*Luke
Celou noc jsem nemohl usnout. Snažil jsem se přijít na to, kdo to udělal.
"Kruci" už asi po desáté bouchnu do stolu.
Naštěstí dnes jedeme trochu proklepnout toho Jaka, tak doufám, že to k něčemu bude.
"Co tu děláš tak brzo?" zeptal se ospale Calum.
"Kolik je?" zeptal jsem se pro změnu já.
"7:20 a teď říkej proč tu sedíš tak brzo" nedal se
" Nemohl jsem spát. Snažil jsem se něco najít, co by nás posunulo trochu do předu,ale jediné co mám jsou osobní údaje Jaka " odpověděl jsem a protáhl se spolu s zívnutím.
"Až tu budou všichni,tak to pořešíme" řekl,uvařil si kafé a sedl si ke svému noťasu.
"Myslíš, že se vzbudí?" zeptal jsem se po chvíli. Byla to otázka, která mě neskutečně děsila, no spíš mě děsilo jaká by mohla být odpověď.
" Všichni Ray známe. Myslím, že tu jen tak něco nezabije." pousmál se, ale bylo vidět, že si není úplně jistý.*Harry
Je asi 8 ráno a já už jsem nachystaný jet do nemocnice za Ray. Tak strašně mě vytáčí, že mi na ní záleží a ona mě nenávidí. Rychle jdem zatřepal hlavou, abych zahnal myšlenky. V kuchyni jsem si uvařil kafé do kelímku ( víte, takový ten, co máte z automatu s víčkem :-D) a šel k autu.*****
"Ahoj" pozdravil jsem bledou Ray, která bezvládně ležela na posteli. Přisedl jsem si k ní, jako každý den,chytl ji za ruku a začal ji vyprávět.
" Někdy si říkám jestli mám šanci abys mě měla ráda. Umím být hajzl a byl jsem. Pravdou je že od doby, co zemřela mamka jsem jen chlastal,pral se a od 16ti spal s náhodnýma holkama na akcích. Byl jsem takový do doby než jsme se přijeli. Změna školy měl být nový začátek. Nechtěl jsem sem jít, ale je pravda, že když si do mě tenkrát vrazila na chodbě a mimochodem na mě byla celkem hnusná..." lehce jsem se musel usmát
"Vůbec si se nebála. A ty si důvod proč bych chtěl být jiný. Utíkal jsem všema těma prasárnama realitě, kde byla jen bolest. Snažím se změnit, protože chci být dobrý..." nevěděl jsem jestli to chci říct nahlas, ale nemohl jsem si pomoct." Dobrý pro... tebe " vážně jsem to řekl, ta holka dělá zázraky i v kómatu. ' to nebylo hezký ' ozval se hlas v mé hlavě. Možná to zní divně, protože jí znám pár dní, ale prostě si myslím, že já jsem ten, co potřebuje ji a ona je ta, která potřebuje mě. To je fakt divný.
Víc jsem zmáčkl její ruku a pořádně se jí zadíval do bledého obličeje. I přes to, že leží v nemocnici a je připojená na nějaké debilní hadičky, vypadá skvěle. Nevím, jak to dělá,ale je prostě krásná a je jedno jestli dojde do školy nenamalovaná nebo je zpocená v těláku. Lehce jsem se usmál a téměř neslyšně zašeptal " Ray... Já tě potřebuju." pevně jsem sevřel víčka, protože ona je jediná, která mě donutila projevit nějaké emoce.Málem jsem vyskočil z kůže když se pohnul prst na její ruce, kterou jsem držel. První jsem se bál, že se mi to jen zdá, ale nezdálo. Její prsty se začaly malinko pohybovat. Na nic jsem nečekal. Okamžitě jsem začal zběsile mačkat zvoneček, který by měl zavolat sestru.
"Co se děje?" zeptala se udýchaná sestra, která asi běžela.
" Pohnula rukou" řekl jsem nervozně
" Zavolám doktora." řekla a rychle a odběhla.
" Dobrý den" řekl ve spěchu doktor.
"Jste si jistý, že těmi prsty vážně pohnula?" zeptal se aby se ujistil.
" 100%" odpověděl jsem
" Dobře" řekl a začal tam dělat cosi na těch přístrojích, co tam byly.
Nervózně jsem chodil po pokoji a čekal, co se stane.
"Sestři, odpojte..." víc jsem nevnímal.
Měl jsem pocit, že se zastavil čas, když ji odpojili od všech hadiček.
" Co to děláte? " vyjekl jsem
"Základní životní funkce vypadají v pořádku a pokud se pohnula tak by se měla po odpojení za nějakou hodinku vzbudit." vysvětlil.
" a když ne? " vyjel jsem na něj.
" Uklidněte se. Pokud se do hodiny nevzbudí, tak začne selhávat dýchání a začne pípat tento přístroj, takže nemějte strach, budeme ji hlídat" řekl poměrně rázným hlasem.
" Můžu tu být? " zeptal jsem se už trochu klidněji.
" No, dobře, ale na buďte ji. Musí se vzbudit sama" varoval.
" Dobře" odsouhlasil jsem, sedl si a díval se na ni.
Čekal jsem a čekal a pořad nic.*Luke
"Takže jestli to dobře chápu. Chcete abych já byl ten, co mu zaklepe na dveře a nasadí svůj krk a vy leváci mě budete krýt? " vyjekl vyděšený Mike.
" za 1 nejsme leváci a za 2 třeba to bude naprosto v klidu" snažil jsem se ho nějak uklidnit.
"Proč vždycky já?" zakňučel.
" To zvládneš." ujistil jsem ho.
Zvedl jsem do každé ruky jednu tašku a mohli jsme vyjet.
