypadalo to, že mají opravdu hlad.
" tak jedeme ne?" tleskla jsem rukama.

Ahojky
Další část je na světě.Doufám, že se vám líbí.Nezapomeňte napsat komentík a zanechat hvězdičku <3 Omlouvám, se za chyby,ale psala jsem to na mobilu -_-

Konečne pátek!! Co plánujete?

Pac a pusu :-*
-Lenus