Now and here! (1D)

28.Escape...

*Ray

"Harry!!! Nechte ho být!!!" křičela jsem. Líce jsem měla smáčené od vodopádů slz a mé tělo se chvělo pod náporem vzlyků.

Ležel na zemi, Jason na něm seděl a sázel jednu ránu za druhou. Harrymu se podařilo sem tam mu nějakou tu ránu vrátit,ale stejně byl Jason minimálně o 40 kg těžší než on.

"Kyle! Prosím!!Rozvaž mě!" pořádně jsem ho neviděla,ale uvažoval o tom.

"Nemůžu." řekl soucitně.

"Prosím! On za nic nemůže!" nedokázala jsem zastavit slzy.

"Ty,ale taky ne!"řekl rázně.

"Kyle?! Odejdi!" křikl někdo z chodby.

"Rozvaž mě." špitla jsem s nadějí,že to opravdu udělá.

Dívala jsem se,jak trpí. Podlitiny se mu tvořily po celém obličeji. Byla jsem bezmocná.

"Harry!!" zakřičela jsem z plných plic.

Vypadalo to,že to slyšel. Protože se začal dívat kolem a taky začal vyhrávat. Zlost mu sálala z očí. Převalil Jasona pod sebe a začal ho mlátit tak,že za chvíli byl v bezvědomí.

"Ray?!" zakřičel a začal se otáčet kolem své osy ve snaze zjistit z kama ten zvuk jde.

" Harry!! Jsem vedle v pokoji!!" křičela jsem tak nahlas jak jen to šlo. Začala jsem sebou víc škubat,ale provazy stejně nepovolily.

Stoupnul si k tomu sklu ,které nás dělilo a opřel si o něj dlaň. Neviděl mě. Najednou se za ním objevili nějací dva kluci kteří ho chytli a přesto, že se mu povedlo párkrát vysmeknout, ho přivázali stejně jako mě.

"Víš co se teď bude dít?" ozval se ten její pisklavý hlas.

"Ty mrcho!! Zabiju tě!" křičela jsem na ni.

"Chovej se slušněji! Jinak na tom bude ještě hůř!" vyštěkla na mě. Byla jsem zoufalá. Je tu jen kvůli mě. A teď? Sedí přivázaný a kouká na to podělané sklo.

"Já ji nezabila. On taky ne! Nech ho jít. Udělám cokoliv ,jen ho nech jít." dívala jsem se jí do očí.

"To mě nezajímá. Chci abyste trpěli." zasmála se.

"Proč chceš aby trpěl i on?!" nechápala jsem.

"Když bude trpět on,budeš trpět ty. Jeho chci trápit ,protože mě to baví." ušklíbla se a v ruce držela ovladač na kterém zmáčkla tlačítko.

"Ray!!" celý zrudl vzteky a začal křičet moje jméno.

"Harry" šeptla jsem.

"Zapnula jsem i mikrofony s reprákama. Takže budete perfektně slyšet , jak ten druhý trpí." usmála se a odešla.

"Harry,tak mě to mrzí." řekla jsem dívajíc se na něj.

"Dostanu tě odtud." řekl a než jsem stačila něco říct,tak do pokoje vešel Jake s Tylerem. A do háje.

"Harry, nedívej se!" křikla jsem,protože jsem moc dobře věděla o co jim jde.

"Nesahejte na ni!!" křičel,ale to už mě Jake držel a Tyler se slizky usmíval. Naposledy jsem se podívala na Harryho a pak se snažila nevnímat tu štiplavou bolest na tvářích. Tyler si ze mě udělal boxovací pytel,ale musela jsem zůstat aspoň trochu s kamennou tváří kvůli Harrymu.

"A teď je čas si malinko užít." zasmál se Jake,když se vyměnili a teď mě držel Tyler. Nechápavě jsem se na něj podívala,ale když si sundal triko,tak mi to došlo.