Zmrzlinové radosti

43 5 9
                                    

Leo

Za dva dny odlétáme do Itálie a já jsem ještě Juli nic neřekl. Myslím si, že už jí to Ell stejně řekla, ale pro jistotu jí to oznámím sám, aby třeba něco neplánovala. Zajdu za ní a poté, co jí to řeknu bychom mohli jít na zmrzlinu do cukrárny poblíž. Půjdu hned teď,takže zavolám na celý barák :"Jdu ven!" Ellie teď taky někde venku lítá a vůbec, je z tý dovolený úplně šílená. Už asi dva dny schání a balí věci,co si chce vzít s sebou. Zabouchnu za sebou dveře od baráku a vydávám se k Juliinýmu domu. Po cestě míjím pár lidí ale moc pozornosti jim nevěnuji. Jsem myšlenkami úplně mimo ale včas se proberu, když míjím první sloupek plotu u domu, kde Juli bydlí. Otevřu si vrátka a když přejdu štěrkovitou cestičku před domem,zazvoním na zvonek a počkám, než mi někdo otevře. Jen doufám, že je Juli doma.
   Naštěstí je, zachvíli mi otevírá dveře a s úsměvem mě pozdraví "Ahoj,co tu děláš?" Jo, přišel jsem dost nečekaně, takže tuhle otázku jsem čekal. "Ahoj, no co, jsou prázdniny, to nemůžu jít jen tak navštívit svojí holku ?" Říkám s opětovaným úsměvem na tváři "Vlastně jo, proč ne ." Nechci chodit kolem horké kaše, takže jí to prostě řeknu: "Víš my za dva dny poletíme s našima do Itálie, možná ti to už ségra říkala. Tak jsem si myslel, jestli bys nechtěla jít na zmrzlinu?" " Už jsem si myslela, že mi to neřekneš a odjedeš bez rozloučení, Ellie mi to zamozřejmě povídala, ale jsem ráda, že jsi ni to řekl. " Když mi to povídala, čišela z ní radost a láska. Krátce jsem jí líbnul na rty a zeptal se :"Jdeme ?" "Kam? " řekla poněkud překvapeně,takže jsem jí objasnil situaci a šli jsme tou delší cestou, abychom si mohli co nejdéle povídat.
         V cukrárně si Juli vybrala čokoládovou zmrzlinu a já oříškovou.Za oba jsem zaplatil a šli jsme si sednout před cukrárnu na volnou lavičku. Juli mi nabízí, abych ochutnal, tak jí nabídnu tu svojí. Ochutnáváme s propletenýma rukama a když ruce rozplétáme, omylem jí svou zmrzlinou ťuknu o nos. "Hmm moje oblíbená zmrzlina" povím a jakože jí zmrzlinu chci umýt ji políbím na nos. Někdo by si myslel, že je to nehygienické a nevkusné, ale mě to vůbec nevadí a Juli asi taky ne, protože se směje a mázne mi svou zmrzlinu "omylem" na mojí pusu. "Tak tohle mi budeš muset umýt."řeknu škádlivě a začneme se dlouze líbat. Je to tak sladké! Vlastně to sladký bude spíš ta zmrzlina... Zmrzlina! To je to, co mi teď káplo na kraťasy. Oba zároveň na to koukáme a Juli řekne: "Tak na to zapomeň, tam to čistit nebudu!" A začala se chechtat na celé kolo a já se přidal k ní. Naštěstí nikdo nebyl kolem, jinak by si pomysleli, že jsme úplní blázni.
        Najednou jsem začal cítit, jak mě cosi naplňuje. Je to její radost, láska .
      Pak  jsme rychle slízali zmrzlinu, nebo to, co z ní ještě zbylo , protože zmrzlina na horku prostě taje. A jelikož jsme pak byli celí ulepení šli jsme se umýt na veřejný záchodky. Pak mě to napadlo: když jsme se u umyvadla umývali, nechal jsem si do dlaní natýct vodu a hodil jsem to rošťácky na Juli. Juli vyjekla a hned mi to vrátila, zachvíli jsme byli celí mokří a takhle jsme domů přeci nemohli, potřebovali jsme někde uschnout. Juli napadlo, že si půjdeme lehnout do parku a tak jsme šli mokří přes spoustu ulic, kde jsme míjeli nějaký lidi ,do parku.
    V parku je pár míst, kde nejsou stromy a svítí tam sluníčko, tak jsme si tam lehli drželi se za ruce a odpočívali.
     Za chvíli,když už jsme nebyli skoro vůbec mokří,se obloha zatála a trochu se ochladilo. A kapky deště na sebe nenechaly dlouho čekat. Když jsme utíkali domů, pršelo už silně a tak jsme znovu zmokli. Před jejím domem jsem ji v dešti políbil na rozloučenou a utíkal jsem domů.
    Jsem vlastně docela romantik, ale kdyby se mě na to zeptal kámoš, popřel bych to...
   Domů jsem doběhl zmoklý na kost a mamka mě hned poslala převléknout si oblečení abych náhodou nedostal zápal plic či co. To jsou teda starosti... Když jsem šel k sobě do pokoje, viděl jsem,jak Ellie pobíhá po svém pokoji a přemýšlí, co si ještě zabalit s sebou. Je šílená zasmál jsem se a zmizel ve svém pokoji.

Tak po delší době další díl z pohledu Lea, věděli jste ,že je takovýhle? Ellie už šílí z toho, že poletí poprvé letadlem a bude tam s Dylanem.    Díky že čtete, tenhle díl chci věnovat Rezulinda :)

AffectusKde žijí příběhy. Začni objevovat