" řídím" řekl rychle Ash
"Hele, když už jsme u toho, kde je Bill?" zeptal se Calum po cestě.
" Prý něco zařizuje v Austrálii " vysvětlil Ash, který toho asi ví víc než my.
Všichni jsme na to jen kývli a soustředili se na tuto akci.
Zaparkovali jsme trochu dál od obrovské vily.
" Ten si nežije špatně " musel jsem uznat, že to bylo boží sídlo.
" Něco mi říká, že tam nebude sám." zakňučel znova Mike, kterému se do toho vážně moc nechtělo.
Byla to vila na okraji lesa,takže to celkem nasvědčovalo tomu, že to bude nějaký borec z gangu, který neznáme. Nejbližší dům dům byl asi 200 m od vily, takže to bude snad v pohodě když by se střílelo.
" Cale,jdi zadem my s Ashem půjdeme z boku a Mike normálně zazvoní " zopakoval jsem náš plán.
" A když se to zvrtne? " zeptal se ještě Cal.
"Zkuste je postřelit tak, aby jste je nezabili a pak je mohli vyslechnout" řekl jsem a šel na svou pozici.Mike šel zazvonit a otevřel mu nějaký kluk kolem 20ti.
Když jsem viděl jak Mike začíná zmatkovat radši jsem šel za ním.
"Čau, měli bysme si promluvit" řekl jsem hlubším hlasem.
"Co tu děláš?" šeptl Mike, když jsme vcházeli.
" zachraňuju ti zadek" šeptl jsem mu zpátky." Tak o čem chcete mluvit? " zeptal vysmátý Jake.
Toto se mi nelíbí. Byli jsme v obrovském obýváku a viděl jsem dvě kamery.
"Co všechno víš o výbuchu našeho domu?" zvýšil jsem hlas. Nemělo cenu to nějak rozmazávat. Určitě je z nějakého gangu a má s tím něco společného.
" Kdo si jako myslíš, že jsi? " zasmál se.
Prudce jsem došel k němu a zastavil se jen pár centimetrů před ním.
" Kdo si kurva myslíš, že jsi ty" přecedil jsem přes zaťaté zuby. Žduchl jsem do něj tak silně, že spadl na pohovku,která byla za ním.
"Řekni všechno nebo ti ustřelím palici." křikl jsem a namířil mu zbraň na hlavu.
" Klídek " vypadalo to, že už pochopil, že si nedělám prdel.
"Ta holka byla fakt sexy, škoda jen, že se tam objevila. Je jí celkem škoda"
To už jsem nevydržel a dál mu pěstí.
"Ray žije. Ty čuráku!" zařval jsem mu do obličeje " Kdyby si ji zabil tak ti garantuju, že by to teď probíhalo úplně jinak. A rozhodně by se ti to nelíbilo! " vyprskl jsem na něj.
"Mě nezastrašíš. A ani mi nenakecáš takové sračky jakože ta holka žije. Viděl jsem jak ten dům vybouchl." zasmál se. Ten jeho smích už mě vytáčí. Znovu jsem mu dal pěstí.
" Luku,to stačí" zastavil m Mike, který za tu dobu poprvé promluvil.
"Nevíš do čeho si se dostal když si překročil práh tohoto domu." řekl. Najednou se ozvala rána a objevily se asi 3 další postavy.
" Myslím, že by si měl dát tu zbraň dolů " řekl holčičí hlas. Počkat ten z někama znám. Málem mi spadla brada až na podlehu když z pozarohu vyšla další postava.
"dlouho jsme se nevidili" řekla.
" Amy, co to...?" byl jsem hrozně zmatený.
"Nekoukej tak. Snad sis nemyslel, že si sem nakráčíš a budeš vyhrožovat jednomu z členů mého gangu" zasmála se.
" Ty svině!!! Ray se totálně složila!!! A ty žiješ?! Co to kurva je?" řval jsem jak pominutý. Nemůžu tomu uvěřit. Vždy byla taková trochu mrcha,ale byla to nejlepší kamarádka Ray.
"Teď už nás Ray nemusí zajímat" řekla vážně.
Nic jsem na to neříkal,protože jsem tk už nezvládl natáhl ruku a začal střílet.
Hvízdl jsem a do domu vlítli kluci.
Teď jsme byli čtyři proti pěti.
Zasáhl jsem jednoho kluka do ramene a kluci se snažili střílet tak, jak jsme se domluvili.
Já měl škábnutí na paži, ale to mi bylo jedno.
" Kde je Amy a Jake?!" vyštěkl jsem, když byli všichni na podlaze až na ty dva.
"Nevím" vyjekl Mike
Do prdele! No nic.
" Takže posbírejte se a vyklopte všechno,co víte" řekl jsem rázně.
Ještě asi hodinu jsme je vyslíchali a když jsme věděli vše, co jsme potřebovali tak jsme je normálně zabili.*Harry
Seděl jsem u její postele přes 45 minut a pořád nic.
"Notak" řekl jsem.
Najednou se jí zachvěla víčka. Trhl jsem hlavou a s nadějí čekal, co se bude dít.
Pohnula jednou rukou,zamručela a pomalu začala otvírat oči. Pohled do jejich očí byl nepopsatelný. Byl jsem tak rád, že se probudila.
" Ray?" šeptl jsem opatrně, ale tak,aby to slyšela.AHOJKY :-)
Budu se teď snažit vydávat každý den, ale uvidím jak to budu stíhat. Jinak pokud se díl líbil hvězdička a komentář potěší :-*
Pac a pusu :-*
-Lenus
ČTEŠ
Now and here! (1D)
FanfictionŽít okamžikem a být sama bylo to jediné,co mě drželo při životě. Drželo mě to do té doby, dokud nepřišli oni